Ve Zlíně jsou k vidění snímky fotografky Jarcovjákové. Doplní je záznamy z jejích deníků
Ve Zlíně je nově společná výstava snímků fotografky Libuše Jarcovjákové a jejího zesnulého otce, malíře a grafika Vladimíra Jarcovjáka. Jarcovjáková představuje sérii fotografií Tam a tady, v noci, ve dne, která vznikla loni v létě při uměleckém sympoziu v Mikulově. Českému rozhlasu Zlín to řekla kurátorka výstavy Lenore Jurkyová.
Výstava nazvaná Make Some Space potrvá ve zlínském Kolektiv.Hausu do 17. listopadu. V doprovodném programu je i projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který zachycuje život Jarcovjákové, a který bude letos za Česko bojovat o Oscara.
V bývalé jídelně Kolektivního domu ve Zlíně je nově k vidění výstava světově uznávané fotografky Libuše Jarcovjákové a jejího otce Vladimíra. Podívat se na ni byla Michaela Kočendová.
„Je to výstava dvou umělců, ale také dcery a otce. A jsem ráda, že tato výstava probíhá ve Zlíně, protože Vladimír Jarcovják pochází ze Zlína a Libuše Jarcovjáková tu často trávila dětství,“ uvedla kurátorka. Dědeček Jarcovjákové Josef ve Zlíně působil jako stavitel a jeho vila byla důležitým místem pro dětství obou umělců.
Fotografie Jarcovjákové vznikly v období pracovního vytížení spojeného s uvedením dokumentárního filmu Ještě nejsem, kým chci být. Kolekce zachycuje situace, momenty, události a pocity, které Jarcovjáková po čtyři týdny zažívala v Mikulově.
„Není úplně vázaná na místo, protože Libuše v rámci propagace svého dokumentu často cestovala. Ale myslím si, že její rukopis je tam velmi čitelný,“ uvedla kurátorka. Jde o jednu z posledních kolekcí Jarcovjákové.
Skvělá literátka
Vůbec jsem to nečekala, říká o překvapivé nominaci na Oscara režisérka Tasovská
Číst článek
Snímky na výstavě doplňují deníkové záznamy fotografky. „Jsem velmi ráda, že Libuše si v průběhu sympozia zapisovala své postřehy a myšlenky a tyto deníkové záznamy se staly součástí fotografické série. Kromě toho, že Libuše je skvělá fotografka, je to také skvělá literátka,“ uvedla Jurkyová.
Jarcovják je známý spíše svými obrazy a grafikami. V centrálním prostoru výstavy je jeho plastika. „Velmi dobře doplňuje Libušiny fotky. Původně tato plastika visela u Libuše doma, pro potřeby výstavy jsme si ji půjčili,“ uvedla kurátorka.
Doprovodný program výstavy zahrnuje besedu s Jarcovjákovou, performativní čtení jejích deníkových záznamů, besedu o ženském elementu v architektuře současného Zlína, koncert, fotografický i pohybový workshop či projekci dokumentu Ještě nejsem, kým chci být.
