Premiéry přes stream a kina v útlumu. Budoucnost světové kinematografie očima rozhlasové kritičky

Kristina Roháčková je filmovou kritičkou serveru iROZHLAS.cz. Ahoj, Kristino.
Ahoj. Lenko, děkuju za pozvání.

Ve Spojených státech měl o Vánocích premiéru dlouho očekávaný a také odkládaný film Wonder Woman 1984. Pár dní po uvedení kritikové mluví o nejúspěšnější premiéře filmu během pandemie. Co si máme pod tím představit? V jakých kategoriích se teď filmový průmysl pohybuje?
Určitě si pod tím nejde představit nic, co by se dalo úplně srovnávat situací před korona krizí. Když si dáme nějaká čísla, tak podle dostupných informací si Wonder woman 1984  za vánoční víkend celosvětové vydělala 36,1 milionů dolarů, z toho asi polovina připadá na kina v Severní Americe. A je to jen asi polovina toho, v co se doufalo. Analytici předpokládají, že kdyby se Wonder Woman 1984 dostala do kin před pandemií, mohla vydělat něco mezi 100 miliony až 150 miliony dolarů. To, co teď vidíme u Wonder Woman, je první test nové strategie studia Warner Bros, kdy si velké snímky, předpokládané kasovní trháky, odbydou premiéru současně on-line i v kinech. V ten samý den.

Studio na začátku prosince překvapilo tímto oznámením hlavně proto, že o něm údajně moc nediskutovalo ani s provozovateli kin, ani s producenty. Takto chce naložit se 17 velkofilmy, jejichž uvedení plánuje na rok 2021. Mělo by jít třeba o sci-fi Duna, čtvrtý díl Matrixu nebo Godzilla versus Kong. Je to snaha reagovat na to, že kina nejspíš budou po velkou část roku stále zavřená. Všichni sice spoléháme na to, že se vrátíme do kin, až bude vakcína a stále budeme dodržovat nějaké bezpečné vzdálenosti. Ale právě vakcína je stále trošku otazník, i vzhledem k distribucí.

Takže pandemie mění i strategii samotných výrobců a distributorů. Dá se obecně shrnout, jak moc pandemie covidu-19 dopadla na americký filmový průmysl? Jaké cesty američtí producenti a distributoři volí, aby ty důsledky zmírnili?

Všechna velká studia se začala zaměřovat právě na streamování, na on-line obsah. Podle dva týdny starých informací CNBC se v Severní Americe otevřely jen asi 2 000 kin, což je zhruba třetina. Když se podíváme do zbytku světa, tak třeba ČR je jeden z mála evropských států, kde jsou zavřená kina plošně. Takže jinde lidé stále chodí do kin. Pandemie určitě urychlila růst některých nových, ale samozřejmě i zavedených streamovacích platforem, jako jsou Netflix, ale právě i nový Disney Plus nebo i HBO MAX, které je ta platformou studia Warner Bros.

Ve Spojených státech měly on-line platformy přízeň publika už před koronavirovou krizí. Docela dost lidí si je předplácelo. Dá se říct, že americký filmový průmysl měl výhodu v tom, že krize nasedla na už rozvinutou infrastrukturu?
V porovnání s podmínkami v ČR určitě a nedá se to ani srovnávat. Teď už ale víme, že plány, několikaroční očekávání a výhledy, už ty platformy překonaly mnohonásobně. Streamovací služba Disney Plus už má necelých 90 milionů předplatitelů po roce od svého spuštění. Samozřejmě největší konkurent všech těch streamovacích platforem je stále Netflix, který na konci října měl 195 milionů platících uživatelů po celém světě. HBO MAX, platformu, kterou tady zmiňujeme od začátku kvůli Wonder woman 1984 a těm 17 velkofilmům, které chtějí v tomto roce uvést, pandemie pomohla popostrčit k více než 12 milionům předplatitelů. To je už určitě větší a úspěšnější start, než si dokázali představit. A určitě těží právě z koronavirové krize.

Víme, kolik očekávaných filmů se kvůli krizi muselo pozastavit, pokud mluvíme o americké filmové produkci?
Přehled konkrétních čísel asi nenajdeme, ale hodně se mluví samozřejmě o nejočekávanějších filmech, které už měly například plánované premiéry.  Asi nejčastěji se skloňuje Není čas zemřít, což je 25. bondovka, která byla odložena asi natřikrát a stále se počítá s její premiérou někdy na jaře. Ale pokud jsme se něco naučili v minulém roce, tak je to neočekávat už raději nic a všechny premiéry psát tužkou.

Minulý rok jsme neviděli ani žádné Marvelovky, žádné superhrdinské filmy. Takže Black Widow je jeden z dalších filmů, které se stále odkládají dál a čekají na to, aby mohly vstoupit do kin. Pozdrželo se dokončení několika dílů série Avatar. Ale to už je spíš takový vtip mezi filmovými fanoušky, protože právě další epizody režisér James Cameron avizuje už řadu posledních let. A víme také, že se s přestávkami natáčí Mission: Impossible, i díky tomu, že Tom Cruise jako hlavní hvězda a producent filmu byl nedávno natočen, jak křičí na členy štábu, že nedodržují bezpečnostní předpisy.

Veškeré natáčení je pomalejší, mnohem opatrnější, celý štáb se nechává několikrát týdně testovat. Ale důležitá zpráva je, že natáčení stále pokračují, i když se teď na dva týdny zastavila kvůli stoupajícímu počtu případů koronaviru v Los Angeles. Pokud je ale nějaká jistota v tomto nejistém období, tak to, že natáčení pokračuje a bude pokračovat, akorát za dodržení všech potřebných bezpečnostních opatření.

Když se k vrátíme k filmu Wonder Woman 1984, má, na koronavirovou krizi, docela slušné výsledky po té premiéře, i když se všechno se děje on-line. Proč v Česku diváci dál ale ten film vidět nemohou?
Ta jednoduchá a nejkratší odpověď je, že v Česku zatím nepůsobí platforma HBO Max. Do Evropy teprev přijde, stejně tak do Česka. Ta delší odpověď je, že si čeští distributoři uvedení Wonder woman 1984 stále schovávají do kin. Pokud se podíváte na webové stránky distributora Vertical Entertainment, zjistíte, že se stále počítá s premiérou filmu na konec ledna. K čemuž, jak asi teď všichni víme, nedojde.

Takže z toho vyplývá, že pro česká kina jsou zásadně důležité právě americké filmy, když si takto „schovávají“ premiéru?
Určitě. KJan Bradáč, ředitel sítě kin CineStar, říkal, že dvě třetiny všech diváků v kinech chodí na snímky z americké produkce. Takže je vidět, že to je velký tahák. Chyběly českým divákům i loňský rok, kde návštěvnost vyplňovaly hlavně české novinky. Pokud by se do kin měla dostat Wonder woman 1984, tak je tam určitá šance, že na ní budou chodit lidi v davech. Všichni tedy samozřejmě držíme pěsti, aby to tak bylo. Ale pravda je prostě taková, že v současnosti není legální možnost, jak se dostat k tomu filmu on-line.

Kina tedy počítají s tím, že lidé přicházejí raději na americké premiéry a tím pádem si je tak trochu šetří. Navíc české publikum není úplně zvyklé používat zahraniční placené streamovací služby.
Česko je velmi specifický příklad, jeden asi z nejhorších v Evropě. Češi nejsou zvyklí platit za on-line obsah a znají a vytváří místa, kde se ty filmy a seriály dají nelegálně sehnat. Můžeme říct, kolik přeplatitelů má Netflix v ČR - asi kolem 250 až 300 000 diváků. To asi není dost, aby právě na tuto platformu směřovaly velké filmy, jako třeba Wonder woman 1984. Když pomineme samozřejmě další autorská práva, právnické kroky.

Stejně jako ve Spojených státech, i jinde ve světě včetně Česka se zpomalila výroba nových filmů. Data uvedení novinek se posouvají. Některé české filmy se ale loni do distribuce dostaly, dá se říct, jak se jim dařilo? Přes to všechno, že diváci raději chodí do kina na americké filmy a streamovacím službám nepřeje tolik diváků?
Jak jsem zmínila, české filmy nahrazovaly v návštěvnosti úspěšné zahraniční, hlavně americké filmy. Nejde o oficiální data, ale víme, že asi nejúspěšnějším filmem loni v návštěvnosti byl dokument V síti. Ten měl tři verze, které dohromady překonaly půl milionovou hranici návštěvnosti. Některé snímky se objevily později než V síti, které se na plátna dostalo ještě před začátkem pandemie. To je třeba Šarlatán, který Česko za prvé posílá do boje o Oscara a teď má i řadu nominací na ceny české filmové kritiky. Očekáváme, že by mohl mít i nominace na Českého lva. Dále jsou tam také filmy jako Tři bobule, Chlap na střídačku, Příliš osobní známost, takže se nedá úplně říct, že by český film neměl letos úspěchy. Právě naopak se jich dočkal proto, že neměl tak velkou konkurenci ze zahraničí. A ty filmy mohly v kinech zůstat déle, když už byla kina otevřena.

Některé filmy v Česku si odbyly i on-line premiéru, třeba Krajina ve stínu. Jak se jim potom dařilo v té situaci, kdy tedy lidé nemohli chodit do kina podstatnou část roku?
Právě zrovna Krajina ve stínu přišla do kin dost nešťastně, protože měla premiéru v polovině září. A kina se zavřela 12. října. Měla tedy jen pár týdnů, aby přilákala diváky. Její premiéra proběhla na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, takže se o ní dost mluvilo. Pak byla doba, kdy nemohla zase rovnou naskočit on-line, protože filmy mají daná okna v kinech a pak se teprve mohou objevit on-line. Takže se čekalo. V online distribuci se pak objevila zvláštním způsobem, protože producenti tsnímku exkluzivně nabízeli ten film k přehrání za poplatek na zvláštních webových stránkách Krajinavestínu.cz. Podobně na to šel i Šarlatán, který byl uveden do kin na konci srpna a na konci listopadu se objevil on-line, také nejdříve v rámci takových zvláštních on-line premiér. Diváci si film mohli pustit jen večer od osmi hodin na této platformě. A teprve později byl nasazen do nabídky internetový streamovacích platforem, které v Česku působí.

Musím zmínit, že na rozdíl od zahraničních filmů se k českým novinkám může divák legálně dostat i v současné době. I když to není tak jednoduché, jako když jdete do kteréhokoliv kina a máte docela velkou jistotu, že se tam ten snímek bude promítat. České prostředí na tu novou dobu není úplně ideálně přizpůsobené. Funguje u nás řada menších platforem, každá má trochu jinou nabídku. Takže to vyžaduje ze strany diváka docela velké úsilí, aby si našel, kde si může ten konkrétní film za peníze přehrát nebo koupit a stáhnout. Ale je tu možnost se k těm českým novinkám dostat legálně, narozdíl od zahraničních filmů jako Wonder woman 1984.

Nehrozí tu riziko, že pomalejší příchod plonohodnotných streamovacích služeb do Česka otevře dveře pirátství?
Česko má k pirátství obecně dveře už tak dost široce otevřené. Nemyslím, že když na trh přijde postupně HBO Max i česká verze Amazon Prime video nebo Disney Plus, tak se ta situace nějak výrazně zhorší. Naopak možná pomůže tomu, že si Češi zvyknou více platit za on-line obsah a přestanou se upínat k těm známým velký místům, kde se filmy a seriály dají nelegálně sehnat. Z konce prosince máme případ Šarlatána, nového filmu Agnieszky Holand s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Filmaři se soudili s provozovateli asi největšího stahovacího portálu v ČR o to, aby se na platformě Šarlatán neobjevoval. A Městský soud v Praze rozhodl, že až do srpna 2030 se tam nesmí objevit. Bavíme se o platformě, kde se objeví všechny české novinky v krátké době. Pamatuju si, že dokumentarista Vít Klusák tvrdil, že v Síti se tam dostalo asi za dvě hodiny. U producentů Šarlatána vidíme aktivní přístup k tomu, aby se zamezilo nelegálnímu šíření filmu. Obzvlášť právě u toho Šarlatána, který dostal tak malé okno na to, aby se prosadil v kinech. Jde o jeden z těch velkých českých filmů letošního roku, který samozřejmě chce uspět u diváků a chce na tom ještě trochu vydělat.

Jak si v této situaci počínají tedy česká kina? Ty jsi zmiňovala, že obecně jim přináší přivádí diváky hlavně americké premiéry. Jakým způsobem si finančně v tuto chvíli vedou? Přežijí koronavirovou krizi, když musí být kina zavřená a nemají dost filmů, které by divákům promítala?
To je otázka, na kterou teď nedokáže nikdo odpovědět. Situace se trochu lišila na začátku prosince, kdy i protiepidemická situace byla trochu jiná. Producenti se snažili, aby se kina dostala do třetího stupně PES. Ten systém s nimi počítal až ve druhém stupni, zatímco ve třetím byly například herny a kasina, což producentům nezdálo logické. V aktuální situaci ani nikdo nepřemýšlí, jestli by se mohla kina otevřít.  Oproti předloňskému roku jsou příjmy českých kin na třetině, což je obzvlášť smutné, protože rok 2019 byl v návštěvnost kin rekordní, nejlepší od roku 1993.

Jaké konkrétní dopady uzavření kin vlastně má? Protože zcela zjevně nemluvíme jen o jednom konkrétním sálu, který se uzavře, a konkrétním provozovateli. Co všechno je na to navázané?
Když to řekneme hodně jednoduše, z výdělku kin přežívá celá audiovize. Díky tomu, že přijdu do kina na nějaký film, mohou vzniknout další filmy. Zaplatí se lidé, kteří na nich pracují, ať už jsou to kameramani nebo režiséři, producenti, kteří je připraví, i distributoři, kteří je pak pošlou do kin. Je to takový krásný kruh, který až dosud také krásně fungoval.

Řada provozovatelů kin během podzimu mluvila o tom, že uzavírky jsou hraniční a pro mnohé to může znamenat likvidaci. Nabídl jim stát nějakou pomoc?
Ano. Vraťme se ještě do minulosti, kdy se kina v první fázi nedostala do vládního programu na pomoc podnikům postiženým dopady koronakrize. Na pracovníky v audiovizi nemyslely ani programy COVID kultura. Teď by se na ně mělo dostat během třetí výzvy, která by podle ředitelky Státního fondu kinematografie Heleny Bezděk Fraňkové měla být takovou první plošnou pomocí  pro audiovizi.

Helena Bezděk Fraňková o tom mluvila v listopadu v kulturním podcastu ČRo Vltava Akcent. V tu chvíli nebylo jasné, jak bude konkrétně vypadat program Covid – kultura. Dnes už víme, že by se měl zaměřit právě na producentské firmy, distribuční firmy, kina a také OSVČ, kteří pracují v audiovizi, tedy kameramany, maskérky a další, protože ti všichni pracují projekt od projektu. Program Covid-kultura by se měl podle ministra kultury za ČSSD Lubomíra Zaorálka rozjet v polovině ledna.

Existuje v tuto chvíli nějaká prognóza, jakým způsobem z toho kina vyjdou? Zvládnou tedy korona krizi?
To si asi teď nikdo netroufá předpovídat. Ale všichni doufají, že až bude vakcína, bude bezpečné se vrátit do kina, bude bezpečné je znovu otevřít. Takže se do nich lidé pohrnou, protože všichni budou už otrávení z toho, jak tráví čas doma a dívají se stále jen na televizi a na filmy na malých obrazovkách. Už jsem zmínila, že filmový průmysl funguje jako takový krásný kruh. Odborníci ale upozorňují, že pokud se filmy jako Duna nebo Wonder woman 1984 stanou výstavní skříní streamování, velmi brzy se vysokonákladové filmy s bohatou výpravou a drahými počítačovými triky přestanou točit. Nebudou na ně nebudou peníze ani podmínky. Ze streamování si na sebe nevydělají. Aby se i příští rok mohly natáčet filmy, a tím myslím teď i české, je potřeba, aby fungovala i ta kina, aby vydělávala a ten tak krásný kruh se zase mohl točit.