Belgie a Česko mají zhruba stejně obyvatel a zhruba stejnou náklonnost k pivu. V obou zemích také panují obavy z migrantů, hlavně těch muslimských. Zatímco v Česku je ale jejich hrozba jen virtuální a přiživovaná některými politiky nebo médii s ne úplně dobrou pověstí, v Belgii je skutečná. Přesto tu k ní přistupují zcela opačně než u nás.

Brusel 10:55 16. listopadu 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V Belgii žije podle statistik přes milion přistěhovalců, nejvíc z Maroka. Jen v nechvalně proslulé bruselské čtvrti Molenbeek je dvakrát víc muslimů než v celé České republice.

V Belgii podle tajných služeb působí radikální duchovní a přes šest stovek zradikalizovaných jedinců odešlo bojovat za tzv. Islámský stát a hrozí, že se minimálně část z nich vrátí domů. Další pak měli na svědomí krvavé teroristické útoky v Paříži nebo v Bruselu.

Do Prahy míří špičky protiimigrantských stran. Na jednom pódiu má s Okamurou vystoupit Le Penová i Wilders

Číst článek

Je proto s podivem, že při takové konfrontaci s dopady imigrace a terorismu, není v Belgii žádná výrazná politická síla, která by se ostře vymezovala vůči přistěhovalcům nebo islámu.

Asi jejich nejhlasitější kritik, krajně pravicová strana Vlámský zájem má jen hrstku zástupců na všech úrovních a její rétorika je slabším odvarem Geerta Wilderse v Nizozemsku nebo Tomia Okamury u nás. A hlava belgické státu se angažuje výlučně ve stmelování společnosti, nikoli v jejím rozdělování.

Právě Wilders se před nedávnem pokusil zažehnout skomírající plamen belgického antiislamismu, když ohlásil záměr uspořádat „islámské safari“ po Molenbeeku. V doprovodu jednoho z předáků Vlámského zájmu a nepochybně i mnoha kamer si chtěl prohlédnout místa nejvíc obývaná muslimy. Jako zvířata v zoo, jak mi řekla jedna místní obyvatelka.

Tenhle plán mu ale zarazila tamní radnice a Wilders s výkřiky o jejím ovládání islámskými fundamentalisty a muslimských „no go zónách“ odjel zpátky domů. Vyjma chvilkového mediálního zájmu byl dopad téhle akce nulový.

To přesto neznamená, že by Belgičané přijímali arabské přistěhovalce bez výhrad. Panují tu předsudky ohledně jejich počtu, zátěže pro státní pokladnu nebo ubírání práce místním. Dva sociologové – jeden z nich arabského původu – proto sepsali o migračních mýtech v Belgii knihu, ve které je pomocí podložených faktů uvádějí na pravou míru.

Není to žádná bichle a neřeční o ní na konferencích. Rozdávají ji zadarmo a hlavně o těchto otázkách mluví s lidmi. Asi to není všelék, ale rozhodně sympatický pokus, jak s podobným problémem něco dělat. A možná dobrý tip pro Česko, jakým způsobem běžným občanům objasňovat, jak je to s tou hrozbou pro českou společnost od muslimů a uprchlíků v čele s těmi dvanácti, které jsme přijali. Jinak můžeme být po dalších volbách znovu překvapeni, že extremisté nezůstanou „jen“ na čtvrtém místě…

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít