Brambory by v budoucnu mohly lépe čelit přívalovým srážkám a s tím spojené erozi
Na Havlíčkobrodsku si možná všimnete atypických bramborových řádků. Jsou na pozemcích zemědělského podniku Věž a také na plochách Výzkumného ústavu bramborářského ve Valečově. Brázda má v horní části žlábek a odborníci mají za to, že se v brázdě udrží více vody.
Řádky připomínají roztažené písmeno M. „Zásadním rozdílem je změna tvaru hrůbku. Na povrchu vytváříme brázdičku, které pracovně říkáme vsakovací žlábek,“ říká odborník výzkumného ústavu Pavel Kasal.
Ujišťuje, že úprava sázecího stroje je minimální. Stačí přimontovat jednoduchou radličku, která při sázení hrůbek z vrchu proorá.
Důvodů, proč odborníci takto postupují, je několik. Lze je ale shrnout do jediného slova - voda. Zachycuje se totiž právě ve vytvořeném žlábku.
„Následně má možnost zasakovat dovnitř hrůbku ke kořenům rostlin. Zejména v sušších letech to má tu výhodu, že se lépe hospodaří s vodou, rostlina brambor může lépe využít srážky, kterých se zasákne víc, než u klasického hrůbku,“ pokračuje Kasal.
Pohnojí-li zemědělec pole průmyslovým hnojivem, vlhkost uvnitř brázdy zajistí lepší dostupnost živin pro rostoucí brambory. Výhod je tedy celá řada. V neposlední řadě je to vyšší odolnost před fenoménem poslední doby - totiž erozí. Brambory jsou jak známo velmi náchylné.
„V případě větších dešťů se zachytává srážková voda nejenom v brázdách, ale část se jí zachytává i v té vytvořené brázdičce, kde může částečně zasakovat a opět se snižuje odtok vody z pole,“ dodává odborník.
Metoda je ve fázi výzkumu, Pavel Kasal je ale přesvědčený, že do běžné praxe pěstitelů brambor má velmi blízko.
