Rychetský: Nepřiznané koalice jsou v každých volbách do Sněmovny. Bylo to mlčky respektované pravidlo
Měl by se upřesnit volební zákon kvůli nepřiznaným koalicím? Bude o registraci některých stran a hnutí rozhodovat Ústavní soud? Stihl by to do termínu voleb? A za jakých okolností by mohly být volby zneplatněny? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl bývalý předseda Ústavního soudu, někdejší ministr spravedlnosti, místopředseda vlády a senátor Pavel Rychetský.
Přestože kandidátní listina hnutí Stačilo! porušuje zákon, neboť není označena jako listina koaliční, nepřistoupil Krajský soud v Brně ke zrušení provedené registrace. A místo toho rozhodl o zamítnutí návrhu. Znamená to, že podvádět se nemá, ale když to dělají všichni, tak to není problém?
Není to samozřejmě jednoduché, protože dosud převládal ustálený výklad, že koalice je to seskupení volebních politických subjektů, které se za koalici veřejně prohlásí a označí.
„Ústavní soud je instituce s gigantickou pravomocí. Tím více je potřeba, aby si soudci Ústavního soudu uvědomovali jistou povinnost sebeomezení,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
To bylo sice už ustálené a dalo by se říci usazené pojetí, které se uplatňovalo ve všech dosavadních volbách, současně jsme si však všichni byli vědomi toho, že je to přinejmenším jednostranný pohled.
Že je namístě přece jenom se zamyslet nad tím, co učinil podle mě velice správně Krajský soud v Brně, a to je rozhodnutí nebo posouzení ne formální, ale materiálního pojetí reality, ve které dochází k volebnímu klání.
Jsem rád, že se aspoň jeden krajský soud k podobnému kroku rozhodl. A není vcelku žádným překvapením, že to rozhodnutí bude patrně napadeno. Aspoň tak se tedy všechno jeví ze sdělovacích prostředků, že bude napadeno jedním z těch subjektů u Ústavního soudu.
Otázku, jak a kdy rozhodne Ústavní soud, samozřejmě ani není vhodné příliš široce rozvádět.
Ale osobně jsem přesvědčen o tom, že Ústavní soud, ať už přijme rozhodnutí do voleb, které nás čekají za měsíc, anebo ne, že i kdyby jej přijal, tak to rozhodnutí buď vyhlásí až po volbách, anebo i když jej vyhlásí a bude mít derogační charakter, kdy jednoznačně pojmenuje, co to je ta dosud skrytá koalice, že odloží účinnost, vykonatelnost svého rozhodnutí tak, aby již nedošlo k zásahu do voleb, které jsou těsně před námi.
Obcházení zákona
Ještě k rozhodnutí krajských soudů. Jak to, že se podle konstatování brněnského soudu stalo obcházení právní úpravy koalice ve volebním zákoně v české politické praxi běžným jevem. Stačí pro to rozhodnutí argument, že zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany?
I když jsem to rozhodnutí neviděl a neznám přesně jeho obsah, tak především to vychází ze skutečnosti, kterou zažíváme opakovaně při všech volbách do Poslanecké sněmovny, kdy skutečně různými formami se nepřizná koalice, ale na té jedné kandidátní listině prokazatelně figurují kandidáti pocházející z různých politických subjektů.
Podle Lipavského úspěch, dle politologů propadák. K volbě poštou se přihlásilo necelých 11 tisíc krajanů
Číst článek
A přitom se chtějí, víme přesně proč, vyhnout zvyšování volební klauzule, která je u jednoho subjektu pětiprocentní, u dvou osmiprocentní a u těch dalších až jedenáctiprocentní.
Jinými slovy, dochází opravdu k obcházení zákona, jenže problém je trochu v tom, že k tomu dochází tak dlouho, tak často, že se to téměř stalo jakýmsi mlčky respektovaným pravidlem. Jsem rád, že se našel jeden z krajských soudů, který se rozhodl to pojmenovat. A jsem samozřejmě velice zvědavý na rozhodnutí Ústavního soudu.
Podobnými návrhy se zabývaly i soudy v jiných krajích a všude je zamítly. Podle zdůvodnění nelze krátce před samotným hlasováním zasahovat do průběhu volební soutěže, protože by tím byla zpochybněna demokratická legitimita voleb. Dá se to chápat tak, že krajské soudy stavěly zachování principu právní jistoty a předvídatelnosti práva nad dodržování zákona?
I tak, připouštím, to může někdo vnímat. Ale v podstatě to, co je hlavním motivem, ať už pro toto rozhodnutí, nebo i pro řadu historicky známých rozhodnutí Ústavního soudu, je jakási, řekl bych, zdrženlivost soudní moci při zasahování do tak živé materie, jako je rozhodování občanů ve volbách.
A zde tedy soudy akceptují především to, že jakýsi zásah soudní moci do ve volbách vyjádřené vůle občanů by měl být velmi výjimečný. A hlavním principem přístupu celé soudní soustavy, jak se ukazuje, je v daném případě zdrženlivost.
A já to naprosto chápu, protože přece jenom volby, někdo říkal svátek demokracie, ale aby byly volby nějakým výrazným způsobem ovlivněny, nebo dokonce zrušen jejich výsledek rozhodnutím soudní moci, to je situace, která se může stát. Nevylučuji ji. Ale naprosto výjimečně dojde k takovému faulu, k takovému porušení, že je ohrožen samotný základ demokracie.
‚Tři právníci, pět názorů‘
Možná i proto soud vyzval zákonodárce, aby zvážili upřesnění definice pojmu koalice ve volebním zákoně, které by zamezilo vzniku skrytých koalic v budoucnu. Je tedy ten současný zákon špatně napsaný?
Každý zákon, sebelepší, je výrazem vůle zákonodárce reagovat na jisté nejistoty, pochybení nebo fauly i z minulosti tak, aby k nim v budoucnosti nedocházelo. Faktem ovšem je, že zákonodárce může těžko předjímat budoucnost a všechny možné situace, a proto je dost typické a vlastní pro právní normy něco, co bych nazval mezerovitostí.
Jihočeský soud označil postup Stačilo! a SPD s kandidátkami za obcházení zákona
Číst článek
Ale to není nedostatek práva, to je naopak svým způsobem jeho výhoda, protože je zde prostor pro to, aby ty mezery mohl soud svým rozhodnutím vyplňovat, aby se tedy nemusely zákony neustále měnit, aby ten zákon měl relativně trvalý charakter, ale jeho interpretace, jeho vnímání a jeho aplikace odpovídala vývoji společnosti, ve které žijeme.
Vy už jste o tom mluvil, že soud konstatoval, že koalice nemohou být posuzovány pouze podle toho, jak samy sebe definují. Je tedy podle vás potřeba lepší a přesnější definice v zákoně?
Nepochybně se o to mohou zákonodárci snažit, ale upřímně řečeno, žádná právní norma poté, co projde oběma komorami Parlamentu, je schválena prezidentem, podepsána, nevykazuje takovou stoprocentní bezvadnost, abychom si byli jistí, že bude jenom jeden jediný, obecně přijatý, možný výklad a interpretace té normy.
Říká se: tři právníci, pět názorů. Každá právní norma totiž umožňuje, a podle mě to je dobře, různý výklad a je potřeba se držet výkladu, který odpovídá jednak hodnotovému zakotvení demokratického právního státu, ale současně i vývoji, kterým stát prochází.
Hlavní slovo má volič
Už víme, že strana Volt Česko se obrátí na Ústavní soud. Odcituji teď z jejich tiskové zprávy: „Pro spravedlnost jsme nyní ochotni jít až k Ústavnímu soudu, od něhož očekáváme, že před protiprávním chováním Stačilo! nebude zavírat oči, neboť má vyšší pravomoci.“ Je to tak? Má Ústavní soud v tomto smyslu vyšší pravomoci?
Když se podíváte na náš ústavní model, tak Ústavní soud je instituce s gigantickou pravomocí. Tím více je samozřejmě potřeba, aby si soudci Ústavního soudu uvědomovali jistou povinnost sebeomezení.
To znamená zdrženlivosti ve vztahu k ostatním ústavním institucím, protože Ústavní soud je opravdu nadán kompetencí, a je to vzor převzatý ze Spolkové republiky Německo, z jejího základního zákona z roku 1949.
24:33
Sociolog: Nevoliči od politiků chtějí pozitivní vizi, ti je však dokážou spíš odradit než přilákat
Číst článek
Ústavní soud má kompetence, kterých je v ústavě jmenováno 14, ale z nich nejdůležitější je samozřejmě to, že má možnost zrušit rozhodnutí jakékoliv mocenské státní instituce.
Rozhodnutí parlamentu, rozhodnutí vlády, rozhodnutí prezidenta. To je výrazná kompetence. Ústavní soudci si toho jsou vědomi a nesnaží se nějakým způsobem nejen ji rozšiřovat, ale ani příliš aktivisticky naplňovat.
A právě ve vztahu k tomu, co je ten proces vyjádření volební vůle, to znamená k volbám do Poslanecké sněmovny, tam je ta zdrženlivost celé soudní soustavy, včetně samozřejmě soudu Ústavního, zcela na místě.
Protože volby má rozhodovat občan a jakmile do nich zasahuje soud, byť to je soud vrcholný, který má kompetenci dokonce zrušit výsledek voleb a nařídit, abych řekl konání nových voleb, tak přesto jsem přesvědčen, že i nadále bude platit taková uzance, taková zvyklost a zásada, že Ústavní soud bude zdrženlivý a bude mít odvahu pojmenovat nedostatky, chyby, dokonce přešlapy nebo fauly, kterých se ten či onen volební subjekt dopustil.
Současně si ale bude vědom toho, že hlavní slovo má volič a že pro rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že volby zruší, by mělo být něčím naprosto výjimečným.
Zneplatnění voleb
Ústavní expert Jan Kysela naznačil, že by se Ústavní soud mohl případem zabývat po volbách v rámci přezkumu volebních výsledků. Vidíte to podobně?
To se taky stalo takovým zvláštním pravidlem. I když je možno napadat a soudní cestou se domáhat zrušení různých kroků v dobách před volbami, včetně kandidátních listin, zatím téměř neexistují precedenty v této oblasti.
Babiš se po úderu berlí vrátil a znovu odstartoval kampaň. ‚Jsem jasný kandidát na premiéra,‘ vyhlásil
Číst článek
A naopak jsme svědky toho, že po každých volbách napadá ohromné množství návrhů na Nejvyšší správní soud a posléze na Ústavní soud, které chtějí nějakým způsobem zneplatnit, zrušit výsledek těch voleb.
A i v těchto případech, jak Nejvyšší správní soud, tak Ústavní soud, i když zjistí a pojmenuje fauly, ke kterým došlo, tak si je vědom toho, že to má význam pro příští chování politických subjektů, ale že zasáhnout přímo do výsledků voleb, zrušit volby, to se stane výjimečně.
Zatím se to nestalo celostátně, jenom v tom či onom volebním obvodě, kde došlo k faulu způsobem, který měl vliv na výsledek voleb v tom regionu.
A když se vrátíme k těm nepřiznaným koalicím, co by v takovém případě Ústavní soud zvažoval?
Samozřejmě nechci předjímat rozhodnutí Ústavního soudu, ale přivítal bych, kdyby se pokusil pojmenovat situaci, to znamená věnoval se materiálnímu obsahu celé té kauzy a aspoň se pokusil jasně vymezit to, kdy dochází ke vzniku koalice, i když se tak sama necítí nebo nedeklaruje.
Je dobré, když Ústavní soud tuto práci provede, protože se zdá, že se do toho dosud nikomu nechtělo, ale současně jsem přesvědčen o tom, že si bude vědom, že by to mělo mít význam a vliv jak pro příští volby, tak pro zákonodárce v té snaze upravit právní úpravu tak, aby vyvolávala méně pochybností a méně sporů.
D'Hondtova metoda
Ústavní soud ještě pod vaším vedením v únoru roku 2021 zrušil část volebního zákona kvůli pětiprocentní klauzuli pro koalice. Vybavujete si, jak to tehdy bylo?
Je trochu nepřesné. Posuzovali jsme kauzu, ve které byla, bohužel, takzvaná D'Hondtova volební klausule – to je způsob přepočítávání odevzdaných hlasů na mandáty.
Na Vysočině se zaplnila místa ve volebních komisích. ‚Největší zájem za tři roky,‘ hlásí Jihlava
Číst článek
Což bylo nefér vůči menším stranám.
Problém byl v tom, že D'Hondtova volební klauzule není sama o sobě protiústavní, ale v okamžiku, kdy máte stát rozdělený na nestejně velké volební obvody, docházelo k něčemu, co nemohl Ústavní soud přehlédnout.
Ve velkém volebním kraji, například v Jihomoravském kraji, bylo k získání mandátu potřeba třikrát méně hlasů než v malém Karlovarském. Výsledek byl něco, co nemůžeme nepojmenovat porušením základního ústavního principu rovnosti voleb, stejné váhy volebního hlasu.
Když máte volební systém, ve kterém hlas voliče v jednom kraji má úplně jinou váhu než v tom větším kraji, to je situace, která se musí řešit. Problém byl v tom, že se nechtělo – a Ústavní soud to v podstatě i dopředu avizoval – měnit rozdělení státu na to územně správní, usazené rozdělení na volební kraje.
Bylo nutno změnit přepočítávací volební klauzuli a podařilo se to, musím říci, v Parlamentu, dokonce ve lhůtě, kterou měl od Ústavního soudu. Od té doby už nedošlo k těmto případům, které by vyvolávaly oprávněně strach o to, že u nás máme nedemokratický volební systém.
Ústavní soud může zneplatnit volby jako krajní krok. Důsledek zrušení voleb musí být méně škodlivý než přijetí výsledků s nedostatky. Uvádí to Benátská komise v urgentní zprávě vytvořené na žádost Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Že by to mohlo být v souvislosti s nepřiznanými koalicemi, je asi málo pravděpodobné, že ano?
To si skutečně myslím, že – neznám situaci v ostatních státech Evropské unie, ale přece jenom si myslím, že problém koalic u nás není jednoznačně přenositelný do ostatních zemí.
Podle doporučení Benátské komise by měla být pravomoc ústavních soudů zrušit volby z moci úřední omezena na výjimečné okolnosti a jasně upravena. Je to náš případ? Teď se ptám na tu transparentní úpravu.
Upřímně řečeno, to je zbožné přání Benátské komise. Žádná právní úprava, jak už jsem zmínil, není schopná bez nejmenších pochyb postihnout všechny možné situace, které v budoucnu nastanou.
Srpen v preferencích: ve výtahu vzhůru se vezou Piráti a Motoristé. Na prvních místech klid před bouří?
Číst článek
Proto považuji dokonce nejen za jistou výhodu, ale jisté ocenění a kvalitu právního řádu, když ponechává prostor jak pro obecné soudy, tak pro ústavní soudy v tom, aby ty mezery dokázaly s ohledem na specifickou situaci té země nebo lokality vyplnit.
Buďto založit precedent pro budoucnost, anebo naopak jasně říci: „Toto rozhodnutí nemá precedentní charakter a není vhodné, aby se aplikovalo i pro budoucno, pro zbytek země.“
Kauza Melčák
Kdybychom se vrátili k takzvané kauze Melčák z roku 2009, kdy Ústavní soud zrušil předčasné volby do Poslanecké sněmovny, což tehdejší prezident Václav Klaus komentoval tak, že Ústavní soud prohlubuje politickou krizi a že je potřeba nově vymezit pravomoci. Ptám se, jak složité rozhodování to tehdy bylo?
Nebylo to jednoduché. Problém jsem viděl spíš v tom, jak dlouho to na Ústavním soudu leželo. Předseda Ústavního soudu – jak se mylně třeba prezident Miloš Zeman domníval – není žádný pán toho soudu, který může nařídit a uložit nejen jak, ale i kdy a dokdy má ten či onen soudce zpravodaj připravit rozhodnutí k projednání v plénu.
Víte, předseda Ústavního soudu je prostě jeden z patnácti soudců. Má stejné postavení a stejný hlas. A jestli se od ostatních něčím odlišuje, tak tím, že má navíc na starosti takové věci, aby se na tom soudě svítilo, topilo, aby mohl fungovat. Ale nemůže ovlivňovat rozhodování. To pan prezident vůbec nechápal.
25:59
ANO bude mít po volbách zajímavý potenciál. Divil bych se, kdyby ‚neoťukalo‘ všechny, míní politolog
Číst článek
V kauze Melčák to skutečně nebylo jednoduché. Pokud si dobře vzpomínám, byly tam čtyři disenty z patnácti soudců. To je docela slušný výsledek, i když každý předseda soudu je rád, když jeho soud mluví jedním hlasem navenek.
Ta kauza byla skutečně velmi choulostivá, protože ten krok zrušit volby a přimět právě zvolený Parlament, aby se jeho existence zrušila, aby poslanci podstoupili nové volby ve velmi krátké lhůtě, což je náročné i pro ty politické subjekty z hlediska kampaně a financí, to je krok skutečně naprosto výjimečný.
Tenkrát jsme ho považovali za skutečně nezbytný a nechci to rozvádět. Dodnes je tento nález včetně odůvodnění přístupný veřejnosti na webových stránkách Ústavního soudu a všichni odborníci nebo i zájemci se s ním mohou podrobně seznámit.
