Americká centrální banka (tzv. Fed) opět zvedla základní úrokovou sazbu. Ta nyní dosahuje až na 3,25 procenta a je nejvyšší od finanční krize z roku 2008. Cílem Fedu je co nejrychleji snížit inflaci.
Něco takového se všeobecně očekávalo. Ve středu večer oznámil šéf americké centrální banky Jerome Powell, že už v březnu začne zvyšovat úrokové sazby a že v tom bude pokračovat celý rok.
Centrální banka začala důkladněji vymezovat „normalizaci“ měnové politiky po téměř dvou letech mimořádného úsilí o vyléčení ekonomiky z následků pandemie.
Americké ministerstvo práce ve středu oznámilo, že meziroční růst spotřebitelských cen v USA v dubnu zrychlil na 4,2 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň od září 2008.
Centrální banka testovala, jak jsou komerční banky schopny odolat ekonomickému propadu způsobenému koronavirovou pandemií. V reakci na toto testování omezila bankám v zemi výplatu dividend.
Do sedmičlenného sboru Rady guvernérů chce navrhnout Christophera Wallera, který působí ve Federální rezervní bance v St. Louis, a Judy Sheltonovou z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Americký prezident Donald Trump šéfa centrální banky USA Jerome Powella za zvyšování sazeb neustále kritizuje a tvrdí, že zpřísňování měnové politiky je „jediným problémem“ americké ekonomiky.
Dow Jonesův index si připsal více než 1000 bodů. Akcie ve Spojených státech za sebou mají po čtyřdenním propadu nejlepší den obchodování za posledních deset let.
Prezident Spojených států Donald Trump zřejmě jmenuje do čela americké centrální banky (Fed) nynějšího člena její Rady guvernérů Jeromeho Powella (64).
Americká centrální banka (Fed) po roce opět zvýšila svou základní úrokovou sazbu, a to o čtvrt procentního bodu na 0,50 až 0,75 procenta. Banka rovněž signalizovala rychlejší tempo zvyšování úroků v příštím roce. Šéfka Fedu Janet Yellenová uvedla, že zvýšení úroků dokládá důvěru centrální banky v americkou ekonomiku. Upozornila rovněž, že ekonomika Spojených států podle jejího názoru nepotřebuje rozpočtové stimuly plánované budoucím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Šéfka americké centrální banky (Fed) pohnula trhy. Na projev Janet Yellenové v Kongresu netrpělivě čekali ekonomové, aby se dozvěděli, jak hodnotí hospodářskou situaci, a zda oznámí, jak bude centrální banka postupovat hlavně při stanovování úrokových sazeb.
Americká centrální banka Fed po necelých 10 letech poprvé zvedla úrokovou sazbu. Spojené státy se tak dostávají z období krizové měnové politiky. Krok amerického Fedu ovlivní trhy po celém světě. Na českou ekonomiku by ale zatím neměl mít zásadní vliv, řekla Českému rozhlasu ekonomka Markéta Šichtařová.
Akciové i devizové trhy s napětím čekají na to, jak skončí dvoudenní zasedání FEDu. Americká centrální banka totiž možná oznámí první zvýšení základní úrokové sazby od roku 2006. Úrokovou sazbu, která určuje další úvěrové náklady v ekonomice, drží FED od prosince 2008 na rekordním minimu nula až čtvrt procenta, aby podpořil proces zotavování ekonomiky z tehdejší krize.
Americké hospodářství je na tom dobře, čeká ho růst, a americká centrální banka proto letos může zvednout úrokové sazby. Tak se dá shrnout projev šéfky centrální banky Janet Yellenové před Sněmovnou reprezentantů. Na pravidelné hodnocení vývoje, představení takzvané Béžové knihy, čekali s napětím analytici i obchodníci.
Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání oznámila ukončení programu nákupu státních dluhopisů, kterým po vypuknutí finanční krize podporovala domácí ekonomiku. Do té za posledních šest let napumpovala ve třech fázích celkem 3,7 bilionu dolarů.
Americké akciové trhy poslední dva týdny provázela nákupní horečka. Mnohé tituly rostly o desítky procent. V pátek ale nadšení investorů ochladlo a opatrně začali ustupovat z pozic. Jde zřejmě o reakci na vystoupení prezidentky americké centrální banky Janet Yellenové. Mluvila především o trhu práce, kterému věnuje velkou pozornost.
Světové finanční trhy se připravují na dvoudenní jednání americké centrální banky. Začíná už zítra a jeho výsledek může výrazně ovlivnit burzy po celém světě.
Ekonomika Spojených států podle americké centrální banky stále oživuje. Bankovní rada zřejmě už brzy začne omezovat svou podporu americkému hospodářství.
Operace Twist pokračuje. Americká centrální banka rozhodla, že od ledna bude nadále nakupovat státní dluhopisy. Úrokové sazby se hýbat nebudou, dokud neklesne nezaměstnanost. Šéf Fedu Ben Bernanke řekl, že v rámci předvídatelné měnové politiky sáhne centrální banka k úpravě sazeb až ve chvíli, kdy počet nezaměstnaných klesne pod 6,5 procenta.
Šéf americké centrální banky (Fed) Ben Bernanke vyzval americký Kongres a prezidenta Baracka Obamu, aby se včas dohodli na nových rozpočtových pravidlech. Prý tak zabrání nové hospodářské recesi, která by v případě nedohody Spojeným státům příští rok hrozila.
Americká centrální banka Fed ponechala úrokové sazby beze změny na úrovni 0,25 procenta. Zároveň potvrdila, že je na stávajících hodnotách chce držet až do roku 2015. Měnový výbor Fedu potvrdil také další nákupy dluhopisů na podporu ekonomiky, tedy pokračování třetího kola kvantitativního uvolňování. Chce tím dosáhnout poklesu nezaměstnanosti.
Americký FED spustil třetí vlnu kvantitativního uvolňování měnové politiky, jak se čekalo. Bude nakupovat hypoteční zástavní listy a další cenné papíry kryté hypotékami, za něž ručí stát tempem čtyřiceti miliard dolarů měsíčně. Bankéři chtějí také držet úrokové sazby blízko nule až do půlky roku 2015. Guvernér FED, tedy centrální banky, Ben Bernanke tak dodržel slib, že v případě potřeby banka podpoří oživení americké ekonomiky.
Dnes začne v americkém letovisku Jackson Hole ve státě Wyoming každoroční sympozium světových centrálních bankéřů. Nejočekávanější je vystoupení šéfa americké centrální banky Bena Bernankeho. Ten by mohl naznačit, jakým směrem se bude dál vyvíjet politika Fedu a jakým způsobem chce zajistit růst americké ekonomiky.
Americká centrální banka by brzy mohla natisknout nové peníze a dát tak vzpruhu ekonomice. To, že se možná chystá další kolo takzvaného kvantitativního uvolňování nebo nějaké jiné podpory ekonomice, plyne ze zápisu z posledního jednání Fedu. K podpůrným opatřením banka nejspíš sáhne, pokud se vývoj americké ekonomiky v krátkém čase nezlepší.
Americká centrální banka neochotně přiznala, že o manipulacích s britskou bankovní sazbou LIBOR věděla už před pěti lety. První informace o tom, že banky podvádějí, aby vypadaly silnější, než ve skutečnosti jsou, měla už v roce 2007.