Granát z třicetileté války i jídlo našich předků. Plzeň hostí kongres archeologů
Mezinárodní archeologický kongres zavítal poprvé v historii do České republiky, konkrétně do Plzně. Výsledky své práce na něm prezentuje více než 1300 odborníků ze 49 zemí světa. V západočeské metropoli už za sebou mají desítky přednášek.
„Archeologie je vlastně zkoumání světa, zkoumání lidských bytostí skrze minulost, skrze veškeré materiální zbytky. Takže my zkoumáme takové věci, jako jsou například zvířecí kosti, ale třeba i pyly, abychom zjistili, proč jsme takoví, jací jsme,“ přibližuje účastník kongresu a zároveň učitel z Nottinghamské univerzity ve Velké Británii Mark Pearce.
Během čtyř dní se uskuteční asi tisícovka přednášek. „Je to například archeologie jídla a pití, která se týká nás všech. Archeologové zkoumají to, co jsme jedli a co jsme pili už od dávného pravěku až do středověku a novověku,“ říká děkan pořádající plzeňské filozofické fakulty Pavel Vařeka.
Redaktorka Martina Klímová se ptala archeologů, jaké téma si na kongres připravili
Širší veřejnost by podle něj mohla zajímat i archeologie třicetileté války a z doby nedávné například archeologie studené války.
Výsledky své práce bude na kongresu prezentovat i profesor Václav Matoušek z Fakulty humanitních studií pražské Univerzity Karlovy. Dlouhodobě se zabývá právě archeologií třicetileté války a po nálezech pátrá i v okolí Rozvadova.
„Velice zajímavé poznatky přináší prostor, který jsme vytipovali, kde došlo k velké bitvě, a tam pomocí detektorů kovů vyhledáváme munici jak z mušket, pistolí, tak i z kanónů,“ popisuje.
Nalézt se podařilo například velký nevybuchlý granát. „Pokud vím, tak je to jediný exemplář svého druhu v Evropě dochovaný ze 17. století,“ dodává Matoušek.
Dvě témata přijel do Plzně prezentovat archeolog Vesa-Pekka Herva z Univerzity v Helsinkách. Všímá si mimo jiné zajateckých táborů za 2. světové války.
„Zajatecké tábory ve Finsku jsou velká neznámá, protože veškeré písemné doklady, písemná evidence byla na konci války zničena, takže zůstávají pouze hmotné pozůstatky. Další důležitou věcí je, že válka zanechala zejména na severu Finska velice hluboké jizvy v krajině. Krajina někde dokonce stále připomíná bojiště, jsou tam pozůstatky vojenské techniky a je to samozřejmě veliký problém z hlediska ochrany prostředí kolem nás,“ vysvětluje.
