Velvyslanec: Extrémní clo na úrovni Laosu. Očekávání ohledně sankcí na export Švýcarska do USA byla jiná
Švýcarsko chce dál jednat se Spojenými státy. Reaguje tak na prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, že na dovoz švýcarského zboží se bude vztahovat 39procentní clo. To by podle analytiků mohlo vyvolat recesi švýcarské ekonomiky. „Vidím snahu dohodnout se na nějakém rozumném kompromisu. Není to jednoduchá matematika mezi Švýcary a Američany,“ říká pro Radiožurnál český velvyslanec ve Švýcarsku Tomáš Jan Podivínský.
Švýcarsko chce pokračovat v jednáních se Spojenými státy o clech, a to i po stanoveném termínu 7. srpna, a je připraveno učinit atraktivnější nabídku. Po pondělním krizovém zasedání to oznámila švýcarská vláda. Jak konkrétně by na švýcarskou ekonomiku stanovená 39procentní sazba dopadla?
Na švýcarskou ekonomiku by to mělo docela významný dopad, a to především na farmacii a chemický průmysl. Polovina švýcarského exportu do USA jsou léčiva a onkofarmaka a další farmachemie.
Protiopatření Švýcarska proti americkému 39procentnímu clu bych vyloučil. Spíš čekám ústupky, myslí si český velvyslanec Tomáš Jan Podivínský
Samozřejmě tradiční švýcarské obory jako hodinářství, přesné strojírenství nebo obecně luxusní zboží, které se ve Švýcarsku vyrábí a vyváží se ve velké míře do Spojených států, by to také hodně postihlo.
Ale třeba málo se mluví o exportu zlata, které je ze Švýcarska ve velkých objemech exportováno do Spojených států. Jenom za letošní půlrok tam vyvezlo Švýcarsko 500 tun zlata skoro za 40 miliard švýcarských franků. To je obrovský objem jak finanční, tak samozřejmě v hmotnosti v této komoditě.
Ale třeba i potravinářství, jako jsou koncerny Nestlé, které vyváží své kávové kapsle Nespreso do Spojených států, a další potraviny, čokolády a podobně. Podle propočtů Technické univerzity v Curychu ETH Curych, pokud by cla platila, tak by to stálo švýcarské HDP 0,3 až 0,5 procenta.
Někteří experti dovozují až jedno procento HDP, protože k tomu připočítávají i to, že by ostatní konkurenti – exportní ekonomiky, jako je třeba Japonsko, Německo nebo Jižní Korea, čili jsou v přímé konkurenci s exportními komoditami ze Švýcarska do Spojených států. Ti jsou zatíženi jinými cly.
Pokud by se zkomplikoval švýcarský vývoz do Spojených států, mohlo by to ovlivnit třeba ceny švýcarského zboží na evropském, potažmo českém trhu.
Určitě by to s cenami zahýbalo, protože by Švýcaři hledali další odbytiště. Je nutno říct, že pořád i vy zdůrazňujete velmi správně, že se jedná o hypotetickou sazbu.
Těch 39 procent je ještě o osm víc, než byla první nastřelená tabulka prezidenta Trumpa pro celý svět, čili to bylo původně 31 procent. Z těch 39 procent se dostáváte někde na úroveň Laosu, Sýrie a podobných zemí.
‚Nezajímají se o to, kolik lidí na Ukrajině zabíjí ruská válečná mašinerie.‘ Trump hrozí Indii zvýšením cel
Číst článek
Když si představíte, že Švýcarsko je ve Spojených státech šestý největší investor a pro Švýcary je Amerika druhý nejdůležitější obchodní partner po Evropské unii a Švýcaři zaměstnávají v USA přes 400 000 lidí, 400 000 pracovních míst, tak ta obchodní, ekonomická provázanost je tak velká, že si nedovedu představit, že by clo 39 procent platilo na všechny komodity.
Kromě toho je velká závislost Spojených států právě na některých onkofarmakách a farmaceutických výrobcích, který nejsou schopni dovážet odjinud než ze Švýcarska.
Samozřejmě je deklarace Spojených států, že jsou ti, kteří tahají za delší konec provazu a jsou silnější, to je samozřejmé. Ale vidím tam snahu dohodnout se na nějakém rozumném kompromisu. Není to jednoduchá matematika mezi Švýcary a Američany.
26:33
Matesová: Celní dohoda byla nejméně škodlivá varianta. Bez spojenectví s USA fungovat nedokážeme
Číst článek
Mohlo tam dojít k mnoha disharmoniím a třeba to, co se teď hodně v médiích titulky prezentuje, že neúspěch nebo toto extrémní clo na úrovni třeba Laosu stanovil prezident Trump po dvou telefonátech s paní spolkovou prezidentkou Karinou Keller-Sutterovou. To určitě neodpovídá realitě, protože jednání probíhala celá řada.
Státní tajemnice ministerstva hospodářství Helene Budliger Artieda tam několikrát letěla (do USA). Mluvil jsem s ní po jednom z návratů a byla velmi optimistická – někde mezi 10, 15 procenty, mluvila o smlouvě se Spojenými státy.
Ta očekávání asi byla jiná a myslím si, že to je možné přičíst právě na vrub odlišných vyjednávacích kultur, které teď jsou ve Spojených státech a takové té tradiční konzervativní systémovosti, kterou důsledně dodržují Švýcaři.
‚Čekám ústupky‘
Debatuje se ve Švýcarsku spíš o možných ústupcích, nebo naopak spíš o nějakých protiopatřeních proti dovozu zboží nebo služeb ze Spojených států?
Téměř s jistotou bych vyloučil nějaká protiopatření ze strany Švýcarska typu reciproční cla, žaloba u WTO (Světová obchodní organizace) nebo nějaké rušení velkých strategických zakázek, jako je nákup 36 stíhaček F-35 ze Spojených států. To si myslím, že by nikam nevedlo.
Spíš čekám, že budou ústupky ze strany Švýcarska a že to nebude jenom jednostranný ústupek typu sektorových opatření, třeba ve zmiňované farmacii nebo ve strojírenství, ale že to bude kombinace jednak těchto ústupků, že to budou nějaké garantované švýcarské investice ve Spojených státech.
Bude tam nějaký speciální režim, především u léčiv. Tam je především motiv prezidenta Trumpa dostat výrobu speciálních léčiv do Spojených států, aby se to nedováželo ze Švýcarska. Dovedu si představit nákup energií, jako je zkapalněný plyn a podobně. Čili vidím tam, že to spíš budou takové kombinované ústupky ze strany Švýcarska, aby se dostaly někde na hranici 15 procent jako Evropská unie.
I česká média citovala víkendový komentář ze švýcarského listu Tages Anzeger, podle kterého Švýcarsko najednou zůstalo úplně osamocené. Doslova se v tom komentáři píše, že když supervelmoc povýší chaos na politický princip, tak malý stát jako Švýcarsko nemá mnoho prostoru k manévrování. Komentář doporučuje intenzivnější spolupráci Švýcarska s Evropskou unií. Může být důsledkem amerických cel prohloubení spolupráce Švýcarska a EU?
Nemyslím si, že by to mělo přímou souvislost. Spíš jde o to, že debata o nové smlouvě mezi Švýcarskem a Evropskou unií, takzvaná bilaterale tři, která bude probíhat ve Švýcarsku legislativním procesem a skončí všelidovým referendem, se veze na vlně těchto cel.
25:40
Bude Evropa víc nakupovat v USA? Energie lze vyřešit kreativně, problém budou zbraně, soudí Prouza
Číst článek
Švýcaři mají pět nejdůležitějších věcí, švýcarských narativů, které vnímá švýcarská společnost průřezově věkově, pohlavím, politickou preferencí – opravdu průřezově celou společností. Je to samostatné Švýcarsko schopné dohod, kompromisů a reforem.
Tam je především to referendum a hluboce zakořeněná myšlenka o tom, že Švýcaři si rozhodují sami o sobě, nejenom na celostátní federální úrovni, ale i na kantonální úrovni, na úrovni municipální. To je velice hluboce zakořeněné.
Druhým momentem, druhým nejdůležitějším narativem pro Švýcary je švýcarská neutralita. Nemyslím si, že by toto byl přímý důsledek nebo že by to mělo nějaký přímý vztah.
Spíš si myslím, že je tady debata o vztahu Švýcarska a EU využívaná na této vlně celních tahanic a angažování Švýcarska v různých vojenských svazcích, jakým způsobem, v jaké formě a tak dál. To je velice hluboká, široká debata.
Celý rozhovor si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
