Obec kvůli větrným elektrárnám vypíše referendum. „Pokud si to občané odhlasují a budou to chtít, tak se tím budeme zabývat,“ upřesnila starostka Jarmila Schnaubeltová.
EU se snaží o vzkříšení ocelářského průmyslu. Důvodem může být i vyšší poptávka po zbrojních výrobcích. „Zbrojní průmysl pomůže krvácejícímu ocelářství, ale ne významně,“ nesouhlasí Kubalová.
Novela má především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Schválená přináší zákazníkům také nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu.
Sněmovna se chystá na hlasování o novele energetického zákona lex OZE III., kterou jí vrátil Senát. Jaký bude osud novely? Odpovídá Pavel Doucha, člen představenstva Svazu moderní energetiky.
Německo si vytklo ambiciózní cíl – být do roku 2045 klimaticky neutrální. Transformace energetiky je klíčovým tématem voleb a rozhoduje se o ní nejen v Berlíně, ale i v regionech, které žijí z uhlí.
Za poslední rok žádostí o možné připojení mařičů do elektrických sítí v Česku prudce přibylo. Jak nedávno upozornil Český rozhlas, celkem investoři požádali o rezervace příkonu až tisíc megawattů.
„Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ uvedl analytik institutu Chris Rosslowe.
„Pokud si budou USA selektivně vybírat jednotlivé zástupce Evropy, pak to bude vytvářet ještě větší napětí,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
V pořadu Pro a proti se setkávají europoslanci Ondřej Dostál (Stačilo!) a Ondřej Kolář (TOP 09). Debatují mimo jiné o Ficově cestě do Moskvy a zajištění levných dovážek plynu na Slovensko.
„Je neakceptovatelné, že Česká republika, která vyrábí elektřinu poměrně levně a exportuje ji, má jednu z nejvyšších cen elektřiny v celé Evropská unii,“ poukazuje Karel Havlíček (ANO).
Severský region produkuje kolem jednoho procenta světového HDP, zatímco zdejší obyvatelé tvoří jen něco přes třetinu procenta světové populace. Přesto tu vznikl impozantní seznam firemních gigantů.
Konkurenceschopnost Evropské unie brzdí ceny energií, které jsou zásadní pro průmysl i spotřebitele, říká v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Ilona Švihlíková.
Velká část spotřebitelů by tak v příštím roce měla za energie platit méně než letos. Koncové ceny energií podle Energetického regulačního úřadu v příštím roce klesnou.
Schodek rozpočtu na příští rok dosáhne výše 241 miliard. Podle Hrnčíře je příliš vysoký a neodpovídá slibům vlády Petra Fialy. Růst české politiky podle něj brzdí zelená politika Evropské unie.
Jan Šefránek pracuje v Energetickém regulačním úřadu více než 15 let a členem rady se stal letos v srpnu. Stanislav Trávníček byl předsedou rady od srpna 2019.
Slovensko začalo dotovat ceny plynu a tepla loni, a to v reakci na jejich dřívější výrazné zdražení na burzách. Například pro letošek stát na tento účel vyčlenil 1,25 miliardy eur (31,3 miliardy Kč).
Dlouho odkládaná novela energetického zákona, známá jako lex OZE III, prošla v Poslanecké sněmovně po několika obstrukcích ze strany opozice třetím čtením.
Dva zdroje Reuters obeznámené se situací uvedly, že příčinou zastavení dodávek od ruské společnosti Rosněfť byly platební potíže mezi tranzitní zemí Ukrajinou a Ruskem, ale už se je podařilo vyřešit.
Koncové ceny energií pro všechny odběratele podle Energetického regulačního úřadu klesnou. Elektřina pro průměrnou domácnost meziročně zlevní o desetinu, plyn o 8,5 procenta, odhadl.
„Zvýšení amerických cel na evropské automobily je určitě ve hře. Evropa má tato cla totiž vyšší než USA,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Planeta a její klima se nedívá na to, kdo kde byl zvolený,“ říká ohledně nástupu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09.
Na úplně nejlepší cenu se může dostat zákazník, který firmě oznámí, že odchází jinam. Takzvané retenční nabídky mohou být o deset i patnáct procent nižší než ty ceníkové.
Potenciální dohoda by podle listu Financial Times znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země.