Dnes je tomu přesně 85 let, co archeologické naleziště na úpatí Pavlovských vrchů nedaleko Dolních Věstonic na Břeclavsku vydalo svůj nejvzácnější objev: sošku Věstonické venuše. Asi 11 centimetrů vysokou figurku, která zobrazuje ženu kyprých tvarů, vytvořil pravěký umělec před více než 25 tisíci lety. Našel ji tým věhlasného archeologa a speleologa Karla Absolona ve zbytcích ohniště na sídlišti lovců mamutů.

7:56 13. července 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bývalé archeologické naleziště je snadno dosažitelné ze silnice spojující Dolní Věstonice s Pavlovem. Dnes jsou na něm pole, vinohrady a les. Význam lokality připomíná naučná stezka, kterou jsem prošla s ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petrem Kubínem:

„Nacházíme se přibližně na polovině cesty mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi. Je tady vstup do vinohradu a krajina je výrazně modelovaná. Právě tady na těch terasách nad těmito svahy byla situována lovecká sídliště.“

Paleotických sošek venuší se našlo relativně hodně. Ta věstonická mezi nimi ale vyniká. „Je fascinující svým provedením i tím, že je pálená z hlíny. Ostatní sošky, které známe, jsou buď řezané do kamene, nebo do kosti. Tato je z pálené hlíny a tím je také výjimečná,“ vysvětlil Kubín.

„Sošky venuší jsou jakýmsi fenoménem, nad kterým si dodnes vědci lámou hlavu a přemýšlejí nad jejich významem,“ dodává ředitel Regionálního muzea v Mikulově.

Kromě Věstonické venuše vydalo toto naleziště mnoho dalších uměleckých artefaktů i předmětů denní potřeby. Našli se tu třeba unikátní doklady o tom, že lovci mamutů uměli tkát látky. Nálezy představuje malá expozice, kterou najdete přímo v centru Dolních Věstonic.

„V patře jsou nejen ukázky z Dolních Věstonic a Pavlova, ale pro srovnání i kopie venuší z celé Evropy, protože to byl opravdu fenomén, který tehdejší Evropu spojoval od dnešního Ruska až po Španělsko,“ vysvětlil Kubín.

Objev Věstonické venuše zahájil éru systematického výzkumu této lokality. Jak ale upozornil Petr Kubín, zásluhy na tom nemá jen Karel Absolon: „Tím, kdo první upozornil na paleotické nálezy, byl bývalý ředitel mikulovského muzea Karel Litner, který tady žil dlouhé roky, znal tady spoustu místních a ti ho upozornili na zajímavé nálezy. Byl to on, který způsobil, že Karel Absolon se začal těmto lokalitám věnovat a vedlo to až k objevu Věstonické Venuše.“

Originál Věstonické venuše je uložen v trezoru Moravského zemského muzea v Brně, který opouští jen výjimečně.

Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít