Kontrola byznysu s kryptoměnami. Stát chystá pravidla pro podnikání s virtuálními měnami
Stát chce mít dohled nad firmami, které podnikají s virtuálními měnami, jako je třeba bitcoin. Ministerstvo financí pro ně navrhuje speciální živnost. Týkat se má například provozovatelů směnáren na kryptoměny nebo virtuálních peněženek. Resort si od toho slibuje, že úřady získají registr podniků, které nabízejí služby s digitálními měnami, a snáz je tak budou kontrolovat.
„Naskenoval jsem QR kód, automat přečetl adresu mé virtuální peněženky,“ ukazuje Karel Kyovský, ředitel firmy General Bytes, která vyrábí bankomaty na směnu virtuálních měn, jak si na jednom takovém přístroji kryptoměnu koupit.
Kontrola byznysu s bitcoiny. Stát chystá pravidla pro podnikání s kryptoměnami. Podrobnosti zjišťoval Jakub Horáček
„Strčím do automatu stokorunu, kliknu na zakoupit bitcoiny a hned mi dorazí do peněženky,“ dodává pro Radiožurnál.
Povinná registrace pod novou živností by se nevyhnula ani této firmě. Podle Kyovského je ale správné, že stát chce takový seznam vytvořit.
„Zpřehlední to trh, kdo podniká podle zákona, a kdo ne, nejen pro stát, ale i pro spotřebitele. Budou vědět, s kým obchodují, a že obchoduje podle zákona. Zároveň doufáme, že to bude vodítko pro banky. Situace je totiž taková, že české banky nechtějí otevřít účet nikomu, kdo podniká v oblasti virtuálních měn,“ vysvětluje.
Pokuta až půl milionu
Změna je součástí novely zákona proti praní špinavých peněz. Společnostem, které se nepřihlásí na živnostenský úřad, bude hrozit pokuta až půl milionu korun.
Přehled firem, které podnikají s kryptoměnami, totiž zatím chybí. Podle šéfa Finančně analytického úřadu Libora Kazdy kvůli tomu stát nemůže tyto společnosti efektivně kontrolovat.
Uhlíková stopa bitcoinu je stejná jako stopa Las Vegas, varují vědci. Navrhují těžbu regulovat
Číst článek
„Současná situace neumožňuje vybudování efektivní spolupráce mezi všemi poskytovateli služeb s virtuálními měnami a Finančně analytickým úřadem. Není ani možný efektivní postih těchto subjektů, které odmítají plnit své zákonné povinnosti a poskytují živnou půdu pro případnou trestnou činnost,“ upozorňuje Kazda.
Od roku 2017 totiž musí obchodníci hlásit podezřelé transakce právě Finančně analytickému úřadu a u operací nad tisíc eur navíc ověřovat identitu klientů, v některých případech by je měli také prověřovat. Podezřelé obchody hlásí také firma Kyovského.
„Když nahlašujete podezřelý obchod, tak to neznamená, že se tam něco stalo. Kolikrát to může být třeba to, že se vám zákazník nechce identifikovat, tak ho musíte podle zákona nahlásit. Je to strašně málo případů,“ popisuje.
‚Zákony zaostávají‘
Některým firmám se ale nezamlouvá, že ověřovat identitu klientů musí pouze osobně. Zákazníci kvůli tomu můžou raději využít konkurenci ze států, kde identifikace není tak přísná. Podle Martina Stránského, ředitele společnosti WBTCB, která také nabízí obchodování s kryptoměnami, je identifikace zbytečně komplikovaná.
„V současné době není ten právní a zákonný svět vůbec připraven na to, co technologie umožňuje. Můžu vás ověřit mobilem, biometrickým mobilem, můžu vás ověřit tak, že vymyslet si identitu je téměř nemožné,“ vyjmenovává.
Bitcoinová Praha. Česká metropole je první v žebříčku míst, kde se dá nejvíce platit kryptoměnou
Číst článek
Navržená novela počítá s tím, že ověřování bude možné i na dálku podle zákona o elektronické identifikaci. Obchodníci s kryptoměnami by navíc uvítali, kdyby se zpřesnila definice firem, kterých se pravidla týkají. Teď jde o všechny společnosti, které nabízejí služby spojené s virtuální měnou.
Tato formulace je příliš obecná také podle ekonoma skupiny Roklen a odborníka na virtuální měny Dominika Stroukala.
„Co to vůbec je služba spojená s virtuální měnou? Jestli to je, že člověk poskytne seminář, na kterém se s lidmi baví o kryptoměnách, a je placený. Nebo jestli to musí být nutně burzy a směnárny. Pravděpodobně ano, což plyne z důvodových zpráv. Dokud ale nedojde k nějakému soudu, tak nevíme, jestli to tak bylo myšleno a jak se soudce rozhodne,“ poukazuje na možné nedostatky.
S tím ale návrh novely zatím nepočítá. Ministerstvo financí ho poslalo k připomínkám ostatním resortům a institucím. Vláda i parlament ho budou teprve projednávat.
