Američtí republikáni volají po výrazném seškrtání výdajů na školství a zahraniční pomoc, demokraté by zase chtěli danit milionáře. Plány na to, jak a kdy snížit narůstající dluh Spojených států, se tak i nadále liší. Republikáni podle včera zveřejněných plánů chtějí v porovnání s rokem 2010, kdy obě komory parlamentu ovládali jejich soci, seškrtat domácí výdaje o 22 procent. Demokraté chtějí zvýšit daně a utratit zhruba stejně. Více než polovina Američanů s nimi nesouhlasí.

9:30 12. května 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Boje o podobu rozpočtu na rok 2011 byly tvrdé, málem došlo k tomu, že většina federálních institucí přestala fungovat. Podle Jana Čermáka z ČSOB je velmi pravděpodobné, že se taková situace bude opakovat:

„Zákopová válka trvá a především republikáni využívají toho, že je třeba zvýšit limit pro výši vládního dluhu, k jehož vypršení dojde v polovině května. Ministerstvo financí předpokládá, že vláda bude schopná financovat se sama ještě nejvýš měsíc a půl navíc.“

Spory mezi republikány a demokraty v názoru na způsob, jak dluh řešit, se hrotí. Pro americké hospodářství jako takové to ale podle Čermáka příliš velký problém není.

„Spíše než hrozba pro ekonomiku je to hrozba pro finanční trhy. Kdyby Amerika nebyla solventní a nebyla by schopná navyšovat své dluhy a financovat rozpočet, byl by to problém pro všechny banky a finanční instituce, které drží americké vládní dluhopisy,“ domnívá se Čermák.

Podle Jana Čermáka je také možné, že pokud by k dohodě nedošlo, bude ohrožen rating země: „Pokud by se čekaly spory, jak bude dál financovaný americký vládní dluh, může to vést k panice na finančních trzích, která paradoxně povede k tomu, že úrokové sazby – výnosy z vládních dluhopisů klesnou a dolar strmě posílí.“

Rebublikáni chtějí škrtat ve školství, demokraté by zvýšili daně

Republikáni volají po výrazných škrtech ve výdajích i ve školství, kam demokraté chtějí hodně investovat. Demokraté naopak prosazují vyšší daně. Optimální by podle Čermáka bylo zvolit kombinaci obojího.

„Vysokopříjmové skupiny profitovaly z daňových škrtů, které uplatnil prezident Bush v roce 2002 a přetrvaly dodnes. Naopak střední třída z toho tolik neprofitovala, takže je možné, že pokud škrty vyprší, rozpočtu by to něco přineslo.“

Podle Čermáka také existuje prostor pro zdanění v oblasti pohonných hmot: „Cena benzínu je vůči jiným vyspělým zemím v USA relativně nízká, což je dáno nízkými daněmi na benzín, takže tady existuje prostor pro zdanění. Na druhou stranu jsou velké rezervy v úsporách, zejména pokud jde o zdravotnictví, které je velmi nákladné.“

Amerika musí šetřit. O to, jak na to, se vedou ostré ideologické boje. Situace je tedy podobná tomu, co se děje v Česku. Podle Jana Čermáka z ČSOB je inspirativní zejména hloubka diskuze: „Obě strany přicházejí s velmi konkrétními návrhy, s nimiž následně soutěží o přízeň veřejnosti.“

Roman Chlupatý, Markéta Bartošová, Aneta Vojtěchová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít