Americký prezident Donald Trump v neděli znovu varoval, že je připravený zpřísnit americké sankce vůči Rusku. Ovšem za předpokladu, že to udělá i Evropa. V podstatě jen opakoval svá předchozí podobná obvinění a na starém kontinentu tak budí dojem, že jen zastírá své kličkování ve skutečném tlaku na Rusko.

Komentář Praha 16:30 16. září 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Šéf Bílého domu už začátkem září v průběhu videokonference s evropskými lídry své partnery přímo obvinil, že svými nákupy ruské ropy „financují válku na Ukrajině“. Fakt, že této suroviny využívají i některé členské státy NATO, označil za „šokující“ a dodal, že se tak oslabuje vyjednávací pozice aliance a její faktický vliv na Moskvu.

Jak ale prohlašuje Evropská komise, objem Evropou odebírané ruské ropy se prudce snížil hned po začátku války na Ukrajině v roce 2022, a pokud jde o země EU, přímé dodávky z Ruska využívají jen Slovensko a Maďarsko. 

Otázkou samozřejmě je, jak je to s přeprodáváním ruské ropy v podstatě kamkoli, což umožňují některé země globálního jihu a třeba i středoasijské postsovětské státy, o Rusy zorganizované stínové flotile tankerů ani nemluvě. 

Evropsko-americké spory o povaze a účinnosti sankcí rázem zbledly tváří v tvář přímému ruskému vpádu do polského, tedy severoatlantického vzdušného prostoru a reakci na něj.

Alianční politici se sice svorně shodli, že reakce byla rychlá a pohotová, ale těžko se bránit pochybám, zda může být považována také za adekvátní.

Putin porozumí pouze síle 

Vytrvale váhavá Evropa by společně s váhavým Trumpem zřejmě měla zauvažovat o něčem rezolutnějším – a nebojme se navrhnout kupříkladu západní raketu bez hlavice, odpálenou do těsné blízkosti ruské jaderné střelnice na jinak liduprázdné souostroví Nová země.

Trump přitvrdil. Nedávno vinil z rozpoutání války Ukrajinu, nyní za agresora označil Rusko

Číst článek

Vypadá to sice divoce, ale musíme si uvědomit, že lidem Putinova formátu se jinak odpovídat nedá. Což platí i o záchraně Ukrajiny, kdy jakékoli sankce nakonec fungovat nebudou – na to je Rusko už historicky až příliš odolné. 

Mnichovský historik a specialista na východní Evropu Martin Schulze Wessel k tomu podotýká:

„Když říkám, že Putin si válku s NATO nepřeje, myslím tím, že momentálně to není jeho prioritní cíl. Na druhé straně však na nás neustále tlačí a my jednoduše musíme být připraveni, že bude i nadále využívat všech slabin NATO. Už teď jsme ve stavu hybridní války a přechod k válce konvenční je sice v mlhách, ale je tu. Proto musíme Rusku dát na srozuměnou jediným jazykem, kterému rozumí, tedy jazykem vojenské síly, že se postavíme na odpor.“

Autor je komentátorem Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít