U hokejistů musí na OH fungovat týmový duch, shodují se Šlégr s Ručinským
Kdo asi bude favoritem hokejového olympijského turnaje na zimních hrách v Soči? Debaty renomovaných expertů i řadových fanoušků na tohle téma vrcholí a všichni brzo dostanou odpovědi na své tipy.
„Rusko hraje doma, takže určitě bude nejvíc nabuzené na výhru. Považoval bych ho za favorita,“ říká například člen zlatého týmu z Nagana Jiří Šlégr.
Český celek není počítán mezi nejžhavější kandidáty na některou z medailí, ale být v roli toho, kdo zůstává trochu ve stínu a může překvapit, to není až tak nevděčná výchozí pozice.
„Je to o přizpůsobení se roli, kterou daný hráč dostane. Hrát jako tým, pak může přijít výsledek,“ prohlásil Jiří Šlégr.
A k tomu se přidává i další člen zlaté hokejové party z Nagana Martin Ručinský. „Nejdůležitější je, aby byla v mužstvu pohoda, záleží, jaká je parta. Hlavně ten duch mužstva je strašně důležitý.“
Jedna otázka je ve spojitosti s olympijským turnajem hodně frekventovaná: Jak složité bude pro hráče ze zámoří zvyknout si na větší kluziště?
Není pochyb o tom, že určitou výhodu budou mít ti, kteří se na hrací ploše evropských rozměrů pohybují nebo v minulých letech pohybovali. „V našem mužstvu těch hráčů máme hodně. A to možná bude výhoda,“ myslí si Šlégr.
Také Martin Ručinský v dobách svého působení v NHL a v reprezentaci vícekrát zažil přechod z úzkého na širší kluziště. „Pro mě osobně to nějaký problém nebyl, na velkém hřišti jsem vyrůstal. Spíš to byl problém pro Kanaďany a Američany, ti na to nebyli zvyklí.“
Debatu o medailových vyhlídkách českého týmu podpořila i soupiska pro olympijský turnaj. Málokdo z těch, kteří měli a mají připomínky k některým hráčům, si třeba uvědomil, že ani nominace, na kterou vsadil Ivan Hlinka před zimními hrami v Naganu, nebudila bezvýhradné nadšení.
„Tenkrát měl Ivan Hlinka obrovskou odvahu vzít devět nebo deset hráčů z extraligy, což všechny překvapilo a šokovalo. A ono to nakonec zafungovalo,“ připomíná Jiří Šlégr.
A když už padla zmínka o spolutvůrci zlatého úspěchu z Nagana Ivanu Hlinkovi, stojí za to připomenout si jeho slova. „Já jsem od narození optimista a myslím si, že trenér musí být optimistou, jinak není dobrým trenérem. Jinak se jeho pesimismus přenáší i na mužstvo.“
Převedeno pro potřeby tuzemských fanoušků: Respektujme sílu soupeřů, ale poctivě doufejme, že český tým znovu udělá maximum pro to, aby překročil svůj stín.
