Média ráda personifikují, proto se teď hovoří o konfliktu mezi prezidentem Pavlem a vítězem voleb Babišem. Ve skutečnosti je to ale konflikt mezi dvěma principy demokratického systému: demokracií jako vládou většiny zvolené ve svobodných volbách a demokracií jako respektováním pravidel nutných pro fungování společnosti.

Komentář Praha 6:29 17. listopadu 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Andrej Babiš a jeho příznivci tvrdí, že občané projevili ve volbách svoji vůli a on má právo se co nejrychleji ujmout vlády. Prezident a jeho poradci zase říkají, že prezident má dbát na dodržování ústavy a zákonů.

Článek 70 naší ústavy říká, že členové vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jejich funkce. Podrobnosti stanoví zákon. V případě Andreje Babiše stanoví podrobnosti zákon o střetu zájmů, který požaduje vyřešit střet zájmů nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.

Problém se střetem zájmů Andreje Babiše spočívá v tom, že je víceméně jasné, že tuto podmínku Babiš nemůže splnit. Prodat Agrofert nechce, navíc by se to nedalo stihnout, převést vlastnictví holdingu do slepého fondu také nejde, protože něco takového naše právo nezná, převedení na děti situaci neřeší.

Obcházení zákonů?

Agrofert je závislý na národních i evropských dotacích a státních zakázkách, které by ani v takovém případě nemohl dostávat. Situaci by neřešila ani změna zákona o střetu zájmů, pokud by se o to Babiš se svými poslanci chtěl pokusit. Přijetí takové novely bude trvat dlouho a těžko projde Senátem.

Babiš kvůli střetu zájmů učiní nevratné kroky, Agrofert ale neprodá, uvedla Schillerová

Číst článek

Je tedy zcela legitimní, když prezident chce, aby Babiš své řešení představil předem celé české veřejnosti. „Pokud by se nestihlo vyřešit střet zájmů do 30 dnů od jmenování a vznikl by protiprávní stav, tak to může mít důsledky pro ČR," upozorňuje ústavní právník Jan Kysela.

Pochybnosti posiluje skutečnost, že Babiš je obcházením zákonů známý. Zákonu o střetu zájmů se vyhýbal již v minulém volebním období a nedávno ho Vrchní soud uznal – sice nepravomocně – vinným ze spáchání dvou trestných činů: dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů Evropské unie. Podle závěrů soudu již nemůže být zproštěn viny.

Babišova nechuť začít odpovědně řešit střet zájmů – včetně nové podmínky, že svůj plán na řešení představí až těsně před jmenováním premiérem, aby se na něho nedalo kvalifikovaně reagovat – vyvolává silné podezření, že spoléhá na jiné než právu odpovídající řešení.

Pavel názor nezměnil. Po Babišovi dál chce, aby veřejně vysvětlil, jak vyřeší střet zájmů, brání se Hrad

Číst článek

Pokud budeme vycházet z jeho předchozí praxe, bude se snažit zákon všelijak obcházet nebo tvrdit, že vlastně v žádném střetu zájmů není.

Andrej Babiš by samozřejmě mohl ze svého hnutí vybrat kohokoli a navrhnout ho za budoucího premiéra. To ale odporuje jeho povaze, protože jednak nikomu nevěří a všechno chce řídit sám. Starého psa prostě novým kouskům nenaučíš.

Pokud bude prezident trvat na dodržování ústavy a zákonů, nemá spor za současné konstelace řešení. Babiš si bude chtít své jmenování vynutit mediálním a veřejným nátlakem na prezidenta, kterého bude obviňovat, že brání vzniku většinové vlády vzešlé z voleb.

Situace tak bude směřovat k vážnému konfliktu mezi osamoceným prezidentem, trvajícím na dodržování zákonů a oligarchou v čele nejsilnější politické strany, deroucího se po volbách k moci. Pokud by ale prezident ustoupil a jmenoval premiérem člověka, který nemůže podmínkám zákona vyhovět, vytvořilo by to nebezpečný precedens, kdy by pravidla platila jen pro tzv. obyčejné lidi. To by znamenalo skutečnou prohru demokracie jako vlády práva.

Autor je publicista

Jan Vávra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít