Básník a literární historik Petr Hruška ve své pracovně | Michaela Danelová, Český rozhlas
Podívejte se do pracoven spisovatelů:
básník Petr Hruška své verše
tvoří v přestavěné spižírně
Server iROZHLAS.cz přináší druhý díl seriálu, ve kterém čtenáře virtuálně provádí po pracovnách známých spisovatelů. Literáti je obvykle před zraky běžných smrtelníků dobře ukrývají. Někteří však iROZHLAS.cz do svých „tvůrčích dílen" pustili.
Po Praze a návštěvě u Jáchyma Topola se nyní přesouváme do Ostravy, kde žije a pracuje básník, literární vědec a držitel Státní ceny za literaturu Petr Hruška.
Spisovatel je zároveň majitelem velmi originální pracovny. Když přemýšlel, kde by v bytě mohl psát a mít klidný prostor sám pro sebe, rozhodl se pro spižírnu.
Malou místnost nenápadně schovanou za lednicí si podle svých potřeb přestavěl a vybavil vším, co k práci potřebuje. „V našem bytě nebylo jiné dostatečně prázdné místo. Spižírna byla naopak skoro pořád prázdná. Stačilo vynést brambory, pár kompotů a přinést stůl a židli," popisuje básník.
Přestože bývalá spíž mnoho pracovní plochy nenabízí, vejdou se do ní poličky s dokumenty, knihami a tiskárnou, psací stůl s notebookem, židle i nástěnka, na které je přišpendlené nepřeberné množství papírků.
„Postupně do pracovny přibývaly grafiky, fotografie a reprodukce obrazů od malířů, které mám rád. Bez ladu a skladu, bez koncepce, zkrátka z lásky. Jan Konůpek, Viktor Karlík, Věra Koubová, Elli Tiliu, Fra Angelico, Edvard Munch, Tiziano Vecelli… Na stropě mám připevněnu grafiku od Pavla Piekara podle Giovanniho Belliniho. Je na ní zvěstování a je tak veliká, že se vešla pouze na strop. Zvednout hlavu ve spižírně se vyplácí," upozorňuje Petr Hruška.
„Neprožívám svoji pracovnu jako chrám tvorby ani jako fetišistické doupě. Stejně většinu básní napíšu mimo ni... Mám ji spíš proto, abych mohl před světem předstírat, že jsem spisovatel," dodává s nadsázkou.
Letos Petr Hruška vydal básnickou sbírku s názvem Nevlastní. Do povědomí čtenářů se ale zapsal už před více než dvaceti lety knihou Obývací nepokoje. Od té doby se z něj stal jeden z nejvýznamnějších českých porevolučních básníků. Úspěch zaznamenaly i sbírky Měsíce, Vždycky se ty dveře zavíraly, Auta vjíždějí do lodí nebo Darmata – právě za tento soubor spisovatel v roce 2013 získal Státní cenu za literaturu. Mimo to je autorem monografie o Karlu Šiktancovi a mnoha literárních studií.
