Abyste se v interpretacích výsledků neztratili, nabízí iROZHLAS.cz kromě výčtu všech (i samozvaných) vítězů také souhrn našeho volebního zpravodajství.
Vystrčil v úvodu ceremoniálu vyzdvihl nasazení laureátů, kteří pomáhají ostatním. Uvedl, že životní příběhy oceněných by se daly formulovat do přikázání.
„Myslím si, že to je tím, že od některých politických představitelů slýchají, že Senát je zbytečná instituce a mohl by se zrušit. To zájmu voličů příliš nepřidá,“ říká analytik agentury STEM/MARK.
Poslanecký mandát si David Šimek užil jen tři roky, zvolením do Senátu mu zanikl a ve Sněmovně jej nahradí bývalý šéf krajské organizace ODS a v současnosti předseda dozorčí rady ČEZ Radim Jirout.
„Na celonárodní úrovni to někdy možná může vyhrát plakát nebo nějaké video, ale tady to prostě vyhrává jedině to, že vás lidé poznají a dokážou ocenit, že něco děláte,“ říká senátor Ondřej Lochman.
Zatímco krajské volby minulý víkend znamenaly velké vítězství opozice, především hnutí ANO, druhé kolo senátních voleb částečně vrátilo radost i do vládního tábora.
Martin Červíček (ODS) obhájil svůj mandát ve volebním obvodu Náchod. Zvítězil nad protikandidátem Janem Borůvkou (ANO) o více než pět tisíc hlasů. Zůstane tak i dalších šest let senátorem.
Hnutí STAN v letošních senátních volbách obhajovalo pět míst, získá jich přitom šest. Pohoršila si naopak ODS, která z původních deseti míst obhájila pět.
Už v prvním kole senátních voleb se do Senátu za obvod Sokolov dostala současná poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO). „Vůbec jsem to nečekala,“ řekla Radiožurnálu.
„Na odložení voleb by se musela shodnout Poslanecká sněmovna i Senát,“ vysvětluje Ondřeji Preuss z Katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.
„Máme jasný plán a harmonogram nasazování jednotlivých funkcí, které zákon ve své podstatě nevyžadoval. Ale je to o efektivitě fungování systému,“ vzkázal senátorům Bartoš.
Ještě před hlasováním novinářům řekli zástupci senátních klubů STAN, ANO, SOCDEM a KDU-ČSL, že oba kandidáty považují za vysoce kvalitní a schopné zastávat funkci ústavního soudce.
V krajských volbách se volí každé čtyři roky, a to ve 13 krajích. Prahy se krajské volby netýkají, své zástupce do zastupitelstva hlavního města občané vybírají při volbách do obcí.
Teoreticky by měl být senát sborem starších, zkušených a snad i moudrých osob. A původního antického vzoru se senát drží v tom, že má věkovou hranici pro vstup od 40 let. Což není zárukou moudrosti.
Důvodem zakotvení termínu regionálních a místních voleb je podle ministra vnitra Víta Rakušana snaha zabránit tomu, aby se přibližoval k období letních prázdnin, což by snižovalo voličskou účast.
Zákon by měl také dát policii možnost zadržet zbraně držitelům v případě zjištění bezpečnostního rizika, například kvůli vyhrožování na sociálních sítích. Podnět by ale mohli dát třeba i starostové.
Za skutečný důvod republikánského odporu vůči kompromisu, který jejich zástupci sami dojednali, považují americká média kampaň před listopadovými prezidentskými volbami.
Hulmákova expertiza podle prezidenta Pavla bude pro Ústavní soud přínosem. „Jsem přesvědčen, že obohatí pestrou skladbu odborností a lidských osobnostních profilů v Ústavním soudu,“ dodal Pavel.
Daniela Kovářová nebyla sama, kdo si z tématu ochrany před genderově podmíněným násilím – o němž tolik diskutovaná Istanbulská úmluva je – udělal vlastní, nenávistnou dezinformační kampaň.
Jaké výhrady senátory a senátorky k zamítnutí takzvané Istanbulské úmluvy vedly? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl senátor Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09.
Senát ve středu neschválil Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Pro její ratifikaci bylo jen 34 ze 71 senátorů.
„Máme všechny předpoklady, abychom současnou situaci zvládli. Jsem přesvědčen, že o to největší bohatství jsme nepřišli,“ řekl ve svém projevu předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Podle vyjádření Spolu by Kalouskova nominace znamenala zařazení kontroverzní postavy, ale také porušení dohody nezařazovat níže na listinu adepty s potenciálem získat hodně preferenčních hlasů.
Zdeněk Kühn z Nejvyššího správního soudu a advokátka Lucie Dolanská Bányaiová se mohou stát novými ústavními soudci. Senát s jejich jmenováním souhlasil.