Babišova odolná důvěra
Jak si Andrej Babiš (ANO) podle průzkumů vede ve funkci šéfa vlády? Těch, kteří jeho kabinetu důvěřují, neubývá. Naopak. Babišova čísla jsou dnes srovnatelná s vládami Miloše Zemana nebo Mirka Topolánka.
Průzkumy ukazují, že Babiš své jádro příznivců neztrací. Jeho trnitá cesta k sestavení vlády - po měsících patové situace a následné dohodě s ČSSD a KSČM - důvěrou veřejnosti otřásla jen minimálně. Poslední čísla z června, tedy ještě před sérií opisovacích kauz, přisuzují Babišovi důvěru 33,6 procent lidí, tedy o dva procentní body víc než v lednu.
Míru důvěry vládě už od roku 1996 zjišťuje Centrum pro výzkum veřejného mínění. Ukazuje, že s vládou je téměř vždy spokojená jen menšina. Její podíl se liší podle aktuální politické situace. Babišova vláda si drží popularitu kolem třiceti procent. Koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) s ANO a KDU-ČSL věřila v průběhu prvních dvou let téměř polovina lidí, po krizi v květnu 2017 se číslo smrsklo na pouhých 23 procent.
Podobných zlomových momentů se v posledních dvou desetiletích událo hned několik. V prosinci 1997 se po podezřeních z nekalého financování vládní ODS propadla důvěra vlády do té doby oblíbeného Václava Klause na pouhých 13 procent.
Stejný osud potkal o sedm let později Stanislava Grosse. Vláda nadějného mladého premiéra začínala na čtyřicetiprocentní popularitě. V dubnu 2005, pouhých osm měsíců po Grossově jmenování do funkce, ovšem propuká aféra s nejasným původem peněz na premiérův pražský byt. Vládu s třináctiprocentní popularitou záhy vystřídal kabinet Grossova nástupce Jiřího Paroubka.
Nečas
Vůbec nejneoblíbenější byl pak kabinet Petra Nečase, zprvu koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Pravicovou vládou otřásala celou dobu série skandálů, která vyvrcholila razií na Úřadu vlády a kauzou Nagyová. Po většinu doby svého fungování nedosahovala Nečasova vláda ani dvacetiprocentní podpory, 11,8procentní důvěra v lednu 2013 je dokonce historickým minimem.
Bouřlivé hodiny jednání o důvěře ve slovech. Z úst hnutí ANO padlo nejčastěji ‚samozřejmě‘
Číst článek
Pozice Andreje Babiše se oproti jeho předchůdcům zdá neotřesitelná. Zhruba třetinová popularita Babišovy vlády odpovídá volebním modelům, podle kterých by jeho hnutí ANO dostalo ve volbách kolem třiceti procent hlasů. Drží si ji nehledě na své trestní stíhání i dlouhou neschopnost sestavit vládu.
Že Babiš nepřichází o přízeň svého elektorátu při sebevětším přešlapu, je záhada vysvětlitelná snad jen kombinací voličské únavy a efektivního marketingu. K vůbec nejoblíbenější české vládě má ale stále daleko. Byla to ta, které předsedal Jan Fischer.
Tedy „úřednická“, jmenovaná zprvu na krátké období, ale nakonec řídící Česko více než rok. Vláda nestraníků, která nevzešla z voleb, je vůbec jediná, které po téměř celé její působení věřila nadpoloviční většina lidí, v únoru 2010 dokonce téměř tři čtvrtiny. Z dalších průzkumů mimochodem vyplývá, že v demokracii jako nejlepší způsob vlády veří jen asi polovina lidí. Češi zkrátka tak trochu touží po úplném klidu od politiky, zajištěným třeba vládou apolitických odborníků - a tuhle potřebu nenahradí ani Andrej Babiš.
Moskevský ‚klub sesazených prezidentů‘ má nového člena
Libor Dvořák
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková
Jak dlouho vydrží Ficova chatrná koaliční většina?
Kamila Pešeková