Průvodce krizí: co udělá s cenami energií vládní strop?

Na úvod naprosto korektně přiznejme, že jste energetickým analytikem, odborníkem a pracujete pro společnost, která srovnává ceny finančních produktů. My obvykle nezveme hosty, kteří jsou přímo angažovaní v tématu, o kterém se bavíme. Nicméně v tomto případě s ohledem na vaše zkušenosti to myslím dává velký smysl. Tak teď pojďme přímo k věci a úplně popořadě - vláda zastropovala energie. Co to pro mě jako odběratele konkrétně znamená?
Pro vás to znamená, že cena, která je teď na burze a burzou určovaná pro jednotlivé trhy, se vás netýká. Protože tam se aktuálně cena při nákupu dodavatelů pohybuje kolem 10 000 korun bez DPH. A k tomu si ještě přidávají marži plus v rámci prodeje zákazníkům na českém trhu se k tomu přidává ještě cena distribuce, takže celková částka pak může být někde kolem 12 až 13 000 korun za každou MWh. Tím stropem se určila cena silové elektřiny na necelých 5 000 korun bez DPH včetně distribuce a včetně veškerých dalších poplatků s tím spojených se tedy za kWh pohybujeme mezi sedmi až devíti korunami.

A u plynu je to zastropované taktéž?
Tam je zastropovaná cena včetně DPH asi tři koruny za kWh a s distribucí to vychází zhruba na čtyři koruny za kWh. 

Když říkáte zastropované, tak to už v tuto chvíli platí nebo kdy zákazníci, odběratelé energií pocítí, že tady je nastavený nějaký strop a že by se jim mělo potenciálně ulevit?
Podle vyjádření vlády by to, myslím, mělo platit od listopadu, takže tehdy se to zobrazí všem zákazníkům ve vyúčtování. 

Nicméně tady musím pořádně vysvětlit jednu věc, protože zákazníci, kteří mají stále fixované smlouvy se starými cenami a dojíždí jim ještě třeba nějaký aktuální závazek, tak těch se tato situace zatím vůbec netýká. Ti jedou stále ve své ceně a až skončí jejich fixovaný produkt, tak až poté se jim změní cena. Takže de facto tito zákazníci třeba ještě nepocítí nárůst cen tuto topnou sezonu, ale až tu příští.

A pocítění znamená, že to uvidím na snížených zálohách za energie, nebo se podívám do vyúčtování a tam najdu ten strop? Kde přesně uvidím, že jsem ušetřil a že se mě netýkají už tak drahé energie?
To vy uvidíte až ve vašem příštím vyúčtování. Proto pokud víte, že vyúčtování máte třeba na jaře, tak určitě v tuto chvíli bych doporučil minimálně zkonzultovat se svým dodavatelem výši zálohy na následující topnou sezonu, abyste měl svoji cenu a fakturaci pod kontrolou a nebyl pak nemile překvapen z nějakého velkého nedoplatku

I v případě, že bude platit zastropování?
Samozřejmě. Když si vezmete, že třeba některé společnosti u smluv na dobu neurčitou mají v tuto chvíli cenu relativně nízkou, řekněme kolem 3 000 korun bez DPH za silovou elektřinu jedné MWh, tak tento dodavatel navýší cenu třeba na přelomu kalendářního roku, stejně jako to udělal loňský rok. A tam se tedy cena může zvednout víc. 

Proto bych se v rámci nefixované ceny u svého dodavatele informoval o tom, jaká je aktuální cena, případně jestli už má dodavatel informaci o jejich navyšování, protože pokud jste stále pod cenou stropu, tak se vás zastropovaná cena netýká.

Dávalo by v tuto chvíli smysl jít po ceně a shánět si jiného dodavatele? Můžou mi někteří nabídnout lepší cenu i v této době, kdy je všechno dražší a dražší?
Boj o zákazníky je teď určitě výrazně menší než v situaci před touto energetickou krizí a hlavně před zastropováním cen. Protože vlastně všichni dodavatelé budou účtovat zákazníkovi silovou cenu elektřiny kolem 5 000 korun bez DPH. A pak záleží, co je přijatelné pro zákazníka. Jestli se někde zafixovat na cenu třeba 10 000 korun bez DPH, protože vláda zatím ten strop stanovila pro kalendářní rok 2023.

Takže nevíme, co bude, dál… 
Nevíme, co bude pro rok 2024. A navíc i při ohlašování stropu bylo zmíněno, že s cenou je možné hnout, aby se mohla přizpůsobit aktuální situaci. Čili může se stát, že pokud se cenový trh zase zblázní a cena půjde nahoru, tak vláda strop posune výš. Nebo naopak se cena ustálí rychleji, půjde dolů a je možné, že se i cena stropu může hnout směrem dolů.

Vy jste upozorňovali na to, že firmy lidem ruší smlouvy s fixací, protože je níž než strop. Mají na to právo? Ozývají se vám třeba zákazníci, co s tím dělat? Máme se jak bránit?
Obrana tam určitě je, protože pokud vám dodavatel chce změnit něco, co máte dané smlouvou a je to tedy porušení smlouvy ze strany dodavatele, musí vás na to upozornit minimálně měsíc dopředu a máte tam možnost odstoupit od smlouvy nejpozději 10 dní před účinností nových cen.

Ale třeba jestli máte fixovanou cenu někde na úrovni 6 000 korun bez DPH za silovou elektřinu a chtějí vám to zdražit na 13 000 korun, tak vy to v reálu neucítíte, protože budete stále platit jenom státem stanovených 5 000 korun za MWh. Ale už to je takové podivné chování ze strany dodavatele, kdy jeho motivace, proč to dělá, může být všelijaká. 

Nechci odhadovat, jestli za tím může být špatná strategie nákupu energie dopředu, nebo spekulace, že si chtějí vydělat víc díky tomu, že není státem určena horní hranice té dotace a ani není žádný nástroj, který by kontroloval dodavatele, jestli se tam na tom neobohacují. Jsou někteří dodavatelé, kteří posílají zdražovací dopisy, nicméně to je spíše u smluv na dobu neurčitou a toto byl spíš nešvar u takových středně menších dodavatelů, kteří vlastně měli svým zákazníkům na konci loňského roku posílat informace, že jsou převádění do spotového produktu. 

Ten strop má platit bez ohledu na spotřebu. Tak nejde to tak trochu proti té snaze motivovat lidi šetřit?
Není to úplně nejšikovnější varianta. Bylo by fajn třeba po vzoru Rakouska zastropovat cenu na nějakých 10 centech za kWh, ale zároveň určit horní hranici, do kdy to bude stát platit, což je tam 40 centů za kWh. Cokoliv, co bude mít zákazník od dodavatele nad stanovenou částku, už si bude platit sám. A navíc tuto dotaci klient dostává, pokud bude mít 80% spotřebu elektřiny než minulý rok. 

To znamená, že musí buď o pětinu méně topit nebo vařit.
Přesně tak. Musí ušetřit na své spotřebě minimálně těch 20 %, aby měl nárok na tuto dotaci ze strany státu.

Kromě stropu, o kterém se tady celou dobu bavíme, by ještě do konce roku měl fungovat úsporný tarif. Je to tak? 
Ano. Zákazníkům chodí informace o tom, že jim bude odečteno dva až tři a půl tisíce korun, samozřejmě podle technických parametrů odběrného místa. Toto bych řekl je spíš takový polštář pro zákazníky, kterým přijde vyúčtování ještě teď před topnou sezonou a už třeba mají nějakou vyšší cenu, ale tím, jak přes jarní letní období mají menší spotřebu, tak se jich to téměř skoro vůbec nedotkne díky této podpoře ze strany státu. 

Ale o to horší bude příští rok. Zákazníkům, kterým chodí fakturace v tuto chvíli, září, říjen, listopad, bych stoprocentně doporučil zkontrolovat si na následující rok výši zálohy a přepočítat si, kolik budou platit při stejné spotřebě za to samé se stropovanou cenou.

Jaký je klíč rozdělování dvou nebo tří a půl tisícového příspěvku? Já jsem sám zjistil, že jsem dostal 2 000 korun jako příspěvek. Proč jsem nedostal vyšší částku? Já elektřinou i topím.
To bude právě ono. Pokud topíte elektřinou, dostáváte 2000 korun. Paradoxně pokud máte elektřinu pouze na vaření, svícení a spotřebiče, tedy takovou tu základní verzi bez nízkého tarifu, tak dostáváte dokonce tři a půl tisíce korun.

A ten důvod je pro to jaký? 
Protože se takto rozhodla vláda.

Proč má podle vás úsporný tarif letos skončit?
Úsporný tarif, který vláda schválila nebo vymyslela někdy v průběhu léta, byl podle mě takový první výkřik, aby se nějakým způsobem zavděčila zákazníkům, aby věděli, že na něčem pracují. Protože dlouhé měsíce se nic nedělo a neřešilo se, co se bude dělat se stoupající cenou. Respektive možná se čekalo, jak se k tomu vyjádří EU, jestli bude nějaký jednotný postup a tak dále, ale vláda asi pod nátlakem opozice udělala toto. 

Nicméně úsporný tarif za mě nebyl úplně šikovný z toho důvodu, že není cílený. Stále máte na českém trhu mnoho odběrných míst, která mají garantovanou cenu výrazně nižší, než je cena stropu a než je vůbec jakákoliv podpora potřeba. Takže spíš by měl být úsporný tarif adresován tam, kde to je potřeba nejvíc, a to u těch nejohroženějších skupin, kterým hrozí chudoba.

Kromě zastropování a úsporného tarifu, tedy těchto dvou cest, které jsme popsali, co dalšího stát v tuto chvíli nabízí? 
Aktuálně tam ještě v rámci fakturace je odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje. 

Ten je ale poměrně marginální, ne?
Záleží na spotřebě. Je to 500 korun za každou jednu spotřebovanou MWh. Takže samozřejmě pokud máte dům, topíte a máte roční spotřebu 10 MW, tak to je 5 000 korun plus DPH, což už není málo. Ale pokud se vám fakturace zvýší o 50 000 Kč, tak úspora v podobě zhruba 6 000 Kč je něco málo přes 10 %. Není to málo, ale chtělo by to třeba i něco víc. Takže určitě takové domácnosti by se měly hlavně zaměřit na úsporu energie. Ale to jsme odbočili. Pak tady máme ještě různé pomoci od státu formou sociálních podpor typu příspěvek na bydlení atd.

To je pro lidi. Co pro firmy?
Co mám poslední informace, tak je vytvořený nějaký program, kde vláda dala bokem, tuším, 30 miliard korun, které bude přidělovat větším firmám, protože budou podporu potřebovat také. Zastropování se totiž týká i živnostníků a malých firem.

Nebude se to týkat takových těch velkoodběrů, tam vlastně ten strop zatím neplatí. Tam budou dány nějaké dotace ze zmíněného programu.

Považujete všechny tyto způsoby jak ulevit lidem v době energetické krize za dostatečné? Protože je na místě zmínit, že opozici se nelíbí u úsporného tarifu, že příspěvek je moc malý a u stropu zase, že je moc vysoko. Jsou ty námitky oprávněné?
Já určitě nezávidím vládě, protože situace není tak jednoduchá, jak opozice vykřikuje, že ten strop je strašně vysoký a nevím, co ještě. Proto si myslím, že zavedená hranice je rozumná. Osobně jsem ten strop čekal výše, protože ještě než vláda oznámila zastropování cen, tak se to odhadovalo někde mezi šesti až deseti tisíci korunami za MWh. Tou dobou se cena na běžném trhu pohybovala na hranici kolem 14 000 Kč. 

Takže aktuálně stanovený strop 5 000, je za mě fajn. I v rámci nějakých menších domácností výše zálohy nebude až tak navyšována, aby to někoho dostalo opravdu do chudoby. Protože třeba platit za elektřinu o sedm stovek měsíčně víc mi nepřijde zas až tak nepříjemné a nereálné, jako kdybych měl platit bez toho stropu třeba o 2 000 Kč víc.   

Můj osobní příklad - když zaokrouhlím svou spotřebu nahoru na dvě rovné MWh, tak bych za cenu, kterou mám ještě do konce roku fixovanou na částce 1 300 korun bez DPH, při roční fakturaci zaplatil zhruba 11 000 Kč. Pokud bych neměl strop daný státem, prodloužila se mi automaticky smlouva a dodavatel by mi cenu zvýšil, tak bych za to samé v aktuálním nastavení platil až nějakých 36 700 Kč, což je více jak trojnásobek. 

Díky stropu se ale aktuálně pohybuji na nějakých 19 650 korunách. Čili to je pro mě měsíční záloha zvednutá o nějakých 600 korun. Zatímco bez stropu by záloha musela být ke 3 500 Kč, abych měl třeba nějaký přeplatek. Takže platit měsíční zálohu 1 600 Kč mi přijde v tuto chvíli v pohodě. 

A je tady ta přímá úměrnost víc jsem platil, víc ušetřím?
Určitě. Například větší rodinný dům, který má tepelné čerpadlo a velmi mnoho spotřebičů, i náročných, a měl roční spotřebu třeba 0,5 MW vysoký tarif a 15 MW nízký tarif, tak s cenami ještě loni dostupnými kolem 1 500 korun by taková domácnost platila ročně necelých 50 000 korun. 

Pokud bychom počítali s hranicí mezi 10 až 12 000 korunami za MWh, jak byla cena na burze, tak bychom byli na ceně až 250 000 korun a díky stanovení stropu jsme na necelých 115 000 Kč. 

Myslíte si tedy, že v kombinaci uskromnění, příspěvek od státu, zastropování cen energií a poměrně tuhá zima to Češi všechno zvládnou? Anebo energetická krize silně dopadne na nejchudší spoluobčany a budou vám potom na vaše linky volat s prosbami “Co teď”?
Já si myslím, že nejhůř na tom budou lidé, kteří v životě neřešili změny dodavatelů. Neví, jak to funguje, neví, co mají hledat ve fakturách, co se jim vlastně reálně změní, ani, jak mají postavenou smlouvu a prostě neví o tom svém odběrném místě téměř nic.

Naštěstí to vypadá, že se ten trh začíná ustalovat. Cena už spíše klesá. Z dlouhodobých trhů se cena teď ustaluje někde kolem 10 000 korun. Výhledově pro kalendářní rok 2025 by to mohlo být kolem 5 000 korun. A u plynu, tam by to mohlo být už během kalendářního roku 2024 kolem 120 eur, čili necelých 3 000 korun.

V podcastu byly dále využity zvuky z TV Nova, Událostí ČT, Událostí, komentářů a 90´ČT24.