Blízký východ zažívá neobvykle suché období. To se velmi výrazně projevuje v Íránu, kde má nedostatek vody výrazně politický rozměr. Většina lidí totiž z potíží ze zásobování viní vládu.
Přebírá vůbec někdo štafetu po Andreji Babišovi (ANO) coby vůdci opozice? Indicie napovídají, že by to mohl být předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Příští premiér ho bytostně nesnáší.
„Babiš nám nezapomněl, že jsme ho jako Piráti donutili prodat Mafru. Jeho osobní charakter je mstivý,“ říká předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.
Klíčový muž armádních nákupů Lubor Koudelka v závěru měsíce končí ve funkci šéfa akvizic ministerstva obrany. Informaci Radiožurnálu potvrdil mluvčí resortu David Šíma.
„V případě, že by byl pan předseda Babiš jmenován premiérem a nevyřešil si to, tak má problém spíše Agrofert než on,“ myslí si o střetu zájmů místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.
„Téměř vždy voliči vinili ze shutdownu tu stranu, která měla zrovna prezidenta v Bílém domě, protože je to nejviditelnější představitel federální vlády,“ říká amerikanista Jiří Pondělíček.
Návrh dvě hodiny před Trumpem schválilo 216 republikánů s šesti demokraty, proti bylo 207 demokratů a dva republikáni. Podpisem končí období omezených výdajů vládních úřadů, které trvalo téměř 43 dní.
Babiš naznačuje, že nemusí spěchat s řešením střetu zájmů Agrofertu ani se zveřejněním seznamu budoucích ministrů. Politolog Lukáš Jelínek mluví o současných kontroverzích budoucí vlády
Prezident Pavel ve středu zároveň sdělil předsedovi hnutí ANO názor na jednotlivé kapitoly programového prohlášení vznikající koalice. Šéf ANO prezidentovy podněty předá koaličním partnerům.
„Představoval bych si, že strany končící vlády vytvoří nikoliv pouhou volnou koalici, jako bylo Spolu, ale udělají slučovací sjezd,“ přibližuje filozof a bývalý politik Daniel Kroupa.
„Je to komplikace, která je ve své podstatě zbytečná a stěžuje fungování státu,“ říká k nejasnostem ohledně znovupředložení státního rozpočtu pro Český rozhlas Plus Vladimír Špidla.
V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který připravila končící vláda Petra Fialy (ODS), chybí podle šéfa ANO a pravděpodobně příštího premiéra Andreje Babiše víc než 85 miliard korun na výdajích.
„Kdyby se dostal do střetu zájmů z hlediska evropské regulace, tak už to může být problém Česka,“ říká Jan Kysela, ústavní právník Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který byl poradcem prezidenta.
Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal demisi vlády, kterou kabinet přijal na dopoledním jednání. Prezident končící vládu pověřil, aby prozatímně vykonávala funkci do jmenování vlády nové.
O vzniku příštího kabinetu jedná z pověření prezidenta šéf ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy. Petr Fiala novinářům řekl, že demisi předá prezidentu Petru Pavlovi osobně ve čtvrtek odpoledne v 16.00.
„Tomio Okamura (SPD) je představitelem téměř nejmenšího subjektu ve Sněmovně, ještě relativně podvodně složeného ze čtyř ve skryté koalici,“ durdí se předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Končící vláda navrhla státní rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Zbyněk Stanjura ve čtvrtek upozornil, že podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je maximální povolený schodek 237 miliard korun.
Příští vláda chce dle programového prohlášení splnit všechny sliby bez zvýšení daní. V pořadu Pro a proti na Plusu diskutují komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban a komentátor MF DNES Miroslav Korecký.
Orbán ještě minulý měsíc říkal, že 14. důchody přijdou, pokud skončí válka v sousední zemi, nastanou mírové časy a ekonomika výrazně poroste. Zavedení odhadoval v horizontu dvou až čtyř let.
Na spanilé cestě do Strakovy akademie zbývá už jen vyřešit jednu „maličkost“. Vybrat takovou sestavu vládního týmu, aby ji jmenoval prezident republiky. K tomu je stále ještě daleko.
„Nejen prezident, ale i potenciální nový předseda vlády, v žádném případě nebude chtít dostat sebe a svou zemi do situace, ve které by takováto osoba byla ministrem zahraniční,“ myslí si Rychetský.
Vznikající vláda má zveřejnit programové prohlášení. Prezident ho dostal s předstihem, dorazilo ale datovou schránkou. „Takový postup nesvědčí o zvláštní politické kultuře,“ míní komentátor Honzejk.
Programové prohlášení se podrobně věnuje financím, bezpečnostní a zahraniční politice, školství nebo dopravě. Web iROZHLAS.cz přináší přehled změn, ke kterým se vznikající vláda v dokumentu zavazuje.
Hospodaření České televize a Českého rozhlasu by měl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad, vyplývá z návrhu programového prohlášení, které v pátek dopoledne obdržel Hrad.
