Francie čelí po pádu vlády Françoise Bayroua rozsáhlé politické krizi. Jeho nástupce Sébastien Lecornu je kvůli plánovaným rozpočtovým škrtům pod tlakem nespokojené veřejnosti, parlamentu a investorů.
Už je to venku. Všechny politické strany a hnutí, které mají podle dlouhodobých průzkumů volebních preferencí šanci překročit pětiprocentní hranici, zveřejnily své programy.
Platba za státní pojištěnce, kterými jsou děti, senioři nebo nezaměstnaní, se od příštího roku zvýší na 2188 korun měsíčně z letošních 2127 korun měsíčně. Příslušné nařízení ve středu schválila vláda.
Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, když bylo předem jasné, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady.
Státní zaměstnanci stále nevědí, jak se jim od ledna zvýší platy, protože odboráři s ministry zatím nenašli společnou řeč. Odbory požadují růst platů o sedm a třináct procent.
Pohled do nitra inzerátů, které hledají vzdělané odborníky, naznačí, proč je volných míst překvapivě mnoho. Nabízená odměna jen těžko bude konkurovat soukromému sektoru.
Premiér François Bayrou má předložit návrh rozpočtu v době, kdy je země víc než zadlužená. Bayrou proto chce úsporný rozpočet, kde by ušetřil 44 miliard, například díky zrušení dvou státních svátků.
„Problém, který dnes řešíme, se nedá téměř vyřešit jinak, ale měl se řešit posledních deset patnáct let s rukou společnou. Koaliční a opoziční strany se o to ovšem nezasloužily,“ míní Münich.
„Dříve totiž docházelo k tomu, že první nástřel rozpočtu nevycházel z aktuální makroekonomické prognózy,“ dodává Miloš Nový z TOP 09. Patrik Nacher z ANO ale říká, že rozpočet není transparentní.
Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun.
Celkově se v roce 2024 podle studie Centra veřejných financí Univerzity Karlovy na dotacích formálně vyplatilo 406 miliard korun. Tuto částku je však potřeba dále očistit.
Politici podle tiskové zprávy Hradu řešili také krizovou legislativu, výdaje na obranu, koordinaci zahraničních cest nebo tvorbu rozpočtu na rok 2026. O postoji vlády k bitcoinové kauze ale nemluvili.
„Protože jsem ekonom, musím říct, že není téměř nic typičtější než výdaje státu na obranu a bezpečnost. Je ale potřeba se i tak držet uměřenosti,“ říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
„Hodnotil bych to (vyšší schodek) jako polovičaté konsolidační úsilí,“ říká v pořadu Řečí peněz na ČRo Plus člen Národní ekonomické rady vlády, ředitel Centra pro ekonomické a tržní analýzy Aleš Rod.
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát za pololetí vyplatil 462,2 miliardy korun, meziročně o 2,1 procenta víc. Z toho 358,1 miliardy korun tvořily důchody.
Příjmy státního rozpočtu do konce května dosáhly 774 miliard korun, meziročně se zvýšily o 7,3 procenta. K růstu přispěl vyšší výběr daní i povinného pojistného, stejně jako příjmy z Evropské unie.
Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.
Loni byl první čtvrtletní schodek 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zlepšení uvítal. Podle něj za lepším výsledkem stojí konsolidační balíček.
Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun, píše Nejvyšší kontrolní úřad.
Vláda rozhodla o postupném navýšení obranných výdajů o 0,2 procenta HDP (hrubého domácího produktu) ročně až do roku 2030, oznámil premiér Petr Fiala. Příští rok to bude 2,2 procenta HDP.
Ministr financí Zbyněk Stanjura hodnotil výsledek rozpočtu kladně, vyzdvihl meziroční snížení deficitu. Loni stát za první dva měsíce roku hospodařil se schodkem 102,5 miliardy korun.
Česká republika bude pravděpodobně muset dávat na obranu i více než dvě procenta z rozpočtu. Je možnou inspirací americký vzor s úřadem pro efektivitu pod vedením Elona Muska?
„Společnost je rozdělená od chvíle, co nějaký stát vznikl. Jsou to tisíce a tisíce let. Takže by nás to nemělo překvapovat, neměli bychom se nad tím pohoršovat,“ objasňuje Antonie Doležalová.
Sestavování státních financí bude čím dál obtížnější. Velkou neznámou je mezinárodní politika a postupné zavádění cel, ke kterému přistoupil nový americký prezident Donald Trump.
Dosud bylo lednové hospodaření státu většinou přebytkové. Od roku 2020 ale skončil první měsíc v kladných číslech pouze jednou, a to za rozpočtového provizoria v roce 2022.
Snižování schodku sice nepokračuje nějakým úplně dravým tempem, ale ve srovnání se zeměmi v okolí, konkrétně s Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem to je lepší, protože deficit přece jen klesl.