Zlepšit platební morálku firem - to je hlavní cíl novely obchodního zákoníku, kterou dnes projednají senátoři. Maximální doba splatnosti závazků, tedy například faktur, by měla být 60 dní. Pro veřejné zadavatele - stát, obce nebo kraje - pak 30 dní, 60 jen ve výjimečných případech, třeba po povodních. Za nedodržení lhůt budou hrozit pokuty.

4:15 2. května 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dobu splatnosti faktur teď žádný zákon neupravuje. To vadí a působí potíže třeba i firmě architekta Petra Uhlíka z Prahy:

„Problémy jsme několikrát se splatností faktury měli, paradoxně ani ne tak s veřejnou správou nebo se státní správou, kde, jak jsem slyšel od kolegů, problémy jsou, ale spíš se soukromými subjekty."

To, že dostává často peníze od zákazníků pozdě, nevyhovuje ani jednomu z menších autodopravců ze středních Čech. Výplaty zaměstnancům a pojištění za ně platit musí, takže mu často nezbývá než si půjčovat a počítat s úroky.

„My jako dopravci nejsme schopni zaplatit naftu včas, tam máme 14denní splatnost a nikdo se nás neptá, za co jezdíme a podobně, je to hodně velký problém,“ říká autodopravce.

A právě zabránit tomu, aby se firmy dostávaly do druhotné platební neschopnosti, je hlavní cíl novely obchodního zákoníku.

„U soukromých dodavatelů může častěji docházet k tomu, že třeba ten, kdo má zaplatit, třeba ty peníze nemá, což u státu je téměř vyloučeno, a proto se to zavádí, protože stát je dlužníkem až příliš často a dlouhou dobu," říká ministr spravedlnosti z ODS Pavel Blažek.

Novelu už projednaly výbory Senátu. Podle místopředsedy senátorů ČSSD Jiřího Dienstbiera je velmi pravděpodobné, že ji horní komora parlamentu schválí.

Jana Čermáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít