PRAHA — V ateliéru moc nemluví, maximálně když si jde koupit oběd. Má ráda klid, ve kterém pak prací stráví třeba i 14 hodin denně. Svůj „uzavřený vesmír“ našla malířka Ira Svobodová v prostorách bývalé modřanské továrny Microna. Právě tam se můžete podívat ve virtuální prohlídce serveru iROZHLAS.cz.
Jdeme dlouhou chodbou, kterou lemují jedny šedivé dveře vedle druhých. Ty, které jsou otevřené, dávají tušit klasický kancelářský život: stůl s židlí, počítač, tiskárna, telefon. A čím se návštěvník dostává chodbou dál a dál, tím jasněji se rozeznívá zvuk vážné hudby. Ta se do prostor bývalé modřanské továrny Microna, kde se vyráběly letecké přístroje, line z ateliéru malířky Iry Svobodové.
„Jediné, co potřebuju, tak je hudba. Klasika, kterou poslouchám už léta. Jsem tady v takovém uzavřeném vesmíru a jsem úplně spokojená,“ popisuje zástupkyně tuzemské mladé umělecké scény.
I její ateliér byl dříve klasickým kancelářským prostorem. Na stropu podhledy, na zemi zase zelený koberec. Všechno to před pěti lety, když se sem Svobodová spolu s první vlnou umělců nastěhovala, šlo pryč. „Vymalovali jsme zdi na bílo, aby to bylo vzdušné. Baví mě ten betonový strop, je to industriální prvek v čistém prostoru. Líbí se mi to,“ pochvaluje si místo Svobodová. Dnes je umělců v bývalé továrně o něco méně, zbytek slouží jako sídlo pro několik firem.
I v jejím ateliéru je nicméně na první pohled vidět pracovní stůl s počítačem - místo, kde vyřizuje administrativu. Svobodová ho nazývá „řídicím centrem“. Přiznává ale, že sedět u počítače se v ateliéru snaží co nejméně, případné resty vyřizuje večer z domova.
Hned vedle stolu je pak vidět jedno z poznávacích znamení jejího ateliéru: živá květina na vysokém bílém podstavci. Minulý týden tu měla pivoňky, dnes prostor zdobí rododendrony z chalupy. „Mně to dělá hroznou radost,“ říká.
Dříve, respektive krátce po škole měla malý ateliér na pražském Žižkově – poblíž rušné Bořivojovy ulice. Po mateřské se přestěhovala právě do modřanské Microny, což jí lokalitou vyhovuje. Bydlí totiž nedaleko, takže se každý den vyhýbá pražské dopravě.
„A hlavně mi vyhovuje, že tady nikdo není, že mi sem nikdo neleze a že jsem tady úplně sama. Mám tady klid. Já třeba kolikrát celý den nepromluvím. Maximálně si jdu objednat něco k obědu,“ popisuje svůj pracovní den Svobodová, která se označuje za introverta. „Jsem ráda hodně sama,“ říká s tím, že v ateliéru tráví i 14 hodin denně.
Právě zde pak tvoří svoje díla, obrazy, ve kterých je důležitá geometrie. A přesnost. Ta je na jejích malbách vidět na první pohled. Jak popisuje, obraz si nejprve dopředu skicuje a má přesně rozměřeno, co a kde má být. Když začíná malovat, s přesností na milimetr ví, jak bude vypadat.
Hravá je Svobodová při výběru barev, respektive stínování, se kterým pracuje. To tvoří tak, že dělá hodně vrstev na sebe. I proto musí její obrazy během procesu malby dlouho schnout. To dosvědčují i větráky a topidla, namířené v ateliéru přímo na čtyři stojany. Vždy totiž pracuje na několika obrazech najednou.
Kdo je Ira Svobodová?
Ira Svobodová se narodila v roce 1986 v Praze. V hlavním městě vystudovala Akademii výtvarných umění a studovala i na univerzitě v Riu de Janeiru. Loni vystavovala v pražské Pop Up galerii, expozice nesla název Tubes. Vystavuje zejména v Americe - Los Angeles nebo New Yorku.
Všechny díly virtuálních prohlídek:
- Pasta Oner
- Krištof Kintera
- Roman Týc
- Jiří Kovanda
- Josef Bolf
- Julius Reichel
- Ira Svobodová
- Jakub Špaňhel
- Jana Vojnárová
- Joska Skalník
- Vladimír Strejček