Je to pár dní, co legislativním procesem prošla další část důchodové reformy. Zaměstnanci v tzv. třetí kategorii rizika dostanou vyšší příspěvek na penzijní připojištění od zaměstnavatele. Podle politiků si tak mohou naspořit na tzv. předdůchod, jehož podmínky jim umožní přežít dobu, než budou mít nárok na důchod a současně nepřijdou o peníze, jako kdyby šli do předčasné penze.

Komentář Praha 6:30 12. srpna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Výhodou oproti rentě, kterou by si vyplácel z vlastních investic, je, že nemusí platit zdravotní pojištění. A ještě větším vylepšením je samotné penzijní spoření – i při nízkých výnosech a relativně vysokých poplatcích, mu na rentu přispěje stát příspěvkem na penzijní spoření, a když má štěstí, tak mu přidá i zaměstnavatel.

Výhoda je zásadní: pokud by si měl člověk na rentu spořit sám a potom platit zdravotní pojištění, potom by musel spořit deset let při dvouprocentním zhodnocení peněz zhruba dvojnásobek toho, co zaplatí na penzijním připojištění při maximální dotaci od státu a průměrném příspěvku zaměstnavatele.

Určitě platí, že správně spravované soukromé investice vynášejí podstatně víc, nicméně spolupříspěvky od státu a zaměstnavatele jsou natolik vysoké, že je překoná jen málo investičních strategií.

Současně ale platí, že pokud by chtěl člověk uspořit na předdůchod v průběhu deseti let, musí platit podstatně víc, než aktuálně průměrných osm set měsíčně.

Tlak na sociální systém

Výše vlastního příspěvku i relativně štědrá ruka státu se ovšem může stát do budoucna problémem.

Předdůchod začal platit v roce 2013, kdy jej pobírali necelé tři stovky lidí. Za 5 let počet lidí narostl na necelé čtyři tisíce, nyní se počet předdůchodců pohybuje kolem 6400 a zájem roste.

Průměrný důchod dosáhl za první pololetí 21 tisíc korun. Vyšší částku pobírá více než polovina penzistů

Číst článek

Loni vláda výrazně zpřísnila podmínky, na předdůchod je od ledna 2024 nutné spořit minimálně deset let, tedy dvojnásobek oproti předchozímu stavu. Cílem byla stabilizace systému a výsledkem to, že děti baby boomu 70. let se už pro tuto možnost rozhodnout nemohou. Reálně to omezilo budoucí počet žadatelů.

Tuto podmínku ale lidé v náročných povoláních, kteří doplatí na důchodovou reformu, splňovat nemusí. Naopak ale musí splnit minimální požadovanou částku nutnou pro výplatu peněz, což se při nízkých průměrných příjmech v ČR může stát jednou ze zásadních překážek.

Tou druhou je samotný předdůchod. Pokud bychom jej brali jako náhradu za dlouhodobou podporu v nezaměstnanosti s výhodou neplacení zdravotního pojištění, potom také platí, že je tu nevýhodou nízká částka samotného předdůchodu, která jen těžko nahradí pravidelnou mzdu.

Představa, že budou lidé pracující v náročných profesích dva, tři roky či třeba pět let odkázáni pouze na tento příjem, je nereálná.

Později do důchodu? Správná změna, ale nemluvme o reformě, komentuje publicista

Číst článek

Pokud nebudou schopni práce, případně ji nebudou moci získat alespoň v nějakém omezeném režimu, stanou se dalšími klienty sociálních dávek. Případně i přes významná zvýhodnění na odvodech se přesunou do šedé sféry nedaněných výdělků. To je ovšem jen jedno z rizik.

Tím druhým je samotná udržitelnost Pokud – jak se zdá být stále pravděpodobnější, počet lidí v předdůchodu naroste o mnoho desítek tisíc, bude citelný nejen tlak na sociální systém, ale také výpadek zdravotního pojištění. Jakákoliv budoucí vláda bude muset přijmout další opatření ke stabilizaci systému, které ztíží přístup k penězům.

Předdůchod pro náročné profese je plán, který vláda nabídla těm, pro které je nemožné pracovat do 67 let. I přes zvýhodněné podmínky se zdá být jen náplastí na množící se zlomeniny důchodového systému.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít