Vlastimil Bedrna si zahrál v pohádkách Princové jsou na draka, Což takhle svatba, princi? a mnoha dalších. Ve filmu a v televizi vytvořil desítky epizodních rolí.

Nejvíc příležitostí ale dostal na divadelních prknech, třeba v Rokoku, které spoluzakládal. „To nebylo jednoduché, protože ve druhé polovině 50. let tam bylo skladiště látek, ty byly ale shnilé. Nakonec to byla taková brigádnická práce, že jsme jim vyklidili ten sálek a pak byla další práce, než nám to přiklepli,“ popisoval v minulosti.

V Rokoku se také Bedrna seznámil se svou druhou ženou Laďkou Kozderkovou. Spolu pak často vystupovali v televizních scénkách. Na společnou práci Vlastimil Bedrna rád vzpomínal:

„Mělo to tu výhodu, že jsme do studia přišli vždycky perfektně připravení a sehraní. Měli jsme už z domova texty přeříkané, doplněné o gagy a vlastní nápady. Netvořili jsme na zkouškách, ale doma. Výhodou při téhle práci je, když se partneři dobře znají a sedí si. A nám to s Laděnkou prostě ladilo.“

Stejná povaha jako Homer

Vlastimil Bedrna hrál ale i charakterní role, v Divadle Na Zábradlí třeba v bratrech Karamazových nebo Hrabalově Příliš hlučné samotě. Poslední angažmá pak měl v divadle Pod Palmovkou.

Největší popularitu ovšem Vlastimilu Bedrnovi zajistil dabing. Propůjčil svůj hlas Homerovi Simpsonovi. O své poslední roli mluvil už nemocný Vlastimil Bedrna v roce 2005, když přebíral cenu Františka Filipovského za celoživotní dílo v dabingu. „Dělám to rád, poněvadž je mi povahově podobný. Má rád pivo, děti, psy a kočky,“ vysvětlil tehdy.

S hereckou prací musel Vlastimil Bedrna skončit kvůli mozkové mrtvici, po které v roce 2002 částečně ochrnul.

Jan Herget Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít