Nejvíce zkrácených úvazků v EU. Nizozemsko tiše směřuje k čtyřdennímu pracovnímu týdnu
V posledních letech se stále více ve veřejném prostoru debatuje o čtyřdenním pracovním týdnu. Zastánci tvrdí, že kratší pracovní doba může zmírnit vyhoření nebo nerovnost mezi ženami a muži. Odpůrci se naopak obávají poškození ekonomiky a snížení konkurenceschopnosti. Jedním z prvních průkopníků tohoto trendu se stal Island. Nyní, jak upozornil web The Financial Times, se v tichosti přidává i Nizozemsko, a může tak sloužit jako případová studie.
Nizozemsko má nejvyšší míru částečných úvazků ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) – v průměru pracuje na zkrácený úvazek 34,1 procenta lidí (jde o téměř 52 procent žen a 18 procent mužů). V porovnání s Českem je to násobně vyšší číslo, jelikož u nás se v průměru jedná pouze o necelých pět procent zaměstnanců.
Nizozemsko zároveň vykazuje i nejnižší počet týdně odpracovaných hodin lidí ve věku 20 až 64 let v jejich hlavním zaměstnání. Podle Eurostatu jde o 32,1 hodiny, což je nejméně v Evropské unii. Za Nizozemskem následují Dánsko, Německo a Rakousko s 33,9 hodiny. Češi oproti tomu pracují v průměru téměř 38 hodin týdně.
Ekonom nizozemské banky ING Bert Colijn sdělil serveru The Financial Times, že zkracování pracovní doby z pěti dnů na čtyři je u nizozemských zaměstnanců stále častější. „Čtyřdenní pracovní týden se stal velmi, velmi běžným. Já pracuji pět dní a někdy mě za to dokonce kritizují!“ uvedl.
Ženy to začaly
Úvazkovou revoluci v Nizozemsku odstartovaly ženy. Až do přelomu století tam fungoval tradiční model rodiny, kdy hlavním živitelem byl muž a ženy se staraly o domácnost. Po roce 2000 se ale ženy začaly více zapojovat do pracovního života díky možnosti zkrácených úvazků, což podporoval i státní daňový a dávkový systém. Tomuto uspořádání se začalo říkat „jeden a půl živitele rodiny“.
Postupem času se práce na částečný úvazek stala populárnější i u mužů, zejména u těch. kteří mají malé děti. U Nizozemců je časté, že děti mají tzv. „den s tátou“, kdy se o ně stará otec. Tento fakt napomáhá tomu, že nizozemské ženy mají vysokou míru zaměstnanosti v porovnání s jinými zeměmi, kde je průměrná pracovní doba delší.
34:13
O mnoho věcí přicházíme, když se neumíme zastavit. I odpočinek je dovednost, říká psycholog Suchý
Číst článek
Přestože je Nizozemsko v tomto ohledu dál, tak to ale neznamená, že se tím vyřešily všechny pracovní nerovnosti mezi pohlavími. Například, že ženy stále zastávají pouze menšinu vedoucích pracovních pozic. Zároveň k práci na zkrácený úvazek nizozemské zaměstnance nutí i nedostatek pracovníků ve školství a službách, které pečují o děti.
Podle webu The Financial Times nepředvídatelné školní rozvrhy kvůli častým záskokům a nedostatek zařízení pečujících o děti ztěžuje rodičům možnost pracovat více hodin. Kdyby všichni pracovali pět dní v týdnu, tak by byl zapotřebí mnohem větší počet lidí, kteří by se starali o děti a seniory.
Nizozemská zkušenost
Jak mohou nizozemské zkušenosti přispět k debatě v jiných zemích o čtyřdenním pracovním týdnu? Ukazují, že obavy o rozpadu ekonomiky jsou přehnané, protože i přes nejkratší pracovní dobu zůstává Nizozemsko jednou z nejbohatších zemí Evropské unie, co se týče HDP na obyvatele.
5:16
Muži v Česku berou o 18 procent vyšší platy než ženy. ‚Situace se zhoršila,‘ míní šéfka pracovní agentury
Číst článek
Podařilo se tam totiž zkombinovat relativně vysokou produktivitu hodinové práce s podílem zaměstnaných osob, protože pracuje více žen a starších lidí. Senioři totiž odcházejí později do důchodu. Podle nizozemských médií byl v loňském roce průměrný věk odchodu do důchodu 66-67 let a téměř 80 procent lidí pracovalo minimálně do 65 let. Práci se tak povedlo rovnoměrněji rozložit mezi více lidí.
Nicméně ekonom Colijn se domnívá, že je možné, že se zkrácenými úvazky Nizozemsko ekonomicky brzdí. Zároveň ale dodává, není nutné, aby všichni pracovali více na úkor spokojenosti jen za účelem růstu HDP.
Méně pracovních hodin si pochvalovali i lidé na Islandu, kde mezi lety 2015 a 2019 zkoušeli pilotní projekt, kdy se zaměstnancům snížil pracovní týden ze 40 hodin na 36, ale plat jim zůstal stejný. Islandský případ ukázal, že ani zde nedošlo ke krachu ekonomiky a snížení efektivity práce. V roce 2024 pak v ostrovní zemi pracovalo 36 hodin týdně už 90 procent zaměstnanců, psal britský web The Guardian.
Island tím inspiroval i další evropské země a pilotní projekty se rozhodli vyzkoušet i ve Velké Británii, Německu, Španělsku nebo Portugalsku.
