Spolu vs. STAN a ANO vs. SPD. O největší počet hlasů bojují hlavně možní spojenci, ukazují překryvy voličů | Foto: Zuzana Jarolímková, René Volfík | Zdroj: Koláž iROZHLAS
Analýza voličských překryvů:
Situace se zpřehlednila, o hlasy bojují tři ‚vládní‘ a pět opozičních subjektůVoliči si vybírají buď z tábora „vládních“ stran Spolu, STAN a Pirátů, anebo z opozičního tvořeného ANO, SPD, Stačilo!, Motoristy a Přísahou. Mezi těmito bloky nyní přechází už jen zanedbatelné minimum lidí. Voličskými překryvy jsou nejohroženější Motoristé, STAN či Stačilo!, které mají největší část svého potenciálu sdílenou s ideově blízkou stranou, ukazuje analýza serveru iROZHLAS.cz.
Výchozí stav, že českou voličskou mapu tvoří dva nestejně velké a takřka nepropustné bloky, platí i poté, co se stranické spektrum v posledních měsících zpřehlednilo.
Velká opoziční mobilizace. V srpnovém modelu NMS sílí ANO, SPD, Stačilo! i Motoristé, klesá naopak Spolu
Číst článek
Zástupci menších stran naskákali na kandidátky větších ideově spřízněných partají, a tak zůstalo osm subjektů s měřitelnou podporou: ANO, Spolu, SPD, STAN, Piráti, Stačilo!, Motoristé sobě a Přísaha. Kandiduje celkem 26 stran, hnutí a koalic.
Ve „vládním“ táboře je to trio: koalice Spolu, hnutí STAN a Piráti spolu se Zelenými.
Proti nim stojí o něco větší „opoziční“ voličský tábor, který byl obzvláště motivován ke spojování kvůli tomu, že propadlý milion hlasů z minulých sněmovních voleb pocházel takřka výhradně z jeho řad. Tvoří jej hnutí ANO, SPD, Stačilo!, Motoristé sobě a Přísaha.
Server iROHLAS.cz se voličským překryvům v sérii analýz věnoval už v dubnu letošního roku. Od té doby došlo k dotažení zmíněných spojenectví a podporou i potenciály jednotlivých stran zamávaly různé kauzy a aféry.
„Když dáme stranou Motoristy a Přísahu, kteří jsou pod pětiprocentní hranici, máme přehledný souboj tři ‚vládních‘ a tří ‚opozičních‘ subjektů. Z voličských přelivů vychází, že je velká část voličů disponibilních vždy pro všechny tři subjekty. Takový ‚trojpřekryv‘, kdy voliči zvažují zároveň ANO, SPD i Stačilo! a na druhé straně Spolu, STAN i Piráty, je významný pro oba bloky,“ popisuje Martin Kratochvíl z analytického ústavu STEM.
Kalousek: Na této vládě mi vadí, když nerozhoduje. Na Babišově mi bude vadit, když rozhodovat bude
Číst článek
Voliči tak často nemají jednoznačné favority mezi konkrétními stranami, klíčovým faktorem k jejich rozdělení je právě příslušnost buď k vládnímu, nebo opozičnímu táboru. A až z nich si poté vybírají jednotlivé strany, přičemž z nich zvažují více variant.
‚Vládní‘ tábor
Dva největší subjekty ANO a Spolu dnes dle dat STEM sdílí jen dva procentní body voličského potenciálu. Pokud by byl jejich souboj o prvenství těsnější, hrály by roli, nyní ale nikoliv. „Z hlediska výsledků voleb je překryv na těchto dvou koncích spíš zanedbatelný,“ říká Kratochvíl.
Spolu tak má největší – a v podstatě i jediný – překryv s potenciálními elektoráty hnutí STAN a Pirátů. Starosty zvažují volit zhruba dvě třetiny potenciálních voličů Spolu, Piráty pak necelá třetina. I to je ale zhruba čtyřikrát více, než je překryv potenciálu Spolu a ANO.
JAK ČÍST GRAFY
Volební potenciál je maximální možný zisk dané strany, kdyby ji volili všichni, kdo ji zvažují. Pokud se volit rozhoduje např. mezi STAN a Spolu, připočte se do potenciálu obou subjektů. Grafy tak ukazují, kolik potenciálních voličů sdílí jednotlivé strany se svou nejbližší konkurencí.
„Pro hlubší porozumění tomu, co se v politice odehrává, je vhodné posoudit relativní blízkost různých stran, tedy to, odkud jednotlivé strany mohou případně získat další podporu,“ uvádí výzkumníci STEM.
„Část lidí, kteří přešli od minulých voleb od vládních stran k ANO, mohlo jít o dva až čtyři procentní body, se takto přesunula už v letech 2022 a 2023, což se dá přečíst všem krizím, kterým tehdy vláda čelila. Tyto dveře už jsou ale zřejmě zavřené, i proto už teď v aktuálních překryvech sdílené voliče takřka nevidíme,“ popisuje analytik STEM Kratochvíl.
Guasti: Nesmíme podcenit rozštěpení společnosti. Lidé se zavírají do bublin bez konfrontace s realitou
Číst článek
Největší nominální překryv ze všech stran zůstává u Spolu a Starostů, kteří si vzájemně sdílí zhruba 800 tisíc voličů. Přestože spolu vládnou, jsou si zároveň i největšími konkurenty v boji o voliče. To má s blížícími volbami za následek občasné spory a vymezování se.
„Bitcoinová kauza vnesla do závěru funkčního období vládní koalice více napětí do vzájemných vztahů. I proto, že jde o partnery bojující o stejného voliče,“ popsal politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.
V horší pozici je v tomto souboji STAN. Má mírně nižší potenciál a výrazně menší voličské jádro (v závislosti na měření jednotlivých agentur, minimálně ale třikrát menší) než Spolu.
Volbu Starostů zvažuje dle dat STEM 17 procentních bodů z 27procentuálního potenciálu Spolu, což dělá 63 procent. V opačném případě pak jde dokonce o 70procentní překryv (17 z 24).
„STAN je z vládního tábora v nejošemetnější situaci, protože sdílejí velký potenciál se Spolu i s Piráty. Spolu má nejpřesvědčenější a nejdisciplinovanější voliče, pro které je Spolu první volba,“ přibližuje politická analytička agentury NMS Market Research Tereza Friedrichová.
Ve „vládním“ táboře svou podporu čerpají i Piráti, kteří jsou nyní v opozici a po spojení se Zelenými se jim daří v průzkumech preferencí stoupat. Pro potenciální voliče Spolu i STAN jde o volbu číslo 3.
Mezi potenciálními voliči Pirátů, kterých je dle dat STEM až 15 procent, je na druhém místě STAN, jenž zvažují tři pětiny, a na třetím Spolu, což je potenciální volba pro více než polovinu podporovatelů Pirátů.
I u Pirátů je podobně jako u Spolu i Starostů překryv s opozičním voličským táborem zanedbatelný.
Opoziční tábor
Ve druhém a větším voličském bloku je nadále neohroženým hegemonem hnutí ANO. Jeho pozice vynikne zejména při pohledu na to, že jej zvažují volit až dvě třetiny všech potenciálních voličů ostatních opozičních stran.
Při opačném pohledu vynikne unikátní pozice ANO a jeho silné voličské jádro, pro které je volba Babišova hnutí často jedinou možností, kterou výzkumným agenturám uvádějí.
Volbu SPD zvažuje jen třetina potenciálních voličů ANO, Stačilo! jen čtvrtina, Motoristy pětina, Přísahu ještě méně a vládní koalici Spolu pak dokonce jen každý dvacátý.
Největší překryv mezi opozičními subjekty mají sněmovní hnutí ANO a SPD, jejichž volbu souběžně zvažuje až 750 tisíc lidí. Pro připomenutí: v minulých sněmovních volbách volilo SPD 514 tisíc lidí, což dělalo 9,6 procenta hlasů.
„Přebráním voličů PRO, Trikolory a Svobodných, což vedlo ke konsolidaci a růstu SPD, se tento překryv dnes téměř rovná tomu, jaký mezi sebou mají Spolu a STAN,“ přibližuje Kratochvíl.
SPD čeká i velký souboj o ty nejradikálnější voliče s hnutím Stačilo!, kde má navrch jak co se týče voličských preferencí, tak i toho, jakou část potenciálu oba subjekty sdílí.
Volbu Stačilo! zvažuje každý druhý potenciální volič SPD, ovšem naopak jsou to dvě třetiny. Vedle velkého překryvu s SPD má Stačilo! značnou část sdíleného potenciálu i s hnutím ANO, méně pak s Motoristy a Přísahou. To tak ze Stačilo! dělá co do překryvů jeden z nejohroženějších subjektů.
Stačilo! již zřejmě pomohlo spojení se SOCDEM, jejich preference začaly mírně stoupat.
„Zdá se, že voliči reagují pozitivně na slučování ideově blízkých subjektů. Pomohlo to SPD, pomáhá to Pirátům a Zeleným, největší otazník pořád visí nad tím, jak finálně zareagují voliči SOCDEM, kolik z nich přijme variantu spojení se Stačilo. Minimálně část dřívější podpory SOCDEM už se ke Stačilo! přesunula,“ doplňuje Kratochvíl ze STEM.
Je ale otázkou, zda se ke Stačilo! přesunou všichni zbylí sociálnědemokratičtí voliči. Výzkumníci upozorňují, že část z nich byla naladěná protikomunisticky i proti Andreji Babišovi, je tak alternativou, že si nevyberou a k volbám vůbec nepřijdou.
V choulostivé situaci jsou Motoristé sobě a Přísaha, kteří chtěli hrát roli černého koně voleb a těžit z velkého úspěchu z loňských eurovoleb, kdy společně dosáhli na 10 procent hlasů a třetí místo. Jenže spolupráci neobnovili a jdou do volebního klání každý za sebe. V současných volebních modelech se obě partaje pohybují pod pětiprocentní hranou.
Přísaha a Motoristé: místo úspěšné spolupráce konkurenční boj v přeplněném opozičním rybníku
Číst článek
V důsledku série afér volebního lídra a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka straně nepoklesly jen preference, ale i voličský potenciál, kterého mohou dosáhnout. Ještě na jaře jej měli na úrovni 18 procent, nyní ale už jen na 12 procentech.
Dvě třetiny z něj sdílí s ANO, více než polovinu s SPD. Nadále se jim přes snahu profilovat se jako „ODS revival“ nedaří oslovovat nové pravicové voliče, se Spolu sdílí pětkrát méně potenciálních voličů než s komunistickým Stačilo!
„Když se Motoristé a Přísaha nedohodli na společné kandidatuře, zůstávají jako dvojice, která má z měřitelných subjektů nesložitější a nejméně jistý vstup do Sněmovny,“ dodává Kratochvíl.
Související témata: voličské překryvy, volby 2025, sněmovní volby 2025, volby v Česku, STEM, Hnutí ANO, koalice Spolu, hnutí STAN, Hnutí SPD, Motoristé Sobě, hnutí Přísaha, Stačilo!, Piráti