Půjčka MMF není samoúčelné gesto, míní analytik Zahradník
České národní bance se sice příliš nelíbí, že by měla poskytnout zhruba 38 miliard korun ze svých devizových rezerv Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc eurozóně, přesto požadavku vlády vyhoví.
Chce za to od kabinetu záruku za možné ztráty. Ministr financí Miroslav Kalousek to ocenil jako mimořádně vstřícný krok směrem k vládě.
Peníze pro Mezinárodní měnový fond by měly podle evropských politiků sloužit jako stabilizační prvek, který by měl posílit důvěru investorů v eurozónu a EU jako celek.
Centrální banka nakonec půjčku poskytne, i když guvernér Miroslav Singer se netajil vážnými pochybnostmi.
ČNB čelila dilematu mezi vlastním měnovým cílem s širším, zahraničně politickým kontextem souvisejícím s členstvím v EU, říká Petr Zahradník.mp3
„Bankovní rada ČNB čelila velmi zásadnímu dilematu mezi jejím vlastním měnovým cílem s nějakým širším, zahraničně politickým kontextem souvisejícím s členstvím v EU,“ poukazuje odborník analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Podle něj se dá o komentovaném, výrazně politickém rozhodnutí, které bankoví rada učinila, polemizovat.
„Bankovní rada si možná i ovlivněná názory okolo uvědomila, že členství České republiky v EU i ekonomická otevřenost i nějaká participace na rozhodnutích, že by ČR neměla zůstat v izolaci, je možná vyšší hodnota než účetně viděná efektivnost s operacemi s devizovými rezervami,“ uvažuje.
ČNB podmíněně souhlasí s půjčkou pro měnový fond za 38 miliard korun
Číst článek
Analytik Zahradník soudí, že půjčka smysl má a že se nejedná o pouhé politické gesto.
„Pokud na úrovni MMF a případně ze strany některých dalších významných světových mocností a ekonomik, dojde k vytvoření významného objemu prostředků, tak v rukou MMF nebude pouze akumulován,“ říká Zahradník.
„MMF má nejlepší know-how v tom smyslu, jak těm problémovým zemím pomoci,“ odmítá samoúčelnost gesta Petr Zahradník.
Smysl celé půjčky je podle Zahradníka v síle MMF, který dokáže donutit problémové země k restrukturalizaci svých ekonomik.
„Mezinárodní měnový fond je jedním z mála subjektů, který je schopen vydupat v těchto zemích podstatu aby se staly se v určitém časovém horizontu nejenom strukturálně, ale i fiskálně zdravé,“ komentuje smysl celé operace odborník na Evropskou unii, analytik České spořitelny Petr Zahradník.
Nám to neuškodí a Eurozónu to nezachrání, říká analytik ČSOB
Jaký je rozdíl v tom, zda Česko půjčí z rozpočtu nebo z rezervního devizového fondu vysvětluje ve Stalo se dnes analytik ČSOB Jan Čermák.
„Pokud by vláda neměla rezervy rozpočtové a musela si půjčit přímo na trhu, tak by to mohlo vést k zvednutí tržních úrokových sazeb. Pokud tyto peníze půjdou z devizových rezerv, tak to fakticky nikoho nezatíží,“ vysvětluje.
MMF původně žádal o půjčku třikrát vyšší. Nakonec mu na záchranné konto eura posíláme 38 miliard.
„Z ekonomického hlediska pro Českou republiku nemá tahle půjčka zásadní význam. Nám to neuškodí a Eurozónu to nezachrání,“ shrnuje Čermák.
Politickou vstřícnost bankovní rady ocenil kromě premiéra Petra Nečase i ministr financí Miroslav Kalousek. A Parlament zřejmě záruky schválí, protože i opozice je pro půjčku MMF.
„Záchranu eura má v rukou Evropská centrální banka, pokud zůstane u svých masivních intervencí na peněžním trhu. Patrně to nezachrání od bankrotu Řecko, možná ani Portugalsko. Ale euro by se mělo díky ECB zachránit,“ míní Jan Čermák.
A reaguje na slova prezidenta republiky Václava Klause, který nedávno přirovnal zproštění se eura k monetární rozluce Česka a Slovenska.
„Pokud by se jakákoli země v eurozóně rozhodla pro jakýkoli odchod, tak by dramaticky riskovala, protože by to okamžitě vedlo k odlivu vkladů z této země. Za předpokladu, že by tou zemí nebylo Německo. To je jediná země, která si takový odchod může dovolit,“ odhaduje analytik ČSOB Jan Čermák.
