Sněmovna hlasy koalice ve vládní novele omezila ze 125 000 na přibližně desetinu okruh pracovníků v náročných profesích s nárokem na dřívější odchod do penze bez jejího krácení.
„Vládní koalice hovoří o tom, že se jedná o důchodovou reformu. Mělo by to být něco, co stav zlepšuje. To se bohužel nekoná. To, co bylo předloženo, parametry zhoršuje,“ řekl Středula.
Nynější soudkyně Krajského soudu v Brně Řepková se specializuje na trestní právo. Jako ústavní soudkyně by považovala za osobní výzvu zdrženlivě se při rozhodování držet v limitech ústavního přezkumu.
Senát jako celek bude kandidaturu Dity Řepkové schvalovat za týden. Pokud Senát nominaci vyhoví, Řepková v týmu ústavních soudců nahradí Davida Uhlíře.
Podle koalice změny v důchodech zajistí, že stát bude mít dostatečné prostředky na důchody současných třicátníků a čtyřicátníků. Od normy si slibují také snížení deficitů důchodového systému.
Stále není jasné, kdo šéfem republikánů v Senátu bude. Za demokraty uspěl například 83letý Bernie Sanders, který obhájil křeslo ve Vermontu. Američané do horní komory Kongresu volili třetinu členů.
„Senát si vydobyl symbolickou roli morální autority nebo klidné síly, kde se vede politická diskuse a kde neprobíhá tak tvrdý politický boj,“ říká komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko.
Prezident Petr Pavel musel vyhlásit termín podle zákona tak, aby se uskutečnily do 90 dnů. Nově zvolený senátor se ujme mandátu na zbytek Krausova funkčního období, které mělo skončit v říjnu 2026.
Zákon počítá s tím, že rodiče budou moci pobírat ošetřovné na děti do deseti let po celou dobu uzavření jejich zaplavené školy, v případě potřeby do konce března.
Miloš Vystrčil získal 62 ze 79 odevzdaných hlasů, což bylo o 11 méně než při minulých volbách před dvěma lety. „Předseda Senátu je pouze první mezi rovnými,“ uvedl ve své nominační řeči.
Novela uvedené látky rozlišuje podle rizikovosti. Výrobky s psychomodulačními látkami by si mohli podle novely kupovat výhradně dospělí lidé ve specializovaných prodejnách, do nichž by nesměly děti.
Přibližně polovina členů Poslanecké sněmovny i Senátu kandidovala v letošních krajských volbách. A řada z nich získala funkce v krajských zastupitelstvech i radách.
Jiným možným nováčkem zatím 13členného klubu by mohl být nově zvolený senátor a předseda Přísahy Róbert Šlachta. Ten by měl být pro ANO podstatně méně problematický než Zwyrtek Hamplová.
O vítězství v senátních volbách mluví jak šéf ODS a premiér Petr Fiala, tak lídr nejsilnější opoziční strany ANO Andrej Babiš. Kdo tedy skutečně vyhrál senátní volby? Odpovídá historik Michal Stehlík.
Abyste se v interpretacích výsledků neztratili, nabízí iROZHLAS.cz kromě výčtu všech (i samozvaných) vítězů také souhrn našeho volebního zpravodajství.
Vystrčil v úvodu ceremoniálu vyzdvihl nasazení laureátů, kteří pomáhají ostatním. Uvedl, že životní příběhy oceněných by se daly formulovat do přikázání.
„Myslím si, že to je tím, že od některých politických představitelů slýchají, že Senát je zbytečná instituce a mohl by se zrušit. To zájmu voličů příliš nepřidá,“ říká analytik agentury STEM/MARK.
Poslanecký mandát si David Šimek užil jen tři roky, zvolením do Senátu mu zanikl a ve Sněmovně jej nahradí bývalý šéf krajské organizace ODS a v současnosti předseda dozorčí rady ČEZ Radim Jirout.
„Na celonárodní úrovni to někdy možná může vyhrát plakát nebo nějaké video, ale tady to prostě vyhrává jedině to, že vás lidé poznají a dokážou ocenit, že něco děláte,“ říká senátor Ondřej Lochman.
Zatímco krajské volby minulý víkend znamenaly velké vítězství opozice, především hnutí ANO, druhé kolo senátních voleb částečně vrátilo radost i do vládního tábora.
Martin Červíček (ODS) obhájil svůj mandát ve volebním obvodu Náchod. Zvítězil nad protikandidátem Janem Borůvkou (ANO) o více než pět tisíc hlasů. Zůstane tak i dalších šest let senátorem.
Hnutí STAN v letošních senátních volbách obhajovalo pět míst, získá jich přitom šest. Pohoršila si naopak ODS, která z původních deseti míst obhájila pět.
Už v prvním kole senátních voleb se do Senátu za obvod Sokolov dostala současná poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Vůbec jsem to nečekala,“ řekla Radiožurnálu.
„Na odložení voleb by se musela shodnout Poslanecká sněmovna i Senát,“ vysvětluje Ondřeji Preuss z Katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.