Poctivá popová cesta Imogen Heap
Není to ani měsíc, co nenápadná dvaatřicetiletá Angličanka Imogen Heap získala Grammy za produkci svojí poslední řadovky Ellipse. Dvojnásob pak potěší, že v době její největší konjunktury přijíždí premiérově do Čech, aby v pražském Divadle Archa vystřihla v úterý 2. března svůj koncert.
Imogen Heap je jistě velkou kamarádkou mnoha muzikantů. Schopná multiinstrumentalistka a zpěvačka vypomohla celé řadě významných hudebníků (Jeff Beck, Urban Species, Nik Kershaw ad.), až se pro samou hostovačku nedostala k vlastní autorské hudbě. Naštěstí se tento poměr v posledních letech převrací na stranu vlastní muziky.
Byl to manažer popové hvězdy 80. let Nika Kershawa Mickey Modern, který pomohl rozené hudebnici v jejích osmnácti letech k nahrávací smlouvě. A Heap se vrhla do práce ve velkém stylu. Pár let byla součástí kapely Acacia, která byla průsečíkem ostřílených hudebníků jako Guy Sigsworth se začínajícími hvězdami. Mimo Imogen se zde například zviditelnili Talvin Singh nebo brilantní studiový bubeník Eshan Khadaroo, který s Imogen Heap spolupracuje dodnes.
Právě od období Acacie se důležitým spolupracovníkem sympatické autorky stal zkušený Guy Sigsworth, který už má hluboké zářezy v kariérách Björk, Madonny nebo Alanis Morrissette. Ten zpěvačce pomohl jak s debutem iMegaphone, tak spolu dali dohromady projekt Frou Frou, který předznamenal současné směřování londýnské umělkyně.
Experimenty se pomalu stočily do středoproudého, elektronicky zabarveného popu, jež má sám o sobě mnohem větší ambice než většina materiálu, který v této branži vznikne. Se svým eklektizmem a žánrovou opulentností, tak samozřejmou a chytlavou, se blíží konceptualistům jako jsou Peter Gabriel, Annie Lennox nebo dokonce Laurie Anderson. Společným pojítkem všech vyjmenovaných je neobyčejný zápal pro nové zvuky a aranžérské cestičky, kreativní spolupracovníci (Leo Abrahams, Arve Henriksen, Nitin Sawhney ad.) plus jedinečné vyjádření pocitů vložených do jednotlivých kompozic.
První opravdu velká trefa do černého přišla s druhou deskou Speak for Yourself, která Imogen Heap přinesla největší ovace skrze á capella singl Hide and Seek.
Nové album Ellipse je logickým dlouhohrajícím pokračovatelem dosavadního směřování dvaatřicetileté milovnice blízké komunikace se svými fanoušky, pro které je téměř neustále online. Když na začátku tohoto roku přebírala cenu Grammy (Best Engineered Album, Non-Classical) vzala s sebou na pódium i své fanoušky v interaktivním límci, který zkoprnělým hudebním celebritám promítal v přímém přenosu fotografie zasílané fanoušky na její twitterovský profil.
Hudba Imogen Heap možná neuchvátí indie srdéčko na první poslech. Pokud se ale posluchač podívá za oponu nablýskané hudby, zjistí, že pop dvaatřicetileté Angličanky má fortelný základ složený z neobyčejného materiálu.
