Na nízké inflaci nemá zásluhu jen ČNB. Závisíme na Německu víc, než si myslíme, tvrdí ekonom Lacina
Míra zdražování v Česku opět zamířila dolů a klesla na dvě procenta. Zatím se tak nenaplňují varování, že jarní pokles není ještě definitivním vítězství nad inflací a rizika jsou značná. „Je pozitivní, že Česká národní banka po letech konečně plní svůj slib a dostala se na cílovou inflaci,“ uznává v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom Lubor Lacina, který působí na Provozně-ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.
Guvernér centrální banky Aleš Michl po posledním jednání bankovní rady, která poslala základní úrokovou sazbu pod pět procent, potvrdil, že boj se zdražováním nekončí. A i proto se bankovní rada spíše klonila po posledním jednání ke zpomalení poklesu sazeb.
„Je pozitivní, že Česká národní banka po letech konečně plní svůj slib a dostala se na cílovou inflaci,“ chválí ekonom Lacina. Kroky centrálních bankéřů míří na situaci za rok až rok a půl, kdy má jejich měnová politika efekt.
Rozhodnout, jestli byl dříve kritizovaný postup ČNB správný, nebo špatný ale podle ekonoma nelze. „Typ inflace, který jsme tu měli, nebyl plně pod kontrolou České národní banky. Nepřiznával bych jí stoprocentní zásluhu,“ podotýká.
„Ukazuje se, že česká ekonomika mnohem více, než si chceme přiznat, závisí na vývoji německé ekonomiky. Účinnost naší autonomní monetární politiky je vnímána jako přehnaně silná. Vlivy přichází hlavně z vnější ekonomiky,“ domnívá se Lacina.
Příznivá sezona
K dosažení inflačního cíle přispěly hlavně ceny potravin. Za jejich stabilními cenami stojí zemědělství.
„Ceny se utváří na základě počasí a vývoje trhu. Vypadá to, že letošní sezona je k zemědělcům zatím příznivá a dobře nakloněná. To se samozřejmě projeví ve vyšší produkci potravin a ve snižování cen,“ vysvětluje ekonom.
Za letošní rok očekává ČNB průměrnou inflaci 2,3 procenta, podle prognózy ministerstva financí to bude 2,7 procenta.
Mezinárodní měnový fond stále považuje vývoj inflace za problematický. Přestože sice obecně zvolňuje, tak pomaleji, než se čekalo. Fond to přičítá zejména růstu cen v sektoru služeb. Riziko vyšší inflace tak znamená, že by základní úrokové sazby mohly zůstat vysoké delší dobu.
Může inflace ještě klesnout? A jaký bude vývoj státního dluhu? Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu v úvodu článku.
