Andreje Babiše jmenuje premiérem v polovině června. Celou vládu pak chce jmenovat do konce června.

Zemanův krok vedl k řadě spekulací. Kupříkladu že hlavním účelem tohoto překvapivého tahu na politické šachovnici je vytvořit tlak na ČSSD, aby svoji účast ve vládě vedené Babišem schválila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Jak číst Zemanův vládní tah z hlediska ústavy

Tomu by napovídalo i Zemanovo doporučení Babišovi, aby se v případě odmítnutí vládní spolupráce ze strany ČSSD spoléhal na hlasy komunistů a hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

To jsou všechno ale politické  úvahy. Možná zajímavější je, co Zemanův krok znamená takříkajíc ústavně. Pokud totiž Zeman Babiše jmenuje bez ohledu na to, zda Babiš bude mít zaručenou většinovou podporu, do značné míry se vzdává kontroly nad dalším vývojem.

Pokud by ČSSD vládní spolupráci s Babišovým ANO neschválila, a Babiš by následně odmítl svoji vládu opřít o KSČM a SPD, může skončit neúspěchem i jeho pokus získat pro svoji druhou vládu důvěru Poslanecké sněmovny.

Je samozřejmě možné, že i kdyby Babiš šel sněmovnu žádat znovu o důvěru pro menšinovou vládu ANO, pro níž nemá vyjednanou podporu KSČM a SPD, obě strany by jeho vládu na doporučení prezidenta, s nímž mají výborné vztahy, podpořily, nebo by alespoň odchodem ze sněmovny při hlasování o důvěře umožnily její vznik.

Význam šachového tahu

A nedá se samozřejmě ani vyloučit, že by Babiš navzdory svým dosavadním prohlášením, že se nechce spoléhat zejména na extremistické okamurovce, přece jen SPD i komunistům něco výměnou za podporu jeho druhé vlády nabídl.

Ví ale dobře, že by si tak zejména mezinárodně uškodil, protože jakákoliv taková dohoda s krajní levicí a krajní pravicí by byla vnímána negativně zejména v Evropské unii. A Babiš, zdá se, chce hrát na evropské scéně důstojnou roli.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Jisté je, že kdyby ani Babišova druhá vláda nezískala důvěru, neznamená to z ústavního hlediska pro něj konec snah vládu s důvěrou sestavit. Jmenování premiéra v třetím pokusu totiž přechází z rukou prezidenta do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, kterým je Radek Vondráček z ANO.

Babiš by pak měl na vybranou. Mohl by se ještě jednou pokusit sestavit vládu s důvěrou sněmovny anebo jít opět do sněmovny s menšinovou vládou bez vyjednané podpory.

V takovém případě by vytvořil na ostatní strany enormní tlak, aby jeho vládu tolerovaly, protože v případě i třetího odmítnutí důvěry pro jeho vládu by se podle ústavy měly konat předčasné volby. A ty si s výjimkou ANO téměř žádná strana nemůže dovolit.

Prezident toto vše jistě ví. I proto je zajímavé, že se rozhodl udělat krok, kterým de facto ztrácí nad Babišem kontrolu. Tu měl, dokud mohl jmenovat premiérem v druhém pokusu někoho jiného než Babiše.

Nelze samozřejmě podceňovat Zemanův svérázný přístup k ústavě. Jednou už dokonce naznačil, že ani po třech neúspěšných pokusech o sestavení vlády nemusí nezbytně vypsat předčasné volby, což podle ústavních expertů Ústava České republiky v takovém případě předpokládá. Riskoval by ale ústavní žalobu.

Jisté je, že v okamžiku, kdy Zeman Babiše jmenuje podruhé premiérem, ztratí z hlediska ústavy kontrolu nad dalším děním. Může samozřejmě ještě blokovat jmenování toho či onoho ministra, ale to jsou kroky, které by Babiš nejspíš dokázal politicky vyřešit.

Jak známo, Zeman si v politice počíná jako šachový hráč. Jeho oznámený tah má tedy jistě nějaký význam. Na to, než se jeho smysl vyjeví, si ale budeme muset nejspíš nějakou dobu počkat.

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít