V anketě internetového knihkupectví Amazon.com zvolili čtenáři knihou minulého tisíciletí román Brita Johna Ronalda Reuela Tolkiena Pán Prstenů. Profesor z Oxfordu, lingvista a polyglot v trojdílné epopeji rozvinul dějiny vlastní hlavou vybájené Středozemě. Zrod přitažlivého virtuálního světa byl ale velmi skromný. Fantaskní příběh začal Tolkien vyprávět jako pohádku pro vlastní děti, kterou až po naléhání jednoho studenta převedl do knihy Hobit - cesta tam a zase zpátky. Od jejího prvního vydání právě uplynulo 75 let.

1:21 21. září 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nesmírně početná fanouškovská obec Tolkienovy fikce dychtivě čeká na prosincovou premiéru prvního ze tří filmů o cestě trpaslíků s hobitem Bilbo Pytlíkem pro zlato střežené drakem Šmakem.

Snímek Hobit - neočekávaná cesta od Petera Jacksona bude nepochybně hitem podobného formátu jako trilogie Pán Prstenů, byť přichází oproti Tolkienově literární předloze v opačném pořadí.

Dnes už je jasné, že by byl žánr hrdinské fantasy literatury jiný, kdyby si Tolkien nechal vlastní báje pro své potomky.

V propracovanosti Středozemě se odráží mimořádná osobnost autora. Katolíka s německými předky, narozeného v jižní Africe, přímého účastníka válečných bitev. Milovníka mýtů, který si tříbil představivost na anglickém venkově, a když osiřel, tak v kamenných zákoutích Birminghamu. A také jazykového génia, který vymyslel pro své světy vlastní jazyky.

„Pro mě byl Tolkien opravdu jako zjevení po revoluci. I když jsem hodně četl, tak nic takového tady nebylo. Když Gandalf padá do propasti a říká ‚utíkejte hlupáci‘, musel jsem to číst asi pětkrát po sobě. Komunisti to nemohli vydat, protože ty dobrý byli ze Západu a ty špatný z Východu, ale jinak je to epopej, která nemá obdoby. Myslím že to bylo opravdu kus nového světa, co sem přišel,“ říká hostinský z Plzně Pavel Válek, který je součástí obrovské komunity, kterou Tolkien pozitivně uhranul.

Stejně si cení staršího vyprávění o životě pohodlných, ale potenciálně hrdinných hobitů neboli půlčíků, jako navazujícího složitějšího díla Pán Prstenů:

„Hobit - cesta tam a zpátky je pohádka, krásná, fantaskní, který tady taky nebývaly. Povídání o chamtivosti a o tom, jak i mezi trpaslíky jsou hrabiví. Oproti tomu Pán Prstenů, to je boj jako je dneska. Pořád se to děje dokola.“

Boj dobra se zlem je i v Tolkienově realitě vylíčený v jasných, přitom nečernobílých barvách.

Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít