Obnova těžby uranu v Jáchymově? Nereálná a ničící přírodu i turismus, tvrdí město i kraj
S nápadem na obnovení těžby uranu v Jáchymově přišel při návštěvě Karlovarského kraje prezident Miloš Zeman. Podle starosty města to není reálné, raději se chce věnovat turismu a lázeňství. Kraj by zase uvítal, kdyby konečně přišly peníze na zahlazení původní těžby.
Cena uranu podle Zemana vzrostla desetinásobně, proto je škoda nechávat takový poklad dál v zemi.
„Pokud je mi dobře známo, jsme jediná země v Evropské unii, která má vlastní uranová ložiska. To je zajímavý fakt a pokud je pravdivý, tak nám to dává určitou komparativní výhodu,“ nechal se Zeman slyšet při návštěvě regionu.
Zda je ještě vůbec co těžit, ukáže podrobná analýza celého území. Podle starosty města Bronislava Grulicha z TOP 09 je tento nápad nereálný. Pokud by zde bylo dostatek uranu, určitě už by někdo o těžbě přemýšlel.
Reakce na případné obnovení těžby uranu v Jáchymově sbírala reportérka Andrea Štromajerová
„Druhý důvod je, že už ten region žije jinak. My máme lázeňství, máme turistiku. Takže nějaké případné obnovení těžby se všemi negativními důsledky na životní prostředí, to si dost dobře nedovedu představit,“ vysvětluje starosta, proč není z nápadu na obnovení těžby zrovna nadšený.
Jáchymovský uran se v 50. letech vyvážel zejména do Sovětského svazu a na jeho těžbu stát nasazoval nejčastěji politické vězně. Do uzavření dolů na začátku 60. let se ho vytěžilo 8000 tun.
Město i Karlovarský kraj víc trápí to, že za devastaci krajiny v minulých desetiletích nedostali žádné peníze. Starosta Grulich připomněl, že na obnovu krajiny zničené těžbou hnědého uhlí stát vytvořil speciální fond s 15 miliardami korun.
Potvrzuje to i hejtman Josef Novotný z ČSSD. „Uran se těžil v Jáchymově mnoho let, republika z toho měla spoustu peněž, ale aby se tam teď daly peníze na zahlazení následků, na to se zapomnělo,“ uvedl Novotný.
Nápad na obnovení těžby se nelíbí ani vedení Strany zelených. Podle jejího předsedy Ondřeje Lišky není pravdivý už základní argument o desetinásobném nárůstu ceny uranu na světových trzích.
„Po škodách za desítky miliard korun způsobených dřívější těžbou uranu v České republice, stejně jako zamoření podzemních vod v objemu Slapské přehrady, může dnes přemýšlet o otevírání nových ložisek jedině člověk v deliriu,“ napsal v prohlášení na webu strany Liška.
K obnovení uranových dolů se ohradil i historik Jiří Klsák. „To všechno byla pro tu krajinu výrazná zátěž, která pro mě v současné situaci přístupu k ochraně přírody nepřichází vůbec v úvahu,“ připomněl Klsák devastaci krajiny například kyselinou sírovou, která se při těžbě používala.
