Kritika se na Ševčíka snesla poté, co se v sobotu údajně účastnil protivládní demonstrace. Podle serveru Forum24 byl mezi těmi, kteří chtěli vniknout do Národního muzea a strhnout ukrajinskou vlajku.
Vyslovení nedůvěry vládě si z hlediska sociodemografického profilu nepřeje 73 % vysokoškoláků, mezi mladšími lidmi stejný názor převažuje v 67 % případů.
Už loni v novoročním projevu Fiala řekl, že Česko čeká nejsložitější rok od vzniku samostatné republiky. Varoval před inflací, růstem cen energií a pandemií covidu. Pak přišel ruský vpád na Ukrajinu.
Proti úplnému zrušení EET se staví opoziční hnutí ANO. Trvá na tom, že projekt vynesl státu víc peněz. Váda ale tvrdí, že představuje jen zátěž pro podnikatele, a přínosy EET pro stát zpochybňuje.
„Skandál kolem pana Rakušana a jmenování ředitele tajné služby nemá v dějinách České republiky obdoby,“ řekl Babiš. „Pan Rakušan má důvěru nejen moji, ale má důvěru celé vlády,“ upozornil Fiala.
Novelu pandemického zákona se podle Stanjury stejně nakonec podaří prosadit. Ministr financí mluvil také o státním rozpočtu, který podle něj vláda schválí příští středu.
„Konkrétní stanovisko jsem neslyšel. Ale neměl jsem pocit, že by ze strany pana prezidenta byly silné výhrady,“ řekl Jan Hamáček (ČSSD) novinářům po jednání v Lánech.
Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.
Například rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce zvýšit o 12,1 miliardy korun na 251,8 miliardy. Částka by měla směřovat především vysokým školám, ale i na platy učitelů.
Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) dosavadní návrh například nedostatečně upravuje povinnost informovat zákazníka o změně ceny. Novela také zavádí registr zprostředkovatelů nabídek energií.
„Jsou zde výhrady ombudsmana, který upozornil, že tento zákon může být protiústavní nebo že protiústavní je. Nemůžeme nechat procházet zákony, které jsou protiústavní,“ řekl senátor Marek Hilšer.
Návrh konkrétně počítá s tím, že lidé v karanténě nebo v izolaci by mohli, podobně jako v loňských krajských volbách, hlasovat například i do přenosných volebních schránek nebo z auta.
Přítomni byli nejvyšší žalobce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar a šéfové tajných služeb, tedy Michal Koudelka, Marek Šimandl a Jan Beroun.
O škrtech v armádním rozpočtu se začalo mluvit v souvislosti s požadavkem KSČM. Podporu státního rozpočtu na příští rok strana podmiňuje škrty ve výdajích na obranu ve výši deseti miliard korun.
