Tricheta v čele Evropské centrální banky vystřídá Ital Draghi
Příštím prezidentem Evropské centrální banky se stane Mario Draghi. Poté, co mu podporu včera vyslovila kancléřka Angela Merkelová, je to takřka jisté. Italského guvernéra totiž teď podporuje čtyřka největších ekonomik eurozóny.
Navíc, přízeň Berlína se v době dluhové krize v eurozóně zdá být zásadní. Což by oficiální nominace na nejvyšší post v bance očekávaná příští pondělí měla potvrdit.
Kdo převezme žezlo po odchodu Jean-Claude Tricheta, se z mnoha důvodů zdá být klíčová informace. Přesto na včerejší podporu Draghiho Merkelovou trh nijak nereagoval. Podle ekonoma Citibank Jaromíra Šindela to má několik důvodů.
Očekávaný nástup Maria Draghiho do čela ECB komentoval ve Světě o deváté ekonom Citibank Jaromír Šindel.
„To samotné očekávání, kdo tím nástupcem bude, se rýsuje již delší dobu, tak že to jméno bylo trhem relativně vnímáno jako očekávaná informace. Ale zároveň přece jenom v současné době evropskému trhu dominuje především Řecko a Portugalsko, jejich dluhová krize.“
„Navíc komodity mírně spadly minulý týden, tudíž z tohoto důvodu už ustoupila taková ta horečka ohledně očekávání rychlého zvyšování sazeb Evropské centrální banky. Takže tyto faktory pravděpodobně sehrály roli, že přece jenom ta reakce byla spíše pozvolnější,“ vysvětlil Šindel ve Světě o deváté.
Zároveň řekl, že po očekávaném nástupu Draghio do čela Evropské centrální banky nelze očekávat žádné velké změny v dosavadní politice ECB.
„Politika Evropské centrální banky je institucionálně relativně pevně ukotvena, takže nelze očekávat výraznější odklon od politiky ECB. Ono by bylo spíše zajímavější sledovat, jak by se centrální banka chovala, kdyby tam Jean-Claude Trichet zůstal v následujících letech, protože můžeme možná očekávat výraznější tlaky politiků na roli Evropské centrální banky v rámci řešení dluhové krize,“ upozornil dále Šindel s tím, že Trichet byl vůči těmto tlakům velice odolný. Ekonom si ale nemyslí, že Draghi bude tomuto tlaku odolávat hůře.
„Na druhou stranu Draghi bude zástupcem země, která má relativně silné zadlužení, ačkoli se ji primárně současná dluhová krize netýká, protože fiskální rozpočty jsou v Itálii, dalo by se říci, na uzdě. Přece jenom ale pokud v následujících letech dejme tomu v Itálii uvidíme právě kombinaci slabého ekonomického růstu a rostoucího zadlužení země, tak se i Draghi může dostat do nějaké nezáviděníhodné situace.“
Německý magazín Bild v souvislosti s Draghim zapochyboval o tom, zda bankéř ze země, která dlouhá léta měla problémy s inflací, bude schopen zkrotit ceny. Jaromír Šindel to ale tak nevidí.
„Z tohoto hlediska se může zase argumentovat protistranou: přece jenom Draghi pravděpodobně stál v 90. letech za tím, že Itálie relativně úspěšně nastoupila konvergenční proces na cestě do eurozóny, takže z tohoto pohledu může být vnímán relativně pozitivně.“
„Na druhou stranu, jak jsem zmínil, pokud by se Itálie náhodou dostala na scestí, co se týče fiskální politiky, jelikož přece jenom politická situace Itálie je relativně kolísavá, tak z tohoto hlediska může být problematičtější spíše samotný dluh Itálie, než dejme tomu předchozí neschopnost Itálie krotit inflaci, respektive příklonnost k devalvační politice své měny v minulosti,“ upozornil Šindel ve Světě o deváté.
