Cílem testu bylo podle státní tiskové agentury KCNA varovat „nepřátele, kteří zesilují konfrontační atmosféru a narušují bezpečnostní prostředí země“, a demonstrovat připravenost jaderných kapacit.
Severní Korea vyslala do Ruska už více než 11 tisíc vojáků, uvedla již dříve jihokorejská zpravodajská služba. Ukrajina a západní experti tvrdí, že ruské síly použily také severokorejské zbraně.
Za krádeží kryptoměn z kryptoměnové burzy Bybit stála podle společnosti Elliptic, která se zabývá analýzou blockchainu, severokorejská státem sponzorovaná skupina Lazarus Group.
Jižní Korea své stanovisko sdělila Ukrajině a bude pokračovat v jednáních s Kyjevem, dodalo ministerstvo, podle kterého by jednotlivci neměli být násilně navráceni na místo, kde budou čelit perzekuci.
„Odpor je marný“. „Vzdejte se.“ „Jste obklíčeni.“ Tyto věty vytištěné korejskou abecedou s hrubou ruskou výslovností Ukrajinci našli u mrtvého severokorejského vojáka.
„Vzkaz je doprovázen prohlášením tiskové agentury, ve kterém se říká, že Severní Korea, pokud nebudou respektovány její bezpečnostní zájmy a její suverenita, velmi tvrdě odpoví,“ říká analytik Slezák.
Informace, že by Pchjongjang mohl poslat do Ruska další vojenské posily, přišla v době, kdy americký prezident Donald Trump naznačil, že se pokusí obnovit vztahy s vůdcem KLDR Kim Čong-unem.
Do Ruska údajně přicestoval se zhruba stovkou krajanů zjevně na ruském civilním trajektu. Poté skupina severokorejských vojáků pokračovala v cestě vlakem.
Už pět měsíců se ruská armáda snaží vytlačit Ukrajince z Kurské oblasti, pomáhá jí v tom podle odhadu tajných služeb zhruba dvanáct tisíc Severokorejců.
Jde o první severokorejské zajatce v rukou Ukrajinců, kteří přežili, řekl mluvčí tajné služby SBU Artem Dechtarenko. Kyjev tak podle něj získal „nezpochybnitelné důkazy“ o účasti KLDR ve válce
KLDR v pondělí vystřelila balistickou raketu, která měla dopadnout do moře u východního pobřeží Jižní Koreje. Podle agentury Reuters to oznámila jihokorejská armáda.
Putinovi v úterý zaslal novoroční pozdrav také vůdce KLDR Kim Čong-un, který se zavázal k upevňování „komplexního strategického partnerství“ s Moskvou, informovala severokorejská agentura KCNA.
Jun šokoval Jihokorejce i svět, když na začátku prosince překvapivě vyhlásil stanné právo. Několik hodin poté se však proti prezidentově rozhodnutí postavil parlament.
Zatímco zákonodárci 3. prosince spěchali do parlamentu, aby hlasovali proti vyhlášení stanného práva, těžce ozbrojení vojáci vtrhli do budovy Národního shromáždění.
Vojáci z KLDR se podle tvrzení Kyjeva na podzim zapojili do snahy ruských sil získat zpět část Kurské oblasti, kterou obsadily ukrajinské síly v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.
„V rámci výměny informací v reálném čase s tajnou službou spojenecké země bylo potvrzeno, že byl zajat zraněný severokorejský voják,“ cituje AFP z prohlášení jihokorejské rozvědky.
Jihokorejská rozvědka odhadla severokorejské ztráty v bojích v Kurské oblasti na nejméně 100 mrtvých a 1000 zraněných. Pchjongjang také podle Soulu dodává Rusku raketomety a samohybné dělostřelectvo.
Pchjongjang obvinil USA a jejich spojence z prodlužování války na Ukrajině a z destabilizace situace v Evropě a oblasti asijského Pacifiku. KLDR vyslala do Kurské oblasti podle USA na 11 tisíc vojáků.
Během víkendových bojů v ruské Kurské oblasti bylo zraněno nebo zabito nejméně 30 severokorejských vojáků. Podle agentury Reuters je to poprvé, kdy Ukrajina poskytla přesnější údaje o Severokorejcích.
„Rusové je zařazují do kombinovaných jednotek a používají je při operacích v Kurské oblasti. Zatím jen tam. Máme ale informace, že se je mohou použít i na jiných úsecích fronty,“ napsal Zelenskyj.
Severokorejský oficiální list Rodong Sinmun na šesté stránce ve středu označil Junovo rozhodnutí vyhlásit stanné právo za „šílené“ a přirovnal jeho chování k počínání někdejších vojenských diktátorů.
Podle Demokratické strany, která má většinu v parlamentu, bylo úterní vyhlášení stanného práva neústavní a v rozporu s demokratickými normami. Hlava státu by proto měla neprodleně podat demisi.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil na několik hodin stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu obvinil ze sympatií vůči KLDR. Parlament jeho rozhodnutí zase zrušil.
Podle jihokorejské ústavy může prezident vyhlásit stanné právo v případě vojenského ohrožení nebo při potřebě zajistit vnitřní bezpečnost země. Musí ho ovšem zrušit, pokud se parlament vysloví proti.