Italský plán posílat migranty do Albánie je fiaskem. Meloniová od něj potichu upouští

Měl to být příklad toho, jak se dá relativně snadno a efektivně řešit nelegální migraci, snaha vyvést azylové řízení mimo hranice Evropské unie ale Itálii nevychází. Detenční centra jsou poloprázdná, celý proces je příliš drahý a neefektivní. Dohoda s Albánií podepsaná v roce 2023 byla od té doby několikrát přepracovaná, a kvůli právním překážkám se vláda premiérky Giorgii Meloniové dokonce dostala do sporu se soudním systémem.

Řím Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Italská premiérka Giorgia Meloniová

Italská premiérka Giorgia Meloniová | Foto: Christian Hartmann | Zdroj: Reuters

Hlavní překážkou pro tento plán se stalo právo. Obě země dohodu podepsaly už v roce 2023, ale fungování uprchlických táborů od začátku blokují soudy, podle kterých jde o porušení italského i unijního práva.

Meloniová chce pomocí reforem ukázat silnou ruku. K orbánizaci ale v Itálii nedochází, konstatuje politolog

Číst článek

Řím tak projekt přepracoval a letos na jaře znovu spustil. Místo původně zamýšlených detenčních center pro zrychlené azylové řízení, při kterém by migranti nepobývali na italské půdě, se projekt změnil na centra pro vyhoštění, která již nyní v Itálii fungují, a střediska v Albánii do nich začlenila.

Dle ministra vnitra Mattea Piantedosiho se tím otevřela možnost pro přemístění lidí, kteří již mají rozhodnutí o vyhoštění. „Z našeho hlediska se jedná o italské území,“ odpověděl ministr na otázku, zda je legální přemisťovat neúspěšné azylanty do zahraničí.

Podle Piantedosiho to nebude znamenat pro úřady nadbytečnou zátěž, protože již dnes jsou migranti, kteří čekají na vyhoštění, umisťováni do podobných center na odlehlejších místech, například na Sardinii.

Jenže do albánského střediska je možné přemístit jen 140 lidí, což je zlomek oproti mnohatisícové kapacitě, se kterou italská vláda původně počítala. Že se migranti nedostanou na italské území, vnímala vláda v Římě jako možné odstrašení uchazečů o azyl od cesty k italským břehům.

Albánský premiér Edi Rama na veřejnosti rád projevuje náklonnost italské premiérce Giorgii Meloniové. Dělá si legraci z výškového rozdílu na květnovém summitu Evropského politického společenství v Tiraně na červeném koberci přál Meloniové k narozeninám | Foto: Adnan Beci | Zdroj: AFP / AFP / Profimedia

Humanitární organizace projekt kritizují s tím, že takto zadržení migranti ztratí možnost získat azyl v EU. Expert na migrační právo Fulvio Vasallo Paleologo pro AFP uvedl, že celý projekt je především vládní propagandou, která přes soudy neprojde.

Meloniová plánuje investovat do Afriky 137 miliard. Chce tím omezit imigraci do Evropy

Číst článek

I odborník na Itálii z Institutu mezinárodních studií FSV UK Martin Mejstřík popisuje, že jde o nefunkční řešení: „Přestože to ze začátku vypadalo jako velmi jednoduchý nápad s dobrými politickými body – outsourceovat detenční centra mimo EU a tím pádem na ně nebudeme muset aplikovat evropskou úmluvu o lidských právech – v praxi ta centra nefungují.“

Drahé a neefektivní

Na začátku července se k italsko-albánské dohodě vyjádřil Nejvyšší kasační soud, který v italském systému plní roli nejvyššího odvolacího soudu, de facto soudu poslední instance. Podle jeho závěru porušuje dohoda unijní i italské právo.

Soudy nižších instancí se tradičně řídí názorem Nejvyššího kasačního soudu, i proto na verdikt vládní představitelé zareagovali podrážděně. Ministr pro evropské záležitosti Tommaso Foti uvedl, že kabinet bude v projektu nadále pokračovat a soudy obvinil z obstruování. „Zatímco vládní přístup k nelegální migraci je v Evropě modelovým příkladem, některé soudní orgány v Itálii se zdají být více zaměřeny na jeho podkopávání,“ myslí si.

Kromě právních komplikací jde také o mimořádně drahý a neefektivní systém. V dubnu přišel deník La Repubblica s příběhem muže z Bangladéše, který byl nejprve z Itálie poslán do repatriačního centra Gjäder v Albánii, aby byl později znovu vrácen do Itálie a následně letecky přepraven zpět do vlasti. To vše za zhruba pět tisíc eur (přes 120 tisíc korun).

„Detenční centra jsou nevyužívaná, je tam řada právních i logistických komplikací. Jde zkrátka o neefektivní řešení. I proto od něj vláda začíná v tichosti ustupovat. Zjistila, že tudy asi úplně cesta nevede,“ doplňuje Mejstřík.

Itálie tak dopadla podobně jako Velká Británie, když ještě během minulé vlády konzervativců přišla s plánem odvážet nelegální migranty do Rwandy a africké zemi za ně platit. Italský plán je logisticky snazší, ztroskotal ale podobně.

Jakub Grim, kvr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme