Plzeňští ortopedi používají artroskopii i při zákrocích na kyčelním kloubu
Namísto velké rány jen několik drobných řezů a místo šesti týdnů rekonvalescence jen 14 dnů. To jsou hlavní výhody artroskopie kyčelního kloubu, kterou úspěšně provádí lékaři na ortopedické klinice Fakultní nemocnice Plzeň. Kromě toho kloub a okolní tkáně po zákroku méně bolí a menší je i riziko infekcí než při klasické operaci.
Donedávna se artroskopie, což je zavedení kamery a operačního nástroje do kloubu dvěma malými otvory, používala jen u menších kloubů - kolenního, ramenního nebo hlezenného. Teď je to možné i v případě kyčlí. Jak ale podotýká Petr Nepraš z ortopedické kliniky, je k tomu potřeba také zdatný operatér.
„Složitost a vlastní stísněnost kloubu neumožňovaly dostatečné proniknutí do kloubu, ať už co se týče materiálního zajištění, tak erudice vlastních operatérů. V případě třeba kolenního nebo ramenního kloubu je prostor pro používání instrumentů poměrně rozsáhlejší oproti kyčelnímu kloubu, kde je prostor velice stísněný a operatér má velice těsnou manévrovací schopnost. V okamžiku, kdy si třeba špatně zvolí vstupy do kyčelního kloubu, tak operace skončí nezdarem. Proto je třeba značné erudice a patří to do rukou opravdu velmi zkušeného operatéra."
Pomocí artroskopie se dá kloub nejen podrobně vyšetřit, ale také ošetřit. Ještě nedávno to bylo možné jen pomocí klasické operace, a to i u menších problémů.
„Dokážeme kloub hlavně dobře zrevidovat a zjistit i drobné patologie, které třeba na různých zobrazovacích metodách nejsou znát, především na rentgenovém snímku. Protože jedině artroskopie, průnik kamerou do kloubu, nám dá stoprocentní obraz, co je v kloubu špatně. Může tam být drobná výchlipka kloubní jamky, prasklý chrupavčitý prstenec v oblasti jamky kyčelního kloubu, ale hlavně tam můžou být různé výrůstky, které jsme schopni právě artroskopickou metodou ošetřovat a odstraňovat, a tím zabránit další progresi onemocnění kyčelního kloubu do budoucna,“ vysvětluje lékař.
Jednou z hlavních výhod artroskopie je rychlejší zotavení. Metoda tak má i velký ekonomický efekt, protože pacient je v nemocnici kratší dobu.
„Záleží na tom, jakou patologii v kyčelním kloubu ošetřujeme. Pokud je kloub už tak zničený, že provádíme takzvanou náhradu kyčelního kloubu, tak se rekonvalescence počítá na měsíce. Pokud právě artroskopií dokážeme odstranit v kyčelním kloubu patologii, která by eventuelně vedla k artróze a následně k totální endoprotéze, tak je rekonvalescence podstatně kratší a počítá se na týdny,“ říká Nepraš. A u koho je možné artroskopii použít?
„Ne každý pacient je vhodný. Jednak jsou tam věková kritéria, a u pacientů, u kterých víme, že jediným řešením do budoucna bude totální endoprotéza a dosahují už určitého věku, tuto metodu nepoužíváme. Je určena především pro biologicky aktivní a mladé pacienty a pacienty, u kterých rozsah postižení kloubu umožňuje tuto metodu, to znamená, že zničení kloubu není tak razantní,“ uzavírá ortoped.
Celosvětově se kyčelní kloub operuje artroskopicky zhruba 10 až 15 let. V Plzni ve Fakultní nemocnici provádí tyto zákroky zatím dva lékaři. A ti na ortopedické klinice odoperují touto metodou až 80 pacientů ročně.