Zemědělci na Vysočině a v okolí se chystají na první letošní senoseč. Už teď ale vědí, že sena bude málo. Podle farmářů jde o jednu z nejhorších sezon za posledních deset let.
„Musíme začít dřív, abychom to všechno stihli včas. Teď nám přeje počasí, ale je to bohužel jediná činnost, které současné sucho vyhovuje,“ říká agronom Jindřich Štyks.
Na letišti cvičily dvě jednotky hasičů ve spolupráci s vojenskými posádkami vrtulníků. Stroje Mi-171 byly vybaveny speciálními závěsnými vaky, které unesou až tři tisíce litrů vody.
Princip fungování mikrovlnného cestáře spočívá v ohřevu okrajů výtluku na teplotu 145 stupňů Celsia. Jakmile jsou okraje výtluku dostatečně rozehřáté, začne se do nich vkládat teplá asfaltová směs.
Fara v Myslibořicích na Třebíčsku byla opuštěná a chátrala. Farář Tomáš Holcner z Jaroměřic nad Rokytnou, který spravuje i myslibořickou farnost, se rozhodl vystavět na jejím místě byty pro potřebné.
Provoz by měl být spuštěn 9. června na obrataňské trati a 15. června na novobystřické trati. Jestli se to podaří, ale ještě není jisté. Úzkokolejce totiž stále chybí povolení Drážního úřadu.
Naposled vlaky po úzkokolejce na pomezí jižních Čech a Vysočiny jezdily v roce 2022. Od té doby provoz stojí. Společnost Jindřichohradecké místní dráhy je v insolvenci a prochází reorganizací.
Vrtulníková základna v Náměšti nad Oslavou přechází na nové americké stroje. Kvůli rychlejšímu přeškolení a výcviku otevírá Univerzita obrany nový pilotní obor. Zájem o studium je obrovský.
Nové místo najde památka o přibližně 200 metrů dál u nově vznikající cyklostezky. Původní záměr byl přemístit stavbu po železnici, podobně jako kostel v Mostě. Nakonec kapličku přestěhoval jeřáb.
Spolumajitelem kusu sjezdovky v Hlinsku je Jindřich Kastner z Vídně narozený za vlády císaře Františka Josefa I. Těžko ale může tušit, že se na jeho kopci lyžuje, nebo že by měl doložit, že mu patří.
Lodě jsou na přehradě nejenom zdrojem zábavy, ale i nepořádku. Typickým příkladem je pramice vytažená na břeh dnem vzhůru, dno je přitom zcela propadlé.
Bobři se v Česku přes 200 let nevyskytovali a začali se na naše území vracet až v osmdesátých letech minulého století. Na Vysočinu přišel z povodí Moravy, řekami Jihlava a Svratka.
2:10
