Dosluhující viceguvernér Národní banky Slovenska Ľudovít Ódor povládne kabinetu, kde budou jak ministři blízcí liberálnímu Progresivnímu Slovensku, tak konzervativnímu KDH či OĽaNO.
„Vládu dostaly pod tlak i faktory jako inflace, energetická krize a válka na Ukrajině,“ vysvětluje pád vlády politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
Slovensko je po čtvrtečním pádu vlády v patové situaci. Poslanci se nemůžou dohodnout na nové parlamentní většině, zároveň ale není dostatek hlasů na změnu ústavy, která by umožnila předčasné volby.
Ekonomická krize v Libanonu je nejhorší od občanské války, která skončila v roce 1990. Země je zadlužená, výše dluhu je přes 150 procent HDP, ekonomika stagnuje a bankovní systém se zhroutil.
Nová řecká premiérka Vasiliki Thanuová dnes jmenovala členy prozatímní vlády. Nejdůležitější křesla v ní obsadili experti, kteří mají důvěru většiny stran. Úřednický kabinet dovede zemi k předčasným volbám ve druhé polovině září.
Maraton uvádění nových ministrů do úřadu pokračuje. Včera si své resorty přebrali ministři financí, vnitra, průmyslu, zahraničí obrany, dnes se úřadu ujal mimo jiné bývalý ředitel České televize Jiří Balvín, který převzal ministerstvo kultury. Jeho hlavní prioritou bude navýšení rozpočtu o jednu až dvě miliardy korun.
Kyjovský starosta František Lukl se postaví do čela ministerstva pro místní rozvoj ve vládě Jiřího Rusnoka. Premiérovu nabídku přijal po dvoudenním rozmýšlení.
Nová vláda by až do případného získání důvěry Poslanecké sněmovny neměla dělat žádné důležité kroky. Po jednání odstupujícího kabinetu to řekl premiér v demisi Petr Nečas. Týká se to prý i jmenování nových velvyslanců.
Do čtrnácti dnů by mělo mít Česko novou vládu, kterou sestavuje ekonom Jiří Rusnok. Analytici se shodují, že činnost tohoto kabinetu, který není výsledkem voleb a nebude mít politickou podporu, ekonomiku nemůže ohrozit. Na jmenování nového premiéra zatím nijak nereagoval ani kurz koruny.
Prezident Miloš Zeman má dnes oznámit, koho pověří sestavením vlády. Už naznačil, že si přeje vládu úředníků. Zástupci vládní koalice by raději ve vládě pokračovali s novým premiérem v čele, opozice by byla pro předčasné volby. A také názory analytiků, která varianta je pro českou ekonomiku vhodnější, se různí.
Občanští demokraté nepodpoří úřednickou vládu, shodlo se na tom grémium strany. Prezident Miloš Zeman přitom opakovaně naznačil, že právě takové řešení je pro něj nejschůdnější. Naposledy se přiklonil k tomuto kroku po jednání tripartity.
TOP 09 čeká na jméno, které ODS navrhne na nového premiéra. Podle šéfa poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka by to mělo být do pátku, než půjde vedení jeho strany vyjednávat s prezidentem Milošem Zemanem. ODS zatím jméno kandidáta na nového předsedu vlády nemá, i ona ho však chce najít ještě před schůzkou s prezidentem.
Mario Monti pověřený sestavením nové italské vlády ukončil hlavní část konzultací s politickými stranami o sestavení nového kabinetu. Zelenou mu nedala jen strana Ligy severu.
Designovaný premiér Mario Monti pokračuje v konzultacích s politickými silami. Dnes má na programu konzultace s hlavními politickými stranami a setká se také se zástupci podnikatelů a odborů.
Úřednický kabinet Jana Fischera vládne Česku právě rok. V sobotu si připomene den, kdy ji na Pražském hradě jmenoval prezident republiky Václav Klaus. Původně měli noví nepolitičtí ministři úřadovat jen do předčasných voleb v říjnu. Všechno je ale jinak a Fischerův tým slouží dál.
Cesta pro ministry úřednické vlády na kandidátky politických stran se zdá být otevřená. Jiří Paroubek předseda ČSSD uvažuje o současném ministrovi zahraničí Janu Kohoutovi jako lídrovi na Plzeňsku a ministru vnitra Martinu Pecinovi v čele pražské kandidátky.
Zelení by dnes měli s premiérem jednat o protikrizových opatřeních, která v pondělí přijala vláda. Mezi 38 bodů patří i stavba jezů na Labi, dostavba Temelína nebo rekonstrukce uhelné elektrárny Prunéřov.
Vládu čeká další jednání o úsporných opatřeních. Kabinet Jana Fischera hledá cestu, jak udržet rozpočtový schodek na 163 miliardách korun. Navrhuje proto zmrazení zřejmě 5 procent plánovaných nákladů ministerstev, které by mohly resorty začít využívat až po červnovém vyhodnocení průběžného plnění státního rozpočtu.
Obchodování s emisními povolenkami by se mělo nově týkat i leteckých přepravců. Novelu, která tento krok umožňuje, podpořil kabinet Jana Fischera. Teď ji na stůl dostanou poslanci.
Neprohlubování schodku státního rozpočtu je hlavním tématem dnešní schůzky premiéra Jana Fischera s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou. Fischer tak zahájil avizované kolo jednání s předsedy parlamentních stran.
1:44
|Marika Táborská, Petr Medek, Veronika Sedláčková, Jan Piroch, Aleš Kouba|Zprávy z domova
ODS bude dál podporovat vládu Jana Fischera. Premiér to řekl po jednání s předsedou občanských demokratů Mirkem Topolánkem. Podmínkou ale je, že kabinet bude bojovat s deficitem veřejných financí.
0:13
|Alžběta Rákosová, Květa Moravcová, Alice Kottová|Zprávy z domova
Před chvílí skončila na Pražském hradě schůzka prezidenta Václava Klause a ministra financí Eduarda Janoty. Ten zvažuje setrvání ve vládě, nesouhlasí totiž se schválenou podobou státního rozpočtu na příští rok.
Úřednícká vláda má od pondělí tři nové ministry. Do funkcí je na Pražském hradě jmenoval prezident Václav Klaus. Premiér Jan Fišer je potom uvedl do jejich úřadů.
Novým ministrem české vlády pro evropské záležitosti bude velvyslanec Česka v Austrálii Juraj Chmiel. Dosavadního diplomata nominovala do funkce Občanská demokratická strana, která má tento resort v kompetenci.
Předseda ODS Mirek Topolánek varoval před vznikem dvou vlád. Ta první je Fischerova, ta druhá podle něj vzniká ve sněmovně. Pomocí poslanecké většiny komunistů, sociálních demokratů a dalších pak může opravovat vládní balíček, státní rozpočet a skutečně vládnout.
Dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy do konce roku - to je jedna z priorit kabinetu Jana Fischera pro příští měsíce. V Poslanecké sněmovně předseda vlády představil základní cíle vlády do řádných voleb. Poslance současně ujistil, že bude jednat o tom, aby podmínka, kterou si dal prezident Václav Klaus k lisabonské smlouvě, byla splněna.