Úřednická vláda českou ekonomiku nijak neohrozí, shodují se ekonomové
Do čtrnácti dnů by mělo mít Česko novou vládu, kterou sestavuje ekonom Jiří Rusnok. Analytici se shodují, že činnost tohoto kabinetu, který není výsledkem voleb a nebude mít politickou podporu, ekonomiku nemůže ohrozit. Na jmenování nového premiéra zatím nijak nereagoval ani kurz koruny.
Podle ekonomů investoři vnímají rozpočtovou situaci Česka pozitivně a na politickou nejistotu jsou v případě České republiky zvyklí. Podobný názor vyslovil i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
„Já si myslím, že investoři, kteří zvažují investice v České republice, tu situaci pečlivě sledují, nicméně si myslím, že není potřeba to z tohoto pohledu nějak dramatizovat. Za posledních 20 let se už ČR podařilo vybudovat poměrně standardní demokratický systém, který se vyznačuje také tím, že je ekonomika od politiky oddělena,“ uvedl Špicar.
O vývoji na české politické scéně z pohledu podnikatelské sféry jsme v Hlavních zprávách mluvili s Radkem Špicarem, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy.
Analytička Raiffeisenbank Helena Horská tvrdí, že trh by přijal i rozpočtové provizorium, pokud by sněmovna neschválila rozpočet na příští rok. To už koalice avizovala.
Server aktuálně.cz si všímá, že Jiří Rusnok má podle svých vyjádření z poslední doby jednoduchý recept na současnou krizi. Prosadit pořádek a jednotná pravidla tak, aby platila pro všechny stejně.
Podporuje třeba zavedení registračních pokladen, chce omezit i daňové úniky u pohonných hmot nebo alkoholu, Nečasovu vládu kritizoval také kvůli laxnímu postoji k regulaci hazardu. Kritizoval také plošné škrty v rozpočtu.
Jiří Rusnok by rovněž podpořil rozumné investice státu, třeba dlouho odkládanou stavbu rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí.
Jednotná DPH, dluhová daň či zvýšení věku pro odchod do důchodu
Co se týče daní, Jiří Rusnok by byl pro sjednocení sazby DPH. Dvě sazby jsou podle něj přežitek, umožňují podvody a jsou náročnější na administraci. Objevil se i jeho návrh na jakousi ‘dluhovou daň‘, která by šla přímo na úhradu úroků z vládního dluhu. Lidé s vyššími příjmy by ji přitom platili mírně vyšší.
Stejně jako ČSSD chce i nový premiér odstranit dosavadní výraznou nerovnost mezi zdaněním zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných.
Jiří Rusnok byl dlouho šéfem Asociace penzijních fondů a patřil k nejvýraznějším propagátorům penzijní reformy. S její podobou ale moc spokojený není.
Takzvaný druhý pilíř by podle něj měl být povinný a současně otevřený jen pro lidi do 35 až 40 let věku. Místo soukromých fondů by ale měl peníze spravovat stát. Tím by se jednak ušetřilo, jednak by tím celý systém získal vyšší důvěru u lidí.
Jako jeden z mála levicových politiků schvaluje Rusnok zvýšení věku pro odchod do důchodu. Zároveň ale zdůrazňuje, že vedle firem by měl zaměstnanost starších lidí podporovat i stát, například úlevami na daních nebo pojistném.
