Nedávno se v severokorejském Pchjongjangu uskutečnil již třetí mezikorejský summit, přičemž diplomatická ofenziva obou Korejí zdaleka není u konce.

Komentář Praha 6:35 29. září 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Trumpův Bílý dům by toto úsilí měl bezvýhradně podpořit, a nikoliv trvat na bezpodmínečné denuklearizaci Korejského poloostrova.

Jihokorejský prezident Mun Če-in a severokorejský diktátor Kim Čong-un poslali do Washingtonu jasný vzkaz. Obě dekády znepřátelené země chtějí výrazně zmírnit - a v ideálním případě odstranit - neudržitelné napětí na Korejském poloostrově. Toto odhodlání oba lídři stvrdili podpisem dohody, jež má krok po kroku tuto tenzi redukovat.

Na začátku listopadu bude podél 38. rovnoběžky ustanovena bezletová zóna, obě strany zastaví dělostřelecká cvičení a další vojenské aktivity poblíž demilitarizovaného pásma a ve Žlutém moři bude vytvořena námořní mírová zóna.

Opatrné sbližování Jižní a Severní Koreje vedle bezpečnostních otázek vyžaduje také navázání ekonomické spolupráce, jakož i společenských styků, jak ve společné deklaraci uvedli oba lídři. V praxi se jedná se o zřízení speciální ekonomické zóny, spojení dopravních komunikací či vytvoření zázemí pro rozdělené rodiny.

Opatrné kroky a vytváření důvěry

Tyto a další kroky, o nichž se teprve jedná, jsou nutné k vytvoření vzájemné důvěry mezi oběma Koreami. Běží o obezřetný proces, který není radno uspěchat. Jestliže oboustranné nepřátelství přetrvává celé dekády, nelze naivně očekávat, že se staré rány a příkoří zhojí přes noc.

Jihokorejský prezident přiletěl po 11 letech do KLDR. Na letišti se objímal s Kim Čong-unem

Číst článek

A tento opatrně kalibrovaný diplomatický přístup, nesoucí zřetelný Mun Če-inův rukopis, je nesmírně potřebný a cenný, vezmeme-li v úvahu, že v sázce je odstranění jaderného rizika z jednoho z neuralgických bodů planety. 

Kim Čong-un ve snaze aplikovat tutéž strategii vůči Spojeným státům oznámil, že jeho země natrvalo zavře dva areály s mezikontinentálními balistickými raketami a je ochotna zastavit i chod jaderného komplexu v Jongbjonu za dohledu mezinárodních expertů, pokud Washington učiní reciproční opatření. Není však příliš jasné, jaká konkrétní opatření má severokorejský diktátor na mysli; patrně jde o zmírnění sankčního režimu.

Washington však nekompromisně trvá na tom, že sankce budou odvolány teprve až Severní Korea kompletně a nezvratně zruší svůj jaderný program a program na vývoj mezikontinentálních balistických raket.

Jestliže předchozí dva mezikorejské summity vytvořily podmínky pro realizaci historického setkání Donalda Trumpa a Kim Čong-una, zářijová schůzka v Pchjongjangu může vést k oživení tápající diplomacie mezi USA a KLDR. Důkazem je příslib amerického prezidenta Trumpa jihokorejskému prezidentovi Mun Če-inovi, že Spojené státy a Severní Korea v dohledné době uspořádají druhý summit.

Americký prezident Donald Trump zásluhy na redukci napětí mezi oběma Koreami víceméně připisuje sobě, avšak Bílý dům prozatím jen pasivně přihlíží obezřetné diplomacii mezi Pchjongjangem a Soulem. Navíc diplomacie nikdy nebyla silnou stránkou chaotického Trumpova kabinetu.

Trumpův Bílý dům totiž spoléhá na efektivní uzavírání skvělých „dealů“ před kamerami, avšak řešení komplikovaných mezinárodních otázek vyžaduje především obrovskou trpělivost, vůli a schopnost přenést se přes četná úskalí a neúspěchy. A potenciální kandidát na Nobelovu cenu za mír Mun Če-in světu i Washingtonu dokazuje, že takový přístup je více než potřebný.

Daniel Veselý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít