Snižování schodku sice nepokračuje nějakým úplně dravým tempem, ale ve srovnání se zeměmi v okolí, konkrétně s Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem a Polskem to je lepší, protože deficit přece jen klesl.
Stát za loňský rok utratil o 271 miliard víc, než jaké měl příjmy. Je to nejnižší deficit od začátku pandemie covidu, ale zároveň pátý nejhlubší v celé historii Česka.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun.
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu řekl, že celková ekonomická situace naší země není špatná. Měl ve svém hodnocení pravdu a je možné jeho tvrzení doložit?
„Bylo by snadné udělat gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem upozorňoval, byly napraveny,“ vysvětlil Petr Pavel.
Obě strany rukou společnou v prosinci roku 2020 při rušení superhrubé mzdy snížily daň z příjmu z 19 na 15 procent a tuto chybu, kterou dodnes ekonomové kritizují, míní zachovat na věčné časy.
Prezident Petr Pavel by měl své stanovisko vydat příští týden. Co v rozpočtu nesedí, popsala v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Slovensko začalo dotovat ceny plynu a tepla loni, a to v reakci na jejich dřívější výrazné zdražení na burzách. Například pro letošek stát na tento účel vyčlenil 1,25 miliardy eur (31,3 miliardy Kč).
Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen hnutí ANO, varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů.
Prezident už dříve vyjádřil výhrady k některým položkám ve schváleném rozpočtu, týkaly se mimo jiné příjmů emisních povolenek nebo peněz na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství.
„Existuje limit, od kterého musíte být plátce DPH. Někomu se to vyplatí, takže se přihlásí k DPH od začátku. Ale limit je dva miliony korun,“ vysvětluje v pravidelném rozhovoru sociolog Daniel Prokop.
Státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun ve Sněmovně podpořily ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN a s nimi i poslanec Ivo Vondrák. Proti hlasovala opozice: ANO a SPD včetně donedávna vládních Pirátů.
K růstu zadlužení podle zprávy přispěl pokles úrokových sazeb nebo vzestup obchodního napětí. Se zprávou přišel Institut pro mezinárodní finance (IIF).
„Stát by se měl zastat těch, kdo zachrání miliony z veřejné kasy a naopak si došlápnout na lobbisty, aby na ně bylo skutečně vidět,“ okomentoval pro iROZHLAS.cz návrh za Piráty Jakub Michálek.
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun. V růstu vyplacených dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi.
Vláda Michela Barniera nemá zatím pro svůj rozpočet hlasy v dolní komoře parlamentu. Text by zřejmě podpořily provládní kluby, proti jsou strany z levicové Nové lidové fronty.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Podle vedoucího nového Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově Petra Janského si vláda pohrává s důvěrou lidí, když jsou v rozpočtu na příští rok nesrovnalosti za 40 miliard korun.
Poslanec Letocha souhlasí s přesunem financování nepedagogů na obce. Vnímá ale jejich obavu, že na novou povinnost nedostanou potřebné peníze. Proto chce, aby se o změně ještě ve Sněmovně diskutovalo.
Problém je, že jelikož se sleva na dítě dlouho nezvyšovala, tak jsou na tom rodiny s jedním dítětem dnes úplně nejhůř v daňovém sytému, míní Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení.
Emoce z dotačního boje odvádí pozornost od toho, o co jde – tedy o téměř dva biliony korun, které tuzemský daňový poplatník odvede státní pokladně v různém typu daní.
Hlavní ekonomický poradce prezidenta Pavla nedoporučuje schválit návrh státního rozpočtu, podle něj jsou totiž v návrhu sporné položky za zhruba 40 miliard korun.
Základní parametry rozpočtu schválila Sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun.
Podle Národní rozpočtové rady chybí v rozpočtu na příští rok až 40 miliard korun. Její člen Jan Pavel soudí, že stát si s takto vysokou chybějící částkou neporadí.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS).