Jednání o rozpočtu na příští rok pokračují. Víc peněz by měly dostat resorty školství, zahraničí i obrany
Ministryně financí Alena Schillerová v pátek pokračovala v jednáních se zástupci jednotlivých resortů. Kvůli rozpočtu se sešla s šéfem ministerstva školství Robertem Plagou, ministrem obrany Lubomírem Metnarem (všichni tři za ANO) a ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD).
Rozpočet ministerstva školství by se měl v příštím roce zvýšit proti letošnímu schválenému rozpočtu o 12,1 miliardy korun na 251,8 miliardy korun.
Částka by měla směřovat především vysokým školám, ale i na platy učitelů v regionálním školství. Růst mezd by měl být tříprocentní, přestože ministr Plaga žádal původně víc.
Výdaje na vědu a výzkum nakonec porostou. Příští rok by na ně z rozpočtu mělo jít 39,4 miliardy
Číst článek
Výsledky jednání i tak hodnotil pozitivně. „Nutno přiznat, že tříprocentní růst pedagogických pracovníků, který zajistí, že ta magická hranice 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství, která skutečně dvacet let byla v programech politických stran a nikdy jí nikdo nedosáhl, natož aby ji udržel, bude udržena i pro rok 2022. S tímto výsledkem jako ministr školství musím být spokojen a také jsem,“ uvedl po jednání.
92 miliard pro obranu
Šéf resortu obrany Lubomír Metnar vyjednal s ministryní financí navýšení rozpočtu o dvě miliardy korun. Ministerstvo tak by tak mělo příští rok dostat 92 miliard korun, což je ale o tři miliardy méně, než původně počítalo.
Metnar chtěl navíc pět miliard, tedy částku, se kterou obrana už od loňska podle střednědobého výhledu rozpočtu počítala.
Schillerová a Maláčová se neshodly na rozpočtu ministerstva práce. Rozpory se týkají sociálních služeb
Číst článek
Stále se měnící rozpočet podle něj komplikuje rozvoj armády. „Kdyby byla stabilita, tak by to mělo co se týče rozvoje pozitivní dopady, protože jakmile to rozkládáme v čase, zakázka se prodražuje a nakupujeme dráž,“ vysvětlil ministr.
Vybudovat těžkou brigádu tak, aby byla v roce 2027 plně funkční se podle Metnara stihne. Česko ale nesplní závazek NATO a nebude odvádět v roce 2024 dvě procenta HDP na obranu.
Podle ministryně Schillerové je letos komplikovaná situace kvůli pandemii koronaviru, rozpočet obrany přesto podle ní stále roste. V roce 2023 by měla obrana dostat navíc pět miliard, o rok později deset. Opět se ale jedná pouze o střednědobý výhled.
Otevření nové ambasády
Česká diplomacie by měla příští rok hospodařit se skoro devíti miliardami korun. Rozpočet ministerstva se tak o něco navýší, původně měl být přes 8,5 miliardy.
Více peněz na centra duševního zdraví i platy. Resort zdravotnictví by měl příští rok dostat 24 miliard
Číst článek
Ministr Kulhánek po jednání řekl, že rovněž dostal příslib dodatečných finančních prostředků na otevření zastupitelského úřadu v Kataru.
„Otevření ambasády v Kataru povede nejen k posílení vzájemných vztahů, ale především k přilákání investic do České republiky a pochopitelně naše ambasáda v Kataru tak bude moci v místě pomáhat českým firmám,“ prohlásil.
Rozpočet ale musí po volbách ještě schválit nově zvolená Poslanecká sněmovna a není vyloučeno, že se návrh může ještě změnit.
