Babišova vláda nehlídala vyplácení podpory za covidu. Brusel chyby odhadl na více než čtvrt miliardy korun
- Ministerstvo práce a sociálních věcí za vlády Andreje Babiše (ANO) nedostatečně kontrolovalo, komu se v covidových letech vyplácela podpora z dotačního programu Antivirus.
- Evropská komise k tomu došla v auditu, v rámci nějž odmítla Česku proplatit zhruba 266 milionů korun, zjistil iROZHLAS.cz.
- „Neměl jsem, co bych proti tomu zásadního vznesl. Tady si prostě myslím, že moje předchůdkyně pochybila,“ říká k tomu nynější šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL).
- Bývalá ministryně práce Jana Maláčová (SOCDEM) pochybení odmítá: „Žádný dopad na objem peněz zaplacených EU do českého rozpočtu to nemá.“
Evropská komise se rozhodla v roce 2023 zkontrolovat, jakým způsobem se v Česku v rámci programu Antivirus vyplácely peníze firmám a živnostníkům. Audit ale odhalil nesrovnalosti i nezpůsobilé výdaje. Dohromady přitom tzv. finanční oprava přesáhla 266 milionů korun, jak zjistil server iROZHLAS.cz.
Miliardy od státu během covidu dostaly podle kontrolorů i firmy, kterým rostl zisk
Číst článek
Připomeňme, že v roce 2020 česká vláda tehdy pod vedením šéfa hnutí ANO Andreje Babiše (kandiduje v podzimních sněmovních volbách) spustila dotační program Antivirus jako reakci na pandemii covidu-19.
Program měl za cíl kompenzovat zaměstnavatelům náklady na mzdy a zabránit propouštění. Dotace šly částečně z české státní kasy a částečně byly financovány z evropských peněz, a proto k auditu došlo.
Evropská komise tehdy upravila legislativu tak, aby členské státy mohly flexibilně přesměrovat peníze na pomoc během covidové pandemie z jiných sociálních fondů. V Česku byl program Antivirus nejvíce dotován z operačního programu Zaměstnanost. Ten spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které tehdy vedla sociální demokratka Jana Maláčová (kandiduje v podzemních volbách za Stačilo!).
Jurečkův úřad pochybní přijal
České úřady částku i pochybení letos v létě víceméně akceptovaly. „Já nemám zásadní argumenty, kterými bych řekl, že v tom nálezu, v tom zjištění, je něco fatálního špatně,“ řekl k tomu pro iROZHLAS.cz lidovecký ministr práce Marian Jurečka (kandiduje v podzimních volbách na kandidátce Spolu).
Nejvíc peněz z programu Antivirus dostaly podle Úřadu práce automobilka i firma s e-shopy
Číst článek
Jeho úřad s auditory podle jeho slov řešil drobné detaily. „Což si vypořádávali úředníci na té úřednické úrovni. Ale já jsem neměl, co bych proti tomu zásadního vznesl. Tady si prostě myslím, že moje předchůdkyně za vlády Andreje Babiše pochybila,“ uvedl.
Jenže Maláčová to vidí jinak. „Tento program sloužil zaměstnavatelům v soukromém sektoru, aby se zabránilo v době covidu-19 hromadnému propouštění. Tento program zachránil každé čtvrté pracovní místo. Podotýkám, že k jeho spuštění byla třeba notifikace (oficiální schválení – pozn. red.) od Evropské komise, kterou získal,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.
Česko prý netratilo
Zaúčtování nezpůsobilých výdajů za čtvrt miliardu mělo na starosti ministerstvo financí, konkrétně Platební a certifikační orgán, který na úřadu sídlí a přes který se Evropské komisi fakturují veškeré dotace s výjimkou zemědělských.
Tento orgán už pokutu vypořádal. „Řídící orgán OP Zaměstnanost (ministerstvo práce – pozn. red.) se zaúčtováním finanční opravy souhlasil, její zaúčtování proto již v účetním systému proběhlo,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Ondřej Macura z tiskového odboru ministerstva.
Přezávazkování
Tzv. přezávazkování je standardním nástrojem, který české úřady používají, aby se případně o přidělené peníze z unijního rozpočtu nepřišlo. „Slouží jako rezerva pro krytí rozdílů vzniklých při pohybu kurzu CZK vůči EUR a případných dodatečně odhalených nezpůsobilých výdajů,“ popsal Macura z tiskového odboru ministerstva financí. Do Evropské komise je přitom nutné vykázat všechny výdaje včetně přezávazkování. Prostředky převyšující alokaci programu, tedy maximální přidělenou částku, už ale Evropská komise neproplácí.
To zopakovala i Maláčová. „Celou zprávu jsem obdržela a četla a ztotožňuji se s reakcí řídícího orgánu OP Zaměstnanost, kterou jsem si vyžádala. Na základě závěru auditu EK byla provedena požadovaná finanční oprava ve výši 266,5 milionu korun. Tato finanční oprava byla zaúčtována 14. 7. 2025 v účetním systému Platebního a certifikačního orgánu,“ uvedla ve svém vyjádření redakci, které požadovala uveřejnit v plném znění.
Podle lídryně kandidátky Stačilo! v Praze Česko o žádné peníze nepřišlo. „Jednalo se o účetní operaci, při které došlo ke snížení objemu prostředků vykázaných Evropské komisi v rámci OP Zaměstnanost. I po tomto snížení je objem vykázaných prostředků vzhledem k přečerpání programu vyšší, než byla alokace programu. Žádný dopad to tedy nemá na objem peněz zaplacených EU do rozpočtu České republiky,“ dodala.
Jak je to možné, vysvětlilo právě ministerstvo financí. Podle Macury vykázaly české úřady v rámci zmíněného operačního programu Zaměstnanost do Bruselu více peněz, než kolik pro něj bylo Evropskou komisí stanoveno. „Program byl přezávazkovaný a ze státního rozpočtu bylo na dotacích poskytnuto více, než na kolik dostačovala alokace,“ vysvětlil.
Kam se poděla čtvrt miliarda?
Auditoři odhadli nezpůsobilé výdaje na více než 266 milionů korun, přesto ale není jasné, kolik peněz ze státní kasy získaly firmy a zaměstnavatelé neoprávněně. V rámci unijních auditů to totiž zjednodušeně funguje tak, že auditoři zkontrolují vybraný vzorek projektů, určí míru chybovosti a podle toho pak odhadnou neuznatelné náklady v celém programu.
Nic mimořádného, říká k půlmiliardové pokutě Havlíček. Na řešení je prý dost času, navzdory ultimátu
Číst článek
„Na základě auditovaného vzorku auditoři Evropské komise spočítali extrapolovanou chybu na projektu ve výši 6,53 %, tedy 266 954 729,57 Kč, což je statisticky nejpravděpodobnější chyba na daném projektu. Současně však nelze říci, že by Česko v tomto rozsahu vyplatilo dotace subjektům, které na ně neměly nárok,“ uvedl Macura.
Je tedy na ministerstvu práce, jestli firmy, které na podporu z programu Antivirus neměly nárok, odhalily a peníze požadovaly zpět. Na zaslané dotazy ale resort práce ani po urgencích neodpověděl.
Macura z ministerstva financí dodal, že po subjektech, u nichž nebyly konkrétní nezpůsobilé výdaje identifikovány, nelze vyplacenou finanční dotaci vymáhat.
Kritika NKÚ i Jurečky
Rozdělování podpory v rámci programů Antivirus prověřoval v minulých letech také Nejvyšší kontrolní úřad a i ten došel k tomu, že podpora nebyla zacílena správně. Prověrka úřadu ukázala, že dotace braly od státu i firmy, kterým rostl zisk a počet zaměstnanců.
„NKÚ došel k závěru, že část peněžních prostředků státního rozpočtu a EU určených na podporu zaměstnanosti byla vynaložena neúčelně. Podle kontrolorů porušily MPSV a ÚP ČR povinnosti stanovené právními předpisy EU a ČR a obě instituce nesledovaly a nevyhodnocovaly dopady programu Antivirus,“ napsal tehdy úřad v tiskové zprávě.
Jurečka nastavení dotačního programu kritizoval i po svém nástupu na post ministra práce a sociálních věcí na konci roku 2021. Tehdy navrhl jeho pozastavení a analýzu jeho nastavení a efektivity.
Kritiku zopakoval i nyní. „Uměl bych pochopit, že se to blbě nastaví na prvních pár týdnů a pak se udělá postupně nějaké přehodnocení, vyhodnocení a nějaké změny. Umím pochopit, že se dělá nějaká velmi akutní operativa a není tam všechno možné domyslet hned ze startu na sto procent. Ale tady vlastně tyto věci běžely řadu měsíců,“ dodal.
