Na zelené stěně Zloději zelených koní.
Podívejte se do dvoubarevné
pracovny Jiřího Hájíčka
Jak vypadá pracovna několikanásobného držitele ceny Magnesia Litera? Server iROZHLAS.cz v rámci seriálu navštívil několik českých spisovatelů, kteří byli ochotni odhalit světu místa, kde je líbá múza a rodí se bestsellery. S 360stupňovou kamerou jsme tentokrát zamířili do českobudějovického domova prozaika Jiřího Hájíčka.
V předchozích částech našeho seriálu jsme zavítali do různých typů pracoven: standardní pražské pracovny Jáchyma Topola , přestavěné spižírny básníka a literárního historika Petra Hrušky, prostorné místnosti s výhledem do zahrady Michala Viewegha nebo brněnského ateliéru ilustrátora Pavla Čecha, ve kterém hned vedle obrazů visí třeba pánvičky.
Další, kdo nechal server iROZHLAS.cz nahlédnout do svého pracovního zázemí, byl spisovatel Jiří Hájíček. Jeho romány vznikají v úhledně upravené pracovně v Českých Budějovicích.
Hájíček píše u malého stolu napravo od okna. Kromě notebooku, několika propisek a zvýrazňovačů, pár záložních USB disků a knihy o Františku Josefovi I. se na něj moc dalšího nevejde.
Podstatnou část bílých a zelených stěn zakrývají knihovny a police s knihami. Vedle sbírek poezie Jiřího Ortena a dramat Václava Havla vlastní spisovatel také například atlas velryb a delfínů. Zelenou stěnu zdobí příhodně plakát k filmu Zloději zelených koní, který je adaptací Hájíčkova stejnojmenného románu.
Jiří Hájíček patří k nejúspěšnějším českým spisovatelům současnosti. Je autorem básní, povídek a románů. Jeho knihy byly přeloženy do angličtiny, italštiny, maďarštiny, chorvatštiny, běloruštiny nebo polštiny.
V roce 2016 završil románem Dešťová hůl svou volnou venkovskou trilogii morálního neklidu. Knihy Selský baroko a Rybí krev, které ji v sérii předchází, získaly ocenění za nejlepší prózu Magnesia Litera. Loni vyšla Hájíčkovi v antologii Best European Fiction povídka s názvem Lvíčata.