Kdo pro letošní volby změnil stranický dres? Zleva Jiří Zimola kandidující za Přísahu, Jan Lipavský za Spolu, Liana Janáčková za Motoristy a Jiří Kobza za Stačilo! | Foto: René Volfík, Alexandr Satinský, Ladislav Křivan, Petr Horník | Zdroj: Koláž iROZHLAS.cz / Profimedia
Přehled politických turistů: Lov pravičáků u Motoristů, velký nábor SPD i Pirát s minulostí v Úsvitu a ‚véčkách‘
České politické strany mají malé členské základny, po odhalení kandidátních listin je proto tradičně zajímavý pohled na politické turisty. Letos se přesunů mezi kandidátkami odehrálo velké množství i proto, že se část stran rozhodla neucházet o hlasy voličů samostatně, ale jejich členové naskákali na kandidátky ideově spřízněných partají. Web iROZHLAS.cz se zaměřil na jedince, kteří pro letošní volby převlékli stranické dresy.
Vládní koalice Spolu, Starostové, ale i opoziční sněmovní hnutí ANO či Piráti ve svých řadách pro letošní sněmovní volby nemají velké zástupy přeběhlíků.
Hnutí STAN například získalo bývalou poslankyni za ANO Martinu Berdychovou, Piráti mají ve svých řadách bývalého komunistu Vladimíra Votápka nebo kandidáta Úsvitu a Věcí veřejných Jana Horu, který o této své politické minulosti mluví tak, že „naletěl rasistům“.
Statistický úřad zveřejnil kandidátní listiny. Ve sněmovních volbách se utká 26 uskupení
Číst článek
Ze stran zastoupených ve Sněmovně je pro letošní volby výjimkou SPD. Kromě toho, že se domluvila na spolupráci s trojicí menších stran Trikolorou, Svobodnými a PRO ve svých řadách přivítala i velkou a ideologicky rozrůzněnou řadu přeběhlíků od ODS, přes Zelené či Zemanovce až po radikály z Volného bloku, Sládkových republikánů nebo Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). V řadách SPD je letos dokonce i bývalý sociální demokrat Milan Šír, který před lety před SPD varoval.
Podobný ideologický mix nabízí i kandidátka hnutí Stačilo! nebo Přísahy, kde je řada „notorických“ přeběhlíků s minulostí ve všech koutech českého politického spektra.
Primárně mezi pravičáky se snažili lovit Motoristé sobě, kteří získali kromě pár bývalých občanských demokratů i řadu bývalých členů Trikolory či Svobodných, ale i exlidovce či dokonce Piráta a sociální demokraty.
Právě bývalé členy SOCDEM/ČSSD na kandidátkách pro letošní volby nalezneme rozmístěné na všemožných adresách od ANO, přes SPD, Motoristy až k TOP 09.
Minulost sněmovních kandidátů
Na menších obrazovkách aplikace neukazuje celou volební minulost. Zobrazíte ji kliknutím na jméno kandidáta.
Kandidáty v aplikaci spojujeme na základě shody jména, příjmení a věku v době voleb. Je proto možné, že nám některá spojení uniknou – stopu ztratíme při změně příjmení, obvykle po svatbě. Vzácně nastávají také případy, kdy se ve stejných volbách objeví dva kandidáti stejného jména, příjmení i věku. Potom může tabulka chybně spojit dva různé politiky či političky. Pokud je to váš případ, kontaktujte prosím autora aplikace, opravíme.
Hnutí ANO
Jediný nový přeběhlík z minulých sněmovních voleb na letošní kandidátky hnutí ANO je bývalý poslanec Jiří Zemánek, který v roce 2022 vystoupil z ČSSD/SOCDEM a v zastupitelstvu města Šumperk i Olomouckého kraje už sedí za ANO. Teď se pokusí i o Sněmovnu.
„Malý počet přeběhlíků je logický, protože to souvisí s jejich stabilizací ve stranickém systému. Když ANO začínalo, tak to byla naopak strana přeběhlíků. Kromě lidí, které Andrej Babiš přivedl z manažerských pozic Agrofertu, tam měl bývalé straníky z ODS, ČSSD, TOP 09, Unie svobody atd.,“ vyjmenovává politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.
Velká opoziční mobilizace. V srpnovém modelu NMS sílí ANO, SPD, Stačilo! i Motoristé, klesá naopak Spolu
Číst článek
ANO ale není zcela bez nových tváří. Z kategorie těch, kteří minule nekandidovali, ale v minulosti zkoušeli štěstí za jinou stranu, najdeme Jana Bozděcha (ve volbách 2017 za KSČM), Tomáše Heczka (2017 za SPO), Vladimíra Šebka (2013 a 2010 za SPOZ), ale i Denise Doksanského, který do ANO přešel ze STAN, za něž do Sněmovny kandidoval v roce 2017.
Koalice Spolu
ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidují do Sněmovny jako koalice Spolu podruhé za sebou a jako již zavedené strany se vyznačují velkou personální stabilitou. Pokud na jejich kandidátkách dochází ke změnám, jen v málo případech jde o politické turisty. I když paradoxně právě ten nejvýraznější přeběhlík letošních voleb je nominantem ODS na kandidátce Spolu.
„Když ODS oznámila, že ministr zahraničí a bývalý Pirát Jan Lipavský bude kandidovat jako trojka pražské kandidátky Spolu, bylo to hodně překvapivé. I když řada Pirátů po jeho odchodu jízlivě poznamenala, že jim vždy připadal, že inklinuje spíše ke Spolu než k Pirátům. Vyjednával sice spíše s TOP 09, lepší pozici na kandidátce mu ale nabídla ODS. Beru to jako pragmatickou nominaci, která může pražské Spolu po odchodu předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové vyvážit liberálnějším směrem,“ popisuje Just.
Kromě Lipavského si ODS od konkurence přetáhla ještě Petra Medříka, který v roce 2021 jako člen Svobodných kandidoval za subjekt Trikolora Svobodní Soukromníci (TSS). Dávnou politickou zkušenost má i Jan Hebnar, který v roce 2006 kandidoval za Zelené, po diplomatické misi v Číně se ale před lety vrátil do Česka, dnes působí jako místostarosta Kroměříže už za ODS, za níž kandiduje i do Sněmovny.
Lidovci z minula přetáhli bývalého Soukromníka Martina Nejdla, který před čtyřmi lety kandidoval za TSS, letos je dokonce za Spolu v Plzeňském kraji na páté pozici nejvýše postaveným lidovcem, byť jako nestraník. Náměstek na ministerstvu zemědělství Miroslav Skřivánek (KDU-ČSL) si pak v roce 2010 vyzkoušel kandidaturu za Svobodné.
Analýza voličských překryvů: situace se zpřehlednila, o hlasy bojují tři ‚vládní‘ a pět opozičních subjektů
Číst článek
I třetí strana koalice Spolu má ve svých řadách zajímavého přeběhlíka. Je jím bývalý poslanec ČSSD Lukáš Pleticha, který však sociální demokraty v roce 2022 opustil a nyní už jako člen TOP 09 kandiduje v Libereckém kraji do Sněmovny.
Hnutí STAN
Vládní Starostové mají ve svých řadách jediného přeběhlíka, který kandidoval v minulých sněmovních volbách. Je jím Erik Jahnický z ODS, který přestoupil už pro komunální volby 2022. U Starostů jinak najdeme řadu kandidátů, kteří mají dávnější minulost v TOP 09.
Ke STAN přešel i dlouholetý plzeňský zastupitel a bývalý náměstek primátora Petr Náhlík, který se do Sněmovny pokusil několikrát dostat v barvách KDU-ČSL.
Starostové mají letos ve svých řadách ještě jednu političku s výraznou zkušeností s jinými stranami. Bývalá náměstkyně Královéhradeckého hejtmana Martina Berdychová se pokusí vrátit do Sněmovny, kam se nejprve snažila neúspěšně dostat v roce 2006 za SNK ED, v roce 2013 se jí to však již podařilo, když byla trojkou na kandidátce ANO a po jednom volebním období už mandát neobhajovala. Reprezentuje hnutí Východočeši, jehož je i předsedkyní a které do krajského zastupitelstva v posledních letech kandidovalo v různých koalicích s ODS, KDU-ČSL, ale i právě i se STAN.
Piráti
Na kandidátních listinách Pirátů najdeme tři desítky Zelených, se kterými uzavřeli dohodu, aby nepropadly liberální hlasy. Mimo nich je na středočeské kandidátce ještě člen strany Mourek Jan Červenka, jde však o registrovaného příznivce Pirátů.
Piráti v interním hlasování podpořili Votápka jako lídra v Karlovarském kraji
Číst článek
Kromě toho mají Piráti letos ve svých řadách zajímavé případy velkých názorových otoček. V roce 2013 kandidoval tehdy 22letý Tomáš Holomel za stranu LEV 21 – Národní socialisté, kterou po odchodu z ČSSD založil Jiří Paroubek, letos už poprvé za Piráty.
Podobný veletoč udělal i zastupitel Prahy 4 Jan Hora, pro kterého jde už o třetí kandidaturu do Sněmovny, za Piráty první. Už v roce 2010 to jako 26letý zkoušel za Věci veřejné a poté v roce 2013 za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.
„V minulosti jsem udělal špatnou zkušenost s jinou politickou stranou (konkrétně se jednalo o Věci veřejné)… Krátce jsem se zajímal i o Úsvit přímé demokracie. Tam jsem se do činnosti nijak nezapojil, po osobním setkání s Tomiem Okamurou a zjištění, že jsem opravdu naletěl rasistům, jsem velmi rychle ‚vycouval‘. Bohužel ne dost rychle na to, abych nezůstal jako ‚výplň‘ na jejich kandidátce,“ uvádí o své politické minulosti. Pirátem je Hora od roku 2017.
Za svého druhu přeběhlíka by se dal považovat i Vladimír Votápek, který byl v 80. letech členem KSČ a po revoluci krátce i KSČM. Za komunisty však nekandidoval a od roku 2022 je členem Pirátů. Spolustraníci kvůli jeho politické minulosti rozhodovali o jeho možném stažení z prvního místa kandidátky v Karlovarském kraji, hlasování však ustál.
Hnutí SPD
Druhé sněmovní opoziční hnutí SPD letos svým voličům nabízí kandidáty s často pestrým politickým pozadím. Na čelních pozicích dalo letos hnutí Tomia Okamury prostor dvěma členům Trikolory, dvěma Svobodným a dvěma členům PRO.
Současní předsedové těchto tří stran Zuzana Majerová (Trikolora), Libor Vondráček (Svobodní) a Jindřich Rajchl (PRO) před čtyřmi lety společně kandidovali za Trikoloru Svobodné Soukromníky. Na jejich kandidátkách tehdy byla i řada letošních kandidátů SPD, například jihomoravský lídr Miroslav Ševčík (nestr. za SPD) nebo trojka Zdeněk Koudelka (Trikolora).
„Okamura zatím vypadá jako jednoznačný vítěz konsolidace radikálních stran, které se označují za vlastenecké. Vytvořil spojenectví čtyř stran, přičemž je to ale velmi nevyvážený formát, kdy vše stojí hlavně na SPD, přitom to zvenčí vypadá jako společná kandidatura, i proto tak SPD přebrala takřka všechny podporovatele Trikolory, PRO a Svobodných a v preferencích výrazně posílila,“ popisuje politolog Just.
Zmínění lídři kandidují za SPD jako členové jiných stran či nestraníci. Do SPD ale v posledních letech přestoupila řada straníků z jiných partají. Jednu akvizici má dokonce od ODS, Marek Andrýsek ještě v roce 2021 kandidoval za Spolu, už v komunálních volbách o rok později se stal zastupitelem za SPD a nyní se za ně pokouší dostat do Sněmovny.
Prorazit do Sněmovny chce za SPD z druhého místa zlínské kandidátky i Lubomír Nečas, bývalý předseda Strany práv občanů (SPO/SPOZ) a lékař exprezidenta Miloše Zemana, který za Zemanovce kandidoval v letech 2013 a 2017.
Z Trikolory do SPD přestoupili Miroslav Frank, Filip Čmiel či Ester Stračánková, z Přísahy Jiří Michal, z Volného bloku Viktor Fürst, od Sládkových republikánů (SPR-RSČ) Karel Mašlík. Ještě v roce 2021 kandidoval Jaromír Vojtěch za KSČM, teď už je členem SPD, za niž jde do voleb. Od komunistů k Okamurovi přešli i Jaroslav Kohout (kandidoval 2013 a 2017) a Bronislav Koňařík (2013).
V roce 2013 kandidoval Rudolf Kovář za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti (DSSS) a po dvanáctileté pauze se o Sněmovnu znovu pokouší, nyní však již v barvách SPD. Stejnou pauzu si vybíral Pavel Kvapil, jenže ten v letech 2010 a 2013 kandidoval do Sněmovny za naprostý ideologický opak – Stranu zelených. A letos tedy za SPD.
„Všechny tyto přestupy potvrzují to, co zaznívalo celé toto období – že SPD byla vlastně jedinou stranou, které výrazně rostla členská základna. Ostatní buď stagnují, nebo klesají. SPD roste a padá s osobou Tomia Okamury, který je sice kontroverzní, ale i negativní publicita posiluje jeho pozici, protože ostatní se na jeho popularitě mohou svézt a přiživit se,“ vysvětluje odborník z Metropolitní univerzity Just.
Stovka mrtvých z autonehod? ‚Lež a dehonestace lidského života,‘ hodnotí Sterzikovy výroky historici
Číst článek
SPD přilákala ještě sociálnědemokratické duo z Libereckého kraje. Jde o bývalou starostku České Lípy Romanu Žateckou, která už od komunálních voleb 2022 hájí barvy SPD.
Druhým přeběhlíkem od sociálních demokratů je jejich bývalý šéf liberecké buňky a bývalý náměstek primátora Milan Šír. Pikantní na jeho přestupu jsou slova z května 2018, kdy komentoval možný vstup ČSSD do druhé Babišovy vlády slovy: „Vnímám to tak, že je určitě lepší, když se budeme podílet na vládě v tomto státě, než kdyby upadla vláda do rukou třeba SPD.“ Nyní už opět plní roli předsedy místní buňky, tentokrát už ale SPD.
Stačilo!
Vedle SPD je ještě velkým chumlem kandidátů s bohatou politickou historií hnutí Stačilo!, na jehož listinách se o Sněmovnu pokouší straníci celkem šesti subjektů a řada nestraníků. Páteří jsou kandidáti KSČM, ČSNS a samotného hnutí Stačilo!
Velké debaty způsobilo začlenění SOCDEM, které prosadilo navzdory odporu velké části členské základny vedení v čele s Janou Maláčovou a Lubomírem Zaorálkem. Nakonec jsou na kandidátkách Stačilo! celkem čtyři desítky sociálních demokratů, většinově jde ale o nepříliš známé osobnosti bez výraznější politické minulosti.
Jediným zástupcem strany SD-SN je její předsedkyně Alena Dernerová. Bývalá senátorka zvolená poprvé za Severočechy.cz, seděla několik let v senátorském klubu STAN, v minulosti kandidovala i za SNK ED a do zastupitelstva Mostu se dostala v roce 2022 na kandidátce ODS a nezávislí. Nyní jde do sněmovních voleb za Stačilo!
A šestou stranou, která se zapojila do tohoto seskupení, jsou Moravané. Ti se letos o hlasy voličů také samostatně neuchází, jejich zemský sněm souhlasil s účastí členů na kandidátkách Stačilo! Do voleb jich jde devět včetně předsedy Ctirada Musila.
„Strany sdružené ve Stačilo! podobně jako SPD pochopily, že jiným způsobem než spojením uspět nemůžou. Chtějí zamezit opakování scénáře z minulých voleb, kdy propadl milion hlasů. Je to pragmatického rozhodnutí, což se projevuje i v tom, že jde o programově a ideově dost pestré spojenectví. Vidět je to hlavně na účasti SOCDEM, což vždy byla proevropská strana, zatímco nyní kandiduje s otevřeně protizápadními strukturami,“ říká politolog Just.
Ke Stačilo! na poslední chvíli přešel dlouholetý poslanec SPD Jiří Kobza, na kterého nezbylo volitelné místo na kandidátce a s SPD se rozešel i názorově. „Kobza patřil mezi velmi výrazné tváře SPD, byl jedním z mála, kdo chodil i do různých diskusních pořadů, kam jinak chodí jen nejužší stranické vedení,“ připomíná Just.
Za velkou politickou turistku bývá označována také letošní středočeská lídryně Stačilo! Jana Bobošíková. Její dlouholetá strana Suverenita se ve volbách 2021 jmenovala Volný blok, v 90. letech měla blízko k ODS Václava Klause a třeba v roce 2008 šla do nepřímé prezidentské volby za KSČM, ale kandidaturu na poslední chvíli stáhla.
DOKUMENT: Turek v kauze rychlé jízdy nevypovídal. Tvrdil přitom, že spolupracoval při vyšetřování
Číst článek
Nejen Bobošíková, ale i jiní čtyři kandidáti Volného bloku z minula Marek Obrtel, Karel Nedbálek, Yveta Holušová či Jan Rytíř posílili Stačilo! a přidal se například i bývalý kandidát za Trikoloru Michal Gulyáš anebo Natálie Müllerová, která v roce 2010 kandidovala do Sněmovny za Stranu zelených.
Motoristé sobě
Letošní volby jsou prvním pokusem Motoristů o Sněmovnu. I proto kromě dosud nekandidujících straníků lovila tato nová partaj hlavně ve vodách jiných více či méně úspěšných pravicových politických projektů.
Navzdory svým proklamacím o tom, že jsou „revival ODS“ a že chtějí „uzdravit pravici od nemocné ODS“, možná trochu překvapivě z kandidátů ODS z minulých sněmovních voleb nikoho nepřetáhli. V roce 2021 už ale ODS kandidovala v rámci Spolu.
Pokud ve svých řadách Motoristé mají bývalé občanské demokraty, jde převážně o ty, kteří kandidovali v dávnějších dobách. Typicky pražský lídr Boris Šťastný, který byl poslancem ODS v letech 2006–2013. V minulosti za ODS kandidovali například i dnešní Motoristé Zdeněk Král, Miroslav Podlipský či Jan Bajgar.
Členkou ODS byla od roku 2020 provozovatelka Luční boudy v Krkonoších Klára Sovová. V roce 2020 neúspěšně kandidovala do Senátu, letos je trojka v Královéhradeckém kraji jako nestranička za Motoristy.
Místo ODS Motoristé nejvíce sbírali z minulých kandidátů Trikolory Svobodných Soukromníků. Mnozí členové těchto stran k Motoristům vstoupili, Soukromníci je pak podporují jako celá partaj a kandidují za ně.
Lídr v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor byl v roce 2021 příliš mladý, aby mohl kandidovat do Sněmovny, než se ale stal Motoristou, zkusil se loni v barvách Svobodných neúspěšně dostat do Evropského parlamentu. Trojkou v Moravskoslezském kraji je bývalá senátorka Liana Janáčková, která byla v Občanském fóru, v ODS i u Svobodných a do Sněmovny kandidovala v roce 2013 za Hlavu vzhůru.
Členem Motoristů a kandidátem za ně je i Lubomír Vrba, který v roce 2006 zkoušel štěstí za KDU-ČSL. Jedničkou olomoucké kandidátky Motoristů je Gabriela Sedláčková, která před čtyřmi lety jako členka Konzervativní strany kandidovala za monarchisty z Koruny České.
K Motoristům přešli také dva bývalí kandidáti Přísahy Dalibor Macháček a Zbyněk Schaffer i duo Jaroslav Dolhý a Libor Kůs kandidující v roce 2021 za Otevřeme Česko normálnímu životu (OtČe) vedené lidmi z iniciativy Chcípl PES.
Motoristé čelí za své tvrzení o Divadle na Jezerce předžalobní výzvě. ‚Říkáme pravdu,‘ tvrdí Macinka
Číst článek
Duo Roman Kopačka a Pavel Šafařík přešlo od Realistů, Václav Kareš zase vyzkoušel Svobodné a poté i stranu Referendum o Evropské unii.
Mezi Motoristy jsou ale dokonce i bývalí sociální demokraté nebo bývalý Pirát. Dvojkou v Jihočeském kraji je Jaroslav Mach, který za ČSSD kandidoval do Sněmovny v letech 2017 a 2021, na Vysočině pak Jan Dvořák, který byl na kandidátce ČSSD v roce 2013.
Nejprve v roce 2013 za Změnu a poté v roce 2017 za Piráty kandidoval do Sněmovny Filip Sedlák, pardubický zastupitel, který se označuje za protikorupčního aktivistu. Nyní to zkouší za Motoristy.
Přísaha
I kandidátní litiny Přísahy jsou co do bývalých straníků a kandidátů jiných stran poměrně pestré. V jejích řadách najdeme bývalé kandidáty ANO, SOCDEM/ČSSD, ODS, Pirátů, SPD, Trikolory, Zemanovců či Věcí veřejných.
Z ANO přišel bývalý brněnský primátor Petr Vokřál nebo exministr dopravy Vladimír Kremlík, který byl na resortu jako nestraník za ANO a nyní je členem hnutí Hlas samospráv.
Sociální demokraty reprezentuje především bývalý hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola, který si v roce 2020 založil vlastní stranu Změna 2020. Olomouckým lídrem Přísahy je bývalý sociálnědemokratický ministr kultury Antonín Staněk.
Dvojkou v Plzeňském kraji je 1. místostarosta Domažlic Viktor Krutina, který byl ale do této funkce po komunálních volbách 2022 zvolen jako nominant Pirátů, jejichž byl členem a před osmi lety za ně kandidoval i do Sněmovny, letos už jako nestraník za Přísahu.
Pravicovou kliku zastupuje pražský lídr Martin Husa, který v roce 2006 kandidoval za ODS, anebo moravskoslezský lídr Přísahy Jiří Janeček, který byl v letech 2008–2010 poslancem za ODS, působil i v pražské komunální politice a po odchodu z ODS kandidoval i za Hlavu vzhůru, Rozumné a v minulých volbách za Otevřeme Česko jako místopředseda Hnutí PES. Spolu s Janečkem přišlo dalších sedm lidí, kteří minule za toho hnutí kandidovali.
6:52
Koalice je koalicí, pokud se za ni prohlásí. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu z 90. let, říká právník
Číst článek
V mezidobí si Janeček střihl i kandidaturu do Evropského parlamentu za Alianci za nezávislost ČR po boku například Tomáše Vandase, předsedy Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS).
Z SPD přešel Leoš Moravec, který v minulosti do Sněmovny dvakrát kandidoval i za Zemanovce a ještě dříve působil i v ČSSD. Duo Jan Habrdle a Michal Bula přestoupilo z Trikolory, Vladimír Paulík a Jaroslav Schmaus kandidovali v roce 2010 za Věci veřejné, historii v Unii svobody má Milan Šírek a za Zemanovce kandidoval Pavel Hrnčál.
Odštěpenci
Další strany s menší podporou jsou často deriváty větších subjektů, které tvoří nespokojenci se směřováním partaje, z níž vystoupili.
Tak na kandidátce Hnutí Kruh najdeme bývalé Pirátky, například Dominiku Poživilovou Michailidu, která byla dokonce i pirátskou místopředsedkyní. Piráty najdeme i u strany Volt, kterou v Praze vede bývalý poslanec českého i evropského parlamentu Mikuláš Peksa.
Voluntii si založili někteří nespokojení Svobodní. Za Výzvu 2025 kandidují do velké míry nespokojenci, kteří odešli z Přísahy v čele s bývalou stranickou místopředsedkyní Karolinou Kubiskovou, která se objevovala i jako expertka Stačilo!
Byť Pavel Krsek přestoupil do jiné strany, nemusí se učit novou zkratku. V roce 2021 kandidoval za ČSSD a letos opět za ČSSD. Před čtyřmi lety to ale byla dnešní SOCDEM, zatímco aktuálně zkratku ČSSD používá Česká suverenita sociální demokracie, což je možná nejčastěji přejmenovávaná česká strana. V roce 2021 se jmenovala Volný blok, dříve Česká suverenita nebo Suverenita – Blok Jany Bobošíkové.
Jejím lídrem je expremiér a bývalý předseda sociální demokracie Jiří Paroubek, místopředsedou této partaje je bývalý sociálnědemokratický senátor Petr Gawlas, který v minulých sněmovních volbách kandidoval za SPD. Na Vysočině pak například vede kandidátku Helena Vrzalová, která je členkou Komunistické strany Československa (KSČ), přičemž v minulých sněmovních volbách kandidovala za tradiční komunisty (KSČM).
Související témata: volby v Česku, volby 2025, sněmovní volby 2025, Hnutí ANO, koalice Spolu, Hnutí SPD, Stačilo!, Piráti, Motoristé sobě, Hnutí STAN, Přísaha, přeběhlíci
Související články
