V Polsku je lobbing regulovaný 6 let, výsledky jsou smíšené

Čeští občané si stále spojují slovo lobbing s korupcí. Jedním z důvodů může být i absence zákonné regulace tohoto jevu. Zatímco na západě je lobbing běžnou součástí všech rozhodovacích procesů, v Česku se to zatím nedaří. Například v Polsku už je lobbing regulovaný od roku 2005, říká expertka na regulaci lobbingu z polské univerzity College of Europe Agnieszka Cianciara.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zakopané - Polsko

Zakopané - Polsko | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

V Čechách se lobbing v očích veřejnosti často spojuje s korupcí. Možná je to i tím, že u nás stále neexistuje jeho zákonná regulace. Jak je to v Polsku, kde tento právní rámec už existuje?

Přehrát

00:00 / 00:00

15.4. Rč Kreuzerová Lobbing v Polsku.mp3

Vždycky když mluvíme o tom, jak toto vnímá veřejnost, musíme připustit, že pojmy lobbing a korupce mohou splývat. Ačkoli jsem velmi kritická k tomu, jaké právní regulace lobbingu vznikly v Polsku, tak debata o tom zákonně rozvířila debatu o lobbingu obecně. Teď je lobbing brán jako legitimní součást rozhodovacího procesu. A tento názor se pomalu dostává i mezi veřejnost. Samozřejmě je pravda, že lobbing může vždy přerůst v korupční praktiky, ale to nemůžeme nikdy vyloučit. To je realita nejen v Polsku, ale ve všech zemích.

Jaká právní regulace lobbingu v Polsku v současné době funguje?

My jsme přijali legislativu týkající se lobbingu v roce 2005 a potom jsme jí novelizovali v roce 2006. Největší problém z mého pohledu byla definice lobisty. Jedná se o nesmírně úzkou definici, která v zásadě rozděluje lobisty na profesionální a neprofesionální. Mezi ty profesionální ale zákon nezahrnuje pracovníky v průmyslu, zaměstnanecká sdružení ani lidi, kteří lobují za zájmy svých firem. Přitom ale i tito lidé stále ovlivňují proces rozhodování a podílejí se na lobování. Výsledkem toho registračního a informačního systému, který máme, je, že víme o smlouvách, které uzavírá velmi omezená část profesionálních lobistů. Nakonec se na veřejnost dostanou stejně jen velmi omezené informace.

Máte pocit, že se situace v Polsku kolem lobbingu zprůhlednila a zlepšila poté, co byl zaveden právní regulační rámec?

Myslím, že hodně věcí se zlepšilo. Myslím, že i názor lidí a politiků se mění k lepšímu. Výsledky, které díky té legislativě máme jsou ale na konec spíše smíšené.

Je podle vás nutné, aby země jako je Česká republika nějaký zákon regulaci lobbingu přijala? Přeci jen v celé Evropě už takové kroky byly učiněny a lze říci, že vždy ku prospěchu věci. Například Slováci už tento zákon mají také.

Myslím, že některé formy regulace lobbingu jsou nezbytné. Různé země regulují lobbing a také některé aktivity vztahující se k lobování různě. Země jako je Polsko nutně potřebuje nějaké prvky regulace. Myslím si ale, že ta forma regulace, kterou momentálně v Polsku máme, není zcela adekvátní. To ale neznamená, že obhajuji neexistenci právních norem lobbingu v České republice. Já jsem jednoznačně pro regulaci. Ale otázka nestojí tak, zda jsem pro regulaci nebo ne. Otázka je, jaká forma regulace je nejvhodnější.

Barbora Kreuzerová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme