V příštím roce budeme žít na čtyřicetimiliardový dluh
Plán plníme na 200 procent. Tím se v éře komunistů chlubily některé podniky. Nikoho příliš nezajímalo, že pouze na papíře. Realita byla úplně jiná.
Podobně lze nahlížet na státní rozpočet. Tak například v roce 2016 měly jeho plánované výdaje přesahovat příjmy o 70 miliard korun. Ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Ze schodku byl přebytek ve výši zhruba 60 miliard.
Rozdíl činil závratných 130 miliard. Nejenom v tomto případě se ukázalo, že není důležité, co se naplánuje. Podstatné je, co se splní.
Myslí si to premiér Andrej Babiš (ANO). Zhruba v tomto duchu totiž obhajoval návrh rozpočtu na příští rok. Potřeboval zdůvodnit, že v době ekonomického růstu jeho kabinet schválil rozpočet se čtyřicetimiliardovým deficitem.
Chtěl tím dát najevo, že ve skutečnosti může dopadnout hospodaření státu lépe. K tomu by bylo potřeba buďto získat do státní pokladny více peněz, než je plánováno. Případně jich méně vydat, nebo zkombinovat obě možnosti.
V dobách tučných a v dobách chudých
V minulosti k tomu došlo. Například ekonomika rostla rychleji, než bylo odhadováno. Vybralo se více na daních. Vláda zároveň nebyla schopna investovat zdaleka všechny peníze, protože neměla kam.
Vláda schválila rozpočet se schodkem 40 miliard. Budou se rušit neobsazená místa i zvyšovat platy
Číst článek
Což by šlo přirovnat k počínání rodiny, která chce postavit dům. Má na něj peníze, ale nezajistila si stavební povolení, takže nic dělat nemůže. Maximálně se utěšovat, že dobře hospodaří a ušetřila dejme tomu deset milionů. Problém je v tom, že nemá kde bydlet.
Zkrátka čtyřicetimiliardový deficit v době ekonomického růstu se těžko obhajuje. Není totiž založen na rozumných argumentech. Třeba takových, že bylo potřeba investovat do reforem, které v budoucnu zajistí udržitelnost vyplácení důchodů, nebo fungování zdravotnictví či školství. Konkrétně v dobách, kdy ekonomika bude jen těžko popadat dech a kdy ve státním rozpočtu budou zoufale chybět peníze.
Problém je v tom, že o financích nerozhodují odborníci, ale politici. Ti potřebují přízeň voličů, kterou si různým způsobem pokoušejí koupit. Proto v dobách tučných rozhazují plnými hrstmi a doufají, že nebudou sestavovat rozpočet v létech chudých. To se nedá lehce rozdávat, ale musí se naopak šetřit a škrtat. Andrej Babiš má štěstí, že zatím vládne v éře první.
Slovenské opozici končí první poločas zápasu, zatím ale předvedla spíš pasivní hru
Kamila Pešeková
Starostové sklízejí, co v předchozích měsících a letech zaseli
Lukáš Jelínek
Jeden úřad ovládne všechno? Stavební špunt leží jinde
Julie Hrstková
Od Putina odchází věrný muž Kozak. Se začátkem války na Ukrajině nesouhlasil
Libor Dvořák