Měnový výbor americké centrální banky ponechal ve středu podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 2,25 až 2,50 procenta. V prohlášení zveřejněném na závěr dvoudenního zasedání však naznačil její případné snížení. Reaguje tak na zvýšenou ekonomickou nejistotu a na slabou inflaci. Většina analytiků sdělení interpretuje tak, že banka ke snížení základní sazby sáhne ještě v letošním roce.

„Výsledky středečního zasedání centrální banky USA si trh vyložil jako kumulaci budoucího rizika. Díky tomu investoři okamžitě přesunuli část kapitálu do bezpečných přístavů, hlavně do zlata. V noci růst pokračoval, neboť asijský trh reagoval na další zprávy, tentokráte z Bank of Japan,“ řekl analytik Golden Gate CZ Marek Brávník.

Zmírnění měnové politiky

Bank of Japan, což je japonská centrální banka, se ve čtvrtek zabývala měnovou politikou, kterou nechala beze změn. Guvernér centrální banky Haruhiko Kuroda ale signalizoval připravenost banky posílit stimulační opatření, což zdůvodnil zhoršením výhledu globální ekonomiky. Přidal se tak na stranu americké centrální banky i Evropské centrální banky, jejichž šéfové rovněž upozorňují na možnost zmírnění měnové politiky, včetně případného snížení základních úroků.

Vzhledem k dalšímu mixu geopolitických a ekonomických událostí analytik Brávník očekává v případě cen zlata nástup několikaletého růstového období. Nepřekvapilo by jej, kdyby už příští léto cena zlata převyšovala 1500 nebo 1600 dolarů za trojskou unci.

Americká centrální banka ve středu uvedla, že je odhodlán jednat tak, aby udržela expanzi ekonomiky. Opustila tak předchozí slib, že bude při nastavování úrokových sazeb „trpělivá“. Téměř polovina centrálních bankéřů, kteří se na rozhodování o měnové politice podílejí, je nyní ochotna snížit náklady na úvěry během příštích šesti měsíců.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít