Řekové trestají neochotu k pomoci bojkotem německého zboží
Řekové přestávají kupovat německé zboží a nechodí do německých obchodů, napsal to deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. K bojkotu vyzvala největší řecká organizace na ochranu spotřebitelů. Rozzlobila ji německá neochota pomoci Řecku z dluhů. Právě Němci pomoc, kterou eurozóna a Mezinárdní měnový fond slíbily Řecku, nejvíce kritizují, často nevybíravým způsobem.
Jeden z poslanců CDU navrhl, aby si Athény přivydělaly prodejem některých svých neobydlených ostrovů. Časopis Focus zase opatřil obrázek sochy Venuše Milétské vztyčeným prostředníkem a titulkem ‚Připraví nás Řecko o naše peníze?‘
O evropské pomoci Řecku, především té německé, mluvil na Rádiu Česko náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Naděje, že jihoevropský stát zvládne své dluhy sám, je přitom po dnešku skoro nulová. Řecko totiž oficiálně požádalo o mezinárodní pomoc ve výši 45 miliard eur. Aktivaci pomoci musejí schválit jak všechny země eurozóny, tak vedení měnového fondu.
„Je třeba si uvědomit, že Německo zaplatí více než čtvrtinu celkové pomoci Řecku. Doteď se spekuluje o tom, zda Berlín aktivaci pomoci podpoří či ne. Z informací, které máme i z Evropské komise se zdá, že německé ministerstvo financí žádost Řecka podpoří,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.
Podle Tlapy se ze strany Německa jedná o pragmatický krok. Německo v Řecku investovalo velký kapitál a kdyby Řecko zbankrotovalo, německé banky a instituce by se se svými penězi mohly rozloučit.
„Bojkot německého zboží ze strany některých Řeků nebude mít na Německo žádný přímý vliv. Je to ale doložení toho, co se nyní odehrává při jednání za zavřenými dveřmi. Řecko je přitom podrobeno drtivé kritice za to, jak reaguje na krizi. Solidarita zemí eurozóny vůči Řecku je podmiňována tím, aby Řecko konečně uskutečnilo reformy,“ pokračuje Tlapa a dodává:
„Například v Holandsku je hranice pro odchod do důchodu 67 let. Řecko spekuluje o tom, zda tuto hranici posunout z 60 na 62 let. A takových příkladů je mnoho.“
